Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 46/2020-34
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 837 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 837 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 837 Kč od datum do datum zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 378,54 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 837 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 837 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 378,54 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 3 837 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese chaty anonymizována dvě slova, PSČ obec.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ ČEZ“), dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“) a Ceník. ČEZ se smlouvou zavázal dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná se zavázala hradit ČEZu cenu za dodanou energii na základě ČEZem vystavených faktur. ČEZ vystavil žalované dne datum fakturu číslo za fakturační období datum - datum na částku 5 442 Kč (spotřeba 2,200 MWh) se splatností dne datum, žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila. Dne datum vyhotovil ČEZ upomínku k zaplacení dluhu ve výši 5 442 Kč. Dne datum vystavil ČEZ žalované opravný daňový doklad číslo kdy nově vyúčtoval žalované dlužnou částku za předmětné fakturační období o 1 605 Kč nižší. Tento přeplatek ČEZ dne datum započetl na dluh 5 442 Kč, čímž dospěl ke konečné výši dlužné částky 3 837 Kč. Dne datum podepsal ČEZ se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo dne datum k předání balíku pohledávek číslo žalobkyni, včetně pohledávky za žalovanou. ČEZ vyhotovil dne datum oznámení adresované žalované o postoupení pohledávky. Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne datum předžalobní upomínku, v níž vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), ve spojení se § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. V projednávané věci uzavřel ČEZ coby obchodník s elektřinou s žalovanou coby zákazníkem dne datum smlouvu na dobu neurčitou podle § 50 odst. 2 zákona. Článek IV. odst. 2) a 3) VOPD ČEZu přiložených k žalobě stanoví, že vyúčtování dodávky elektřiny a distribučních služeb bude prováděno obchodníkem zákazníkovi v cenách platných v době dodávky elektřiny, a to vystavením daňového dokladu (dále jen„ faktury“) s náležitostmi podle příslušných právních předpisů. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den zjištění skutečné spotřeby, tj. den vystavení faktury. Obchodník si vyhrazuje oprávnění zasílat fakturu zákazníkovi neprodleně po jejím vystavení elektronicky na e-mailovou adresu ve smlouvě, případně na zasílací adresu uvedenou ve smlouvě. Faktura je splatná patnáctý den od jejího vystavení nebo v den splatnosti v ní uvedený, je-li tento den dnem pozdějším a není-li dohodnuto ve smlouvě jinak. V projednávané věci smlouva neobsahovala odchylné ujednání o splatnosti ani e-mailovou adresu žalované, ČEZ měl proto povinnost zasílat faktury na doručovací adresu žalované. Žalobkyně nedoložila soudu řádně odeslání předmětné faktury, když na výzvu soudu předložila toliko screenshot počítačové obrazovky svého interního systému, kde je uvedeno„ seznam dokumentů“, ovšem dokumenty zde uvedené nelze jasně ztotožnit s listinnými důkazy ve věci předloženými. Nadto z nich není patrno, na jakou adresu byly odesílány a jakým způsobem. Žalobkyně tvrdila, že upomínky ČEZu byly zasílány žalované obyčejnou poštou, takže od nich nemá žádný doklad. Za dané situace nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala odeslání faktury (původní i opravené) a upomínky ze dne datum žalované. To, že zasílání faktur a upomínek„ obyčejnou poštou“ je běžnou praxí, na neprůkaznosti takového postupu v soudním řízení ničeho nemění.
7. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně výše uvedených skutečností se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nepřihlíží. Jí citované rozhodnutí Nejvyššího soudu
sp. zn. 21 Cdo 1696/2005 na danou situaci nedopadá, neboť řeší rozhodování bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Právě z důvodů popsaných v citovaném rozhodnutí nerozhodoval soud v projednávané věci„ od stolu“, ale nařídil jednání.
8. Z uvedeného plyne, že žalobkyně neprokázala, že splatnost dlužné částky nastala datum. Prokázala odeslání až předžalobní upomínky ze dne datum. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) byla tato upomínka žalované doručena datum. V upomínce poskytla žalobkyně žalované dodatečnou lhůtu k plnění v délce sedmi dnů, jež uplynula dne datum. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s plněním žalovaného dluhu až datum.
9. Soud proto žalobkyni coby právní nástupkyni ČEZu, která nabyla žalovanou pohledávku postoupením ve smyslu § 1879 a násl. o. z., její nárok výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., avšak až ode dne datum. příjmení nároku na úrok z prodlení soud zamítl výrokem II. rozsudku z důvodů popsaných výše. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 83 % (k tomu viz odstavec níže), proti žalované, jež byla úspěšná v rozsahu 17 % předmětu řízení, náhradu 66 % nákladů řízení (vzájemné nároky účastnic na náhradu nákladů řízení soud započetl). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 837 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč Náklady žalobkyně tedy činí celkem 5 119 Kč (400 Kč + 3 000 Kč + 900 Kč + 819 Kč), soud však žalobkyni přiznal nárok na náhradu toliko jejich 66 %, tj. 3 378,54 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
11. Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005 , při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství. Zamítá-li soud žalobu co do části příslušenství, při posuzování míry úspěchu ve věci se započítává do hodnoty předmětu řízení i hodnota příslušenství. Ke dni rozhodnutí soudu vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení od datum do datum ve výši 414,19 Kč. Zamítnutá část úroku z prodlení
od datum do datum činí 891,93 Kč. Společně činil úrok prodlení uplatněný žalobkyní do dne rozhodnutí soudu 1 306,13 Kč. Spolu s jistinou ve výši 3 837 Kč tak ke dni soudního rozhodnutí činil předmět řízení 5 143,13 Kč, z toho zamítnuto bylo 891,93 Kč, tj. cca 17 % předmětu řízení. Žalobkyně proto byla úspěšná v rozsahu 83 % předmětu řízení.
12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).