Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 320/2020-23
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená titul. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 2 268,49 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 12. 2019 do 20. 11. 2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 902 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 2 268,49 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 12. 2019 do 20. 11. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 902 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 19.8.2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 29 200 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 16.7.2018 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku z úvěru. Žalovaný úvěr nesplácel a vznikla rovněž povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7.1.2020. Žalovaný i přes výzvu žalobkyni ničeho neuhradil.
2. Pravomocným usnesením ze dne 22.1.2021 č.j. 21C 320/2020 -18 soud řízení zastavil co do smluvní pokuty ve výši 9 200 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, a to na základě písemného podání žalobkyně ze dne 13.1.2021. Nadále žalobkyně požadovala úhradu částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 13.12.2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 268,49 Kč.
3. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 29.3.2021). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud učinil tato skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 16.7.2018 soud zjistil, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou s tím, že žalovaný se měl zavázat vrátit peněžní prostředky včetně úroku z úvěru.
7. Z obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava práv a povinností mezi předchůdkyní žalobkyně a klienty ohledně poskytování úvěrů.
8. Z výpisu z běžného účtu předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na účet předchůdkyně žalobkyně číslo byla dne 21.2.2018 připsána z účtu č. bankovní účet, název: celé jméno žalovaného, částka ve výši 0,1 Kč. Z výpisu z účtu za období červenec 2018, strany 204, soud zjistil, že z účtu číslo byla dne 16.7.2018 připsána na účet č. bankovní účet částka 20 000 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 7.1.2020 (odeslaného dle podacího archu dne 8.1.2020, jak plyne z podacího archu) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému.
10. Z výzvy ze dne 24.7.2020 (odeslaného dle podacího archu dne 28.7.2020, jak plyne z podacího archu) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2991 odst. 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná jen z části.
16. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v roce 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně smluveného úroku z úvěru. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu listin u označenou jako úvěrová smlouva ze dne 16.7.2018 a Obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně však těmito předloženými listinami řádně neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. ObčZ a § 1824 a násl. ObčZ), právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně v žalobě, když z předložených listin neplyne vůle žalovaného úvěrovou smlouvu uzavřít. Předložené písemné smlouvy o úvěru totiž nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy.
17. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení (§ 2991 a násl. ObčZ), když žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu předchůdkyně žalobkyně, z nějž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně dne 16.7.2018 ze svého účtu poukázala na účet žalovaného č. bankovní účet částku 20 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Tím, že žalovaný k výzvě žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydal, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.
18. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný s ní mohl seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 19.11.2019, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 20.11.2019. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 21.11.2019, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, a to jen 9 % ročně, avšak již od 13.12.2019, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 21.11.2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 13.12.2019 do 20.11.2020, a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 268,49 Kč pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 20 000 Kč (68,50 %), žalovaný byla úspěšný co do částky 9 200 Kč (31,50 %). Proto soud přiznal žalobkyni 37 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 168 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 750 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) a jedním ½ úkonem právní služby po 150 Kč (sepis jednoduché výzvy k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 1 050 Kč tj. ve výši 220,50 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 902 Kč rovnající se 37 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
20. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
21. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 13.1.2021, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z tohoto podání neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.