Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 108/2020-17
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem titul Michalem Tománkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7 320 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7.320 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7.320 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 8. 2020 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 7.320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7.320 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaný jakožto vlastník motorového vozidla s objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3 registrační značka, příjmení kód WVWZZZ3CZ6PP129646, u tohoto vozidla v období od 14. 5. 2019 do 29. 8. 2019 neuzavřel (nesjednal) tzv. povinné ručení. Vlastnictví vozidla žalovaným bylo zjištěno žalobkyní z Centrálního registru vozidel. S ohledem ke skutečnosti, že předmětný motocykl byl provozován, avšak nebyl pojištěn v rozporu se zákonem, žalobkyně vypočetla výši příspěvku jako součet hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy byl provozován v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denní sazby u uvedeného vozidla činila částku 65 Kč, tedy za dobu nepojištění předmětného motorového vozidla činil příspěvek nepojištěných částku ve výši 7.020 Kč za 108 dní. Náklady na uplatnění příspěvku pak byly ve výši 300 Kč. Žalovaný ani po upomínání ze strany žalobkyně, potažmo ze strany externí společnosti ničeho neuhradil.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 26. 8. 2020 č.j. EPR 203916/2020 -5, který obsahoval i tzv. kvalifikovanou výzvu s poučením podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ ), kdy soud uložil žalovanému, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé a
v případě, že nárok uplatněný v žalobě neuzná, aby vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označil důkazy k prokázání svých tvrzení a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. Zároveň soud žalovaného poučil, že jestliže se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří, a ani soudu v této lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který žalobce uplatnil, uznává.
3. Žalovanému byl elektronický platební rozkaz doručen do vlastních rukou dne 28. 8. 2020 ve smyslu § 49 odst. 1 , odst. 6 OSŘ , přičemž ten podal včas dne 11. 9. 2020 odpor proti platebnímu rozkazu, avšak následně se ve stanovené lhůtě již nevyjádřil k podané žalobě. Lhůta stanovená soudem tak uplynula marně a soud vyšel z toho, že žalovaný nárok, který byl proti němu žalobcem uplatněn, uznává (§ 114b odst. 5 OSŘ ) a na základě této zákonné fikce rozhodl bez nařízení jednání rozsudkem podle tohoto uznání (§153a odst. 3 , 4 OSŘ ), neboť v předmětné věci hmotné právo nevylučuje uzavření a schválení smíru mezi účastníky ohledně předmětu sporu (§ 99 odst. 1 OSŘ ). Soud pak uvádí následující usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.4.2010 sp.zn. 28 Cdo 604/2010 , ve kterém uvedl Nejvyšší soud České republiky (dále jen NS ČR), cituji:„ Pokud se žalovaný včas na výzvu vydanou podle § 114b odst. 1 OSŘ nevyjádří nebo se vyjádří nedostatečně, soud má povinnost a nikoliv pouze možnost rozhodnout rozsudkem pro uznání a to aniž by se zabýval materiální stránkou věci – viz usnesení Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 91/06 , dle kterého, jestliže se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci, a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle § 114b OSŘ , nelze mít vydání rozsudku pro uznání (ve smyslu § 114b odst. 5 , § 153a odst. 3 OSŘ ) za výraz "přepjatého formalizmu" ani za rozporné s pravidly spravedlivého procesu. Naopak, nevydání rozsudku pro uznání, ačkoli zákonem stanovené předpoklady pro takový postup byly splněny, by sloužilo důvodné námitce nedostatku spravedlivého procesu z pozice druhé strany v řízení, a to argumentem procesu nepředvídatelného, resp. svévolného“. (výrok I.)
4. Pro úplnost soud dále pouze ve vztahu k učiněným závěrům shora uvádí, že by se příčilo zásadě rychlosti a soustředěnosti řízení, pokud by výkladem příslušných ustanovení
(§ 153a OSŘ a § 157 odst. 3 OSŘ ) měla být omezována účinnost těch procesních institutů, které byly do procesního práva inkorporovány právě za účelem zjednodušení a zrychlení občanského soudního řízení. Ustanovení o možnosti vydat rozsudek pro uznání
(§ 153a OSŘ ) k těmto institutům zajisté patří, přičemž z uvedeného důvodu již nebylo třeba, aby soud vymezil hmotněprávní základ (podmínky) na základě nichž by věc rozhodoval.
5. Hovoří-li totiž ustanovení § 157 odst. 3 OSŘ o náležitostech odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, zmiňuje výslovně pouze předmět řízení (popis čeho se žalobce po žalovaném domáhá a proč, tj. vymezení skutku) a stručný výklad důvodů pro postup podle § 153a odst. 3 OSŘ , pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání (tj. zdůvodnění, že došlo ke splnění podmínek). Skutkové okolnosti vylíčené v žalobě musí být podřaditelné pod příslušná ustanovení právních norem (je totiž nutné zvažovat, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít smír), není však třeba tvrzené skutkové okolnosti v rozsudku pro uznání podřazovat pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 27.3.2013 sp.zn. 33 Cdo 3498/2012 )
6. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ . Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a
v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od 1.7.2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč,
tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od 1.7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ , místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání do výroku I., II. lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.