Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 443/2020-18
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 3 969 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 369 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 369 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 969 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vlastní byt. číslo v budově adresa v část obce, jejímž správcem je žalobkyně. Žalovaná v období od ledna do září 2020 neplatila úhrady související s předmětným bytem ve výši 1 060 Kč měsíčně, ke kterým byla povinna, tj. příspěvek do fondu, jehož splatnost byla vždy k 25. dni příslušného měsíce. Teprve na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2020 uhradila žalovaná dlužné příspěvky do fondu žalobce v celkové výši 9 540 Kč. Žalovaná tak bez ingerence právního zástupce žalobce nehradila pravidelně měsíční úhrady. Žalobkyně se tedy domáhala jednak zaplacení částky 3 600 Kč, která měla představovat náklady na uplatnění pohledávky žalobkyně, tj. odměnu za dva právní úkony advokáta po 1 500 Kč dle advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva) a dva režijní paušály po 300 Kč. Žalobkyně se pak podanou žalobou domáhala také zaplacení částky 369 Kč představující zákonný úrok z prodlení ke dni 15. 10. 2020 z opožděně uhrazených dlužných částek souvisejících s předmětným bytem za období od ledna do září 2020 do okamžiku zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala náhrady nákladů tohoto řízení.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že vlastníkem jednotky číslo nacházející se v budově adresa v katastrální uzemí je žalovaná. ulice předpis příspěvku vlastníka a úhrad služeb poskytovaných s užíváním bytu žalované činil od 1. 1. 2017 měsíčně částku 3 000 Kč, splatnou k 25. dni příslušného měsíce, z níž částka ve výši 1 000 Kč představovala příspěvek do fondu oprav a částka ve výši 60 Kč příspěvek na správu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky za předpisy úhrad souvisejících s předmětným bytem za období od ledna do září 2020 v celkové výši 9 540 Kč předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2020. Žalovaná dne 15. 10. 2020 uhradila žalobkyni dlužnou částku 9 540 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou předžalovaní upomínkou ze dne 16. 10. 2020 k úhradě zákonného úroku z prodlení z částek ve výšin 1 060 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce v období od ledna do září 2020, které byly uhrazeny žalovanou dne 15. 10. 2020, vyčísleného na částku 369 Kč. Zároveň žalovanou vyzvala k úhradě odměny právního zástupce žalobkyně za dva úkony právní služby po 1 500 Kč a režijního paušálu po 300 Kč, tj. částky v celkové výši 3 600 Kč, a to z tarifní hodnoty ve výši 9 540 Kč.
6. Dle ust. § 1 180 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.”) platí, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
7. Dle ust. § 1 970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Žalovaná byla povinna hradit žalobkyni měsíční příspěvky do fondu oprav a na správu spojené s předmětným bytem ve smyslu ust. § 1 180 odst. 1 a násl. o. z.. Příspěvky byly splatné vždy k 25. dni příslušného měsíce. Žalovaná nezaplatila řádně a včas příspěvky za období od ledna do září 2020 ve výši 1 060 Kč měsíčně, tj. částku v celkové výši 9 540 Kč. Dlužnou částku uhradila až dne 15. 10. 2020. Žalovaná se tím, že řádně a včas neplatila stanovené částky, dostala do prodlení s úhradou příspěvků, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1 970 o. z., soud tak žalobě co do požadované částky 369 Kč vyhověl. Soud však žalobu zamítl co do částky 3 600 Kč, která měla představovat odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 1 500 Kč a dva režijní náklady po 300 Kč z tarifní hodnoty 9 540 Kč. Dle konstantní judikatury je totiž nárok na náhradu nákladů řízení nárokem procesním; teprve rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů vzniká jednomu z účastníků proti druhému pohledávka. V okamžiku, kdy jsou náklady pravomocně přisouzeny, není pohledávka ještě splatná (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 9 Co 488/73 ). Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nákladů řízení má původ v procesním právu, vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 238/2007 ). Vzhledem k tomu, že nárok na zaplacení odměny advokáta nebyl splatný, nemohl soud žalobě co do tohoto požadavku vyhovět. Soud tak žalobu zamítl co do částky 3 600 Kč tak, jak je patrné z výroku II. výroku tohoto rozsudku.
9. O nákladech tohoto řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 3 969 Kč, přičemž žaloba byla zamítnuta co do částky 3 600 Kč. Co do přibližně 91 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do přibližně 9 % předmětu řízení žalobkyně, žalobkyně je proto povinna uhradit žalované 82 % jejích nákladů řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.