Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 33/2021-45
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Melmukovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 17 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 290 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě náklad řízení částku ve výši 638 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 290 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě náklad řízení částku ve výši 638 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 17 040 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále také„ zápůjčka“), kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 17 690 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 7 690 Kč, představující úroky ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 290 Kč), a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku uhradil 650 Kč a zbývá tak doplatit 17 040 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 17 690 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 7 690 Kč, představující úroky ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 290 Kč), a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaný a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce ve výši 23,72 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne datum a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že celková výše pohledávky činila 17 040 Kč bez příslušenství. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 650 Kč.
5. příjmení mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou zápůjčku, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , konkrétně dle § číslo, § číslo odst. 1 věta prvá, § číslo věta prvá, § 547 , § 580 odst. 1 , § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 290 Kč.
14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok v částce 1 400 Kč, tedy ve výši 14 % z jistiny zápůjčky, lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný.
15. Pokud jde o ujednané poplatky za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a za pojištění v celkové výši 6 290 Kč, tedy ve výši 62,90 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 76,90 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce. Nejvyšší soud přitom opakovaně dovodil, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014 , rozhodnutí dostupná na webová adresa). S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smlouvy o poplatku za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a za pojištění, jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § číslo věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatné jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , oddělit od ostatního obsahu smlouvy.
16. Platby v částce 650 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na zápůjčku, soud započetl na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši 1 400 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že na smluvním úroku zbývá doplatit částku ve výši 750 Kč a dále také jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobci částku ve výši 10 750 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum, tj. jak žalobce požadoval ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatků uvedených shora a tedy s ohledem na jiný způsob započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši úroků k datum, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, co do částky 6 290 Kč, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , zamítnul.
17. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 17 040 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky ve výši 10 750 Kč. Naopak žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši 6 290 Kč, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat žalobce byl v této věci úspěšný do výše cca 63 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu cca 37 % má nárok na 26 % celkových nákladů řízení. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. , (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a konečně také z DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2 452 Kč a s ohledem na poměr úspěch ku neúspěchu tak, jak je výše uvedeno, má žalobce nárok na zaplacení 26 % celkových nákladů řízení, tedy částky ve výši 638 Kč Lhůta k plnění nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, který bude o odvolání rozhodovat, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb. ).