Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 365/2020-30
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 540 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 540 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 390,4 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 270,69 Kč, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 766 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 540 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 390,4 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 270,69 Kč, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 766 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala zaplacení částky 14 540 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které mu poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu s úrokem 910 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,98% p. a., odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč, a to vše v 43 týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil 1 370 Kč (na úrok 910 Kč, poplatek za administrativní činnost 180,92 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 279,08 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván.
3. Soud ve věci jednal dne datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “)
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a společností právnická osoba, IČO. Předmětem smlouvy je závazek společnosti poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s úrokem ve výši 910 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, vrátit společnosti v pravidelných 43 týdenních splátkách ve výši 370 Kč, přičemž první splátka je splatná k 7. dni ode dne uzavření smlouvy. Celková částka, kterou je žalovaný povinen vrátit tak činí 15 910 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný potvrzuje, že mu byly peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy.
5. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 43 splátkách, činí RPSN 91,66%. Dle článku 9 se smlouva uzavírá na dobu určitou, bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Uvedené smluvní podmínky nejsou účastníky smlouvy podepsány.
6. Ze zákaznické karty klienta soud zjistil, že původní věřitel zjišťoval výdělkové poměry žalovaného a porovnával příjmy a výdaje žalovaného.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou číslo smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy o úvěru byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činí 14 540 Kč.
9. Předžalobní výzvou právního zástupce ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě částky 24 442,93 Kč.
10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému částky 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem a poplatky splácet pravidelnými splátkami, které však řádně a včas neplnil. Žalovaný uhradil částku 1 370 Kč.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2392 odst. 1 NOZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Podle § 1968 věta první NOZ je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.
14. Podle § 1970 odst. 1 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 1879 NOZ , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390 NOZ . Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy, podporuje listin listina obsahující text smlouvy žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvy podepsal, svědčí pro závěr, že předmět zápůjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce. Účastníci si sjednali ve smyslu § 2392 NOZ úroky. Úroky jsou odměnou za poskytnutí, užívání jistiny zápůjčky, přičemž úroky lze dohodnou i pevnou částkou. V posuzovaném případě byl sjednán úrok pevnou částkou ve výši 910 Kč. Soud přiznal žalobkyni i administrativní poplatek a náklady za hotovostní inkaso, neboť se jedná o položky, které byly mezi účastníky smluvně sjednány.
17. Žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, a tím ocitl se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle §1970 NOZ přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne následujícího po uplynutí dohodnuté lhůty splatnosti.
18. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 NOZ .
19. Soud nepřiznal žalobkyni zápůjční úrokovou sazbu 20,98%, neboť dohodnutý úrok byl sjednán pevnou částkou po dobu trvání smlouvy a žalobkyně tak nemůže požadovat úrok nad rámec sjednané fixní částky, a to za situace kdy tento úrok požadovaný po splatnosti zápůjčky není obsahem smlouvy, ale je ujednáním obsaženým ve smluvních podmínkách, které nejsou smluvními stranami podepsány. Proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku (výrok II.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 766 Kč, přičemž tato částka představuje 34% z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67% a úspěchu žalovaného v rozsahu 33%) při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 540 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
21. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč (viz 34C 401/2020 ).
22. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 :„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2985/14 , jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
23. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť soude neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.
24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.