Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 316/2020-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ;
právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec, ulice a číslo,
; zastoupená titul. jméno jméno, advokátem
se sídlem v obec, ulice a číslo,
proti žalovanému:
; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem v obec, ulice a číslo,
o zaplacení 7 036 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 036 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 036 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 036 Kč od 25. 1. 2020 do 3. 10. 2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 625 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno jméno do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 036 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 036 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 036 Kč od 25. 1. 2020 do 3. 10. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 625 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8.9.2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 036 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 27.9.2019 se společností právnická osoba, země (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku webová adresa). Na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do 24.1.2020. Žalovaný však vyčerpané peněžní prostředky nevrátil a dluží žalobkyni celkem částku 7 036 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 27.1.2020 postoupena na žalobkyni.
Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 18.3.2021 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27.9.2019 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Z obsahu textu této listin y plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli mezi s sebou upravit podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit. Za dobu poskytnutí peněžních prostředků se žalovaný měl zavázat zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 10,50 % měsíčně.
Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava práv a povinností veškerých smluvních vztahů mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Tato listin listina není opatřena podpisem žalovaného. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru plyne úprava práv a povinností vyplývajících ze smluv o úvěru.
Z platební informace plyne, že žalovaný dne 27.9.2019 čerpal částku 5 000 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Z oznámení ze dne 9.3.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.
Z výzvy ze dne 9.3.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 9.3.2020, jak plyne z podacího lístku.
Podle § 1751 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
Soud má za prokázané, že žalobkyně je věcně legitimována k vedení sporu na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ).
Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v roce 2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky do úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději do 24.1.2020. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu Smlouvu o revolvingovém úvěru, Obchodní podmínky a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinami neprokázala, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. ObčZ), právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně, když z předložených listin neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená písemná smlouva o úvěru z roku 2019 totiž není opatřena podpisem žalovaného. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy.
Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení (§ 2991 a násl. ObčZ), když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 7 036 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet, z něhož má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně dne 30.9.2019 poskytla žalovanému částku 5 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 5 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Tím, že žalovaný k výzvě žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydal, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč. Co do žalobkyní zbylé částky 2 036 Kč soud žalobu jako nedůvodnou, zamítl (výrok II. rozsudku).
Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 9.3.2020, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 2.10.2020, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 3.10.2020. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 4.10.2020, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od 25.1.2020, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 4.10.2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 036 Kč od 4.10.2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 036 Kč od 25.1.2020 do 3.10.2020 pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 5 000 Kč (71 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 2 036 Kč (29 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze 42 % z jejích celkových účelně vynaložených nákladů řízení, tedy částku 625 Kč Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.