Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 298/2020-28

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení

z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 8 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 8,75 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 9 % ročně,

z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení

z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 8 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 8,75 % ročně,

z částky částka od datum do datum ve výši 9 % ročně,

z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli půjčku spolu se souhrnným poplatek ve výši částka, tj. celkem částku ve výši částka v 45 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, na svůj dluh uhradil pouze částku částka a zbývá mu tak uhradit dluh ve výši žalované částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo s účinností ke stejnému dni k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem rovněž ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.

Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce předal v den podpisu smlouvy žalovanému hotovostní půjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen splatit v pravidelných 44 týdenních splátkách po částka a 45. splátce ve výši částka k rukám zástupce věřitele, činila částka (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Žalovaný na půjčku splatil celkovou částku ve výši částka. Pohledávka byla na základě smlouvy ze dne datum postoupena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobce byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). K úhradě zbývající části dluhu byl žalovaný bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu).

Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití ust. zákona číslo , (dále jen „ “), jako smlouvu o půjčce podle a násl. zákona číslo , ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč.zák.“). Podle obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle obč.zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle a 41 obč.zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupuje v tomto vztahu jako spotřebitel, je na místě aplikovat i příslušná ustanovení obč.zák. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud tedy aplikoval zejména ust. a , 2 obč.zák., podle kterých se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši částka, kterou žalovaný prokazatelně převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.

Žalovaný se v uzavřené smlouvě o půjčce zavázal, že věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši částka spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka. Tento pojem není ve smlouvě ani podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobce, resp. jeho právního předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč.zák.) nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč.zák. - viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. a , nejnověji např. 30Co 216/2017, , .

Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši cca 81 % ročně z poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč.zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. , o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč.zák. nahrazovat).

Úrok byl tedy smluven neplatně a plnění žalovaného je třeba považovat za určené na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. ). S odkazem na závěry Ústavního soudu v rozhodnutí soud ještě dodává, že pokud spotřebitelská smlouva obsahuje ujednání, jež zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen (neboť uhrazení jistiny znamená zastavení dalšího narůstání příslušenství a dalších sankcí), je tak neplatný pro rozpor s ust. § 56 obč.zák.

Žalovaný na jistinu ve výši částka zaplatil částka, tj. zbývá doplatit částka.

Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně (výrok I.). Ve zbývající části soud nárok jako nedůvodný zamítl (výrok II.). Žalovaný se tím, že nezaplatil svůj dluh řádně a včas dostal do prodlení a žalobce má nárok na zákonné úroky z prodlení ve výši, kterou požadoval ( obč. zák.) O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle za situace, kdy procesní úspěch účastníků řízení byl prakticky stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.