Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 75/2020-25

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 25 466,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 057,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 9 409 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě tohoto řízení částku ve výši 570,80 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 057,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 9 409 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě tohoto řízení částku ve výši 570,80 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 539 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 612 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na den datum. Celkovou částku tvoří jistina (16 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (2 130 Kč), poplatku za zpracování a doručení (4 052 Kč) a částka za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti – 5 357 Kč). Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně požadovala zaplatit částku 25 466,51 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (16 000 Kč) a dlužné části poplatku (9 466,51 Kč), dále kapitalizovaný úrok (5 452 Kč) ve výši 29% ročně z částky 16 000 Kč od datum (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do datum, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (2 157,40 Kč) ve výši 8,05% ročně z částky 16 000 Kč od datum (od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky) do datum, dále úrok ve výši 29% ročně z částky 16 000 od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 920,85 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek ( ), žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce., na základě které věřitel žalované poskytl částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná podpisem stvrdila, že hotovost v částce 16 000 Kč převzala. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli jistinu (16 000 Kč) a dále tzv. poplatek sestávající se z pevného úroku (2 130 Kč), poplatku za zpracování a doručení (4 052 Kč) a částka za administrativní činnost -komfortní splácení v hotovosti (5 357 Kč), tj. celkovou částku 27 539 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala splácet v pravidelných 45ti týdenních splátkách po 612 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7 den po uzavření smlouvy. Strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 29% ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 10 smluvních podmínek ujednaly, že pokud žalovaná neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Toto právo může právnická osoba uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dodatečné lhůtě alespoň 30 dní, po jejímž uplynutí se neuhrazená částky jistiny zápůjčky stane splatnou. Z čl. 18 vyplývá, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky, bude smlouva prodloužena (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (prokázáno smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum adresované žalované). Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne datum včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle a násl. zákona číslo , (dále jen „ “). Ust. o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

9. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel ( ) a žalovaná jako spotřebitel ( ) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. a násl. Podle ust. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas.

11. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a , podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 16 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.

14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě byla vedle pevného úroku ve výši 2 130 Kč ujednána i tzv.„ odměna za komfortní splácení v hotovosti“ ve výši 5 357 Kč. Není jasné, za co je odměna sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobkyně. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Podstatou půjček poskytovaných touto formou je skutečnost, že dlužník, který není dostatečně solventní, aby dosáhl na bankovní půjčku, dostane peníze ihned po uzavření smlouvy na ruku, zatímco v případě bezhotovostní varianty by musel na peněžní prostředky čekat až čtrnáct dní. Nadto dlužníci mnohdy ani žádným bankovním účtem nedisponují, nebo jej mají postižený exekucí. Z těchto důvodů jsou automaticky odkázáni na bezhotovostní způsob splácení, a to až do konce platnosti smlouvy. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Smlouva dále stanoví, že v případě zesplatnění celé zápůjčky je dlužník povinen věřiteli zaplatit neuhrazenou část odměny za hotovostní inkaso, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za komfortní splácení v hotovosti neměla výlučně krýt náklady žalobce spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště dlužníka, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní zápůjčky, neboť v případě zesplatnění celé zápůjčky byl dlužník povinen splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Z povahy věci tak v případě odměny za hotovostní inkaso nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, který poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku.

15. Ze všech výše uvedených důvodů soud k ujednání o odměně za komfortní splácení v hotovosti nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitele jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (Viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. , , , ). Při zohlednění výše odměny za komfortní splácení v hotovosti a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobce měl činit cca 50% z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Z tohoto důvodu nárok na odměnu za inkaso splátek nevznikl.

16. K otázce poplatku za administrativní činnost musí soud konstatovat, že tento není po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné.

17. Úrok byl ve smlouvě sjednán jako úrok pevný ve výši 2 130 Kč. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že sjednaný pevný úrok lze považovat za přiměřený.

18. Žalovaná byla dle smlouvy povinen vrátit věřiteli celkovou částku 27 539 Kč sestávající se z jistiny ve výši 16 000 Kč a tzv. poplatku ve výši 11 539 Kč. Na jistině a poplatku žalovaná žalobkyni dlužila žalovaných 25 466,51 Kč. Z toho vyplývá, že na dluh žalovaná uhradila 2 072,49 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobkyně na úhradu poplatku za zpracování a doručení a za administrativní činnost -komfortní splácení v hotovosti. Částka, kterou žalovaná na dluh uhradila, tak pokryje část pevného úroku ve výši 2 072,49 Kč, na jistině tak zbývá doplatit částku 16 000 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.

19. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné částky jistiny ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhala úroků ve výši 29% ročně z částky 16 000 Kč (dlužná jistina bez poplatků), které kapitalizoval částkou 5 452 Kč za období od datum do datum (postoupení) a dále úroku 29% z téže částky ode dne následujícího do zaplacení. Soud s odkazem na shora uvedené přiznal žalobkyni pouze sjednaný úrok v souladu s § 2392 ve výši 29 % ročně z přiznané částky 16 000 Kč od datum (datum nastala splatnost poslední splátky) do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ( ), které soud stanovil podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky když žalovaná se ocitla v prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých splátek. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšné žalobkyni. Žalobkyně měla úspěch ohledně částky 16 057,51 Kč, neúspěch ohledně částky 9 409 Kč rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně tak činí 23,10%. Jelikož advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobkyně činí:

-) 1 019 Kč (zaplacený soudní poplatek),

-) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení ( vyhl. č. , adv. tarifu), návrh ve věci samé ( adv. Tarifu), výzva k plnění ( adv. tarifu).

o) Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu).

-) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle ).

Ze shora uvedených nákladů přiznal soud žalobkyni nárok na úhradu nákladů ve výši 23,10% tj. 570,80 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( , ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.