Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 293/2020-44
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 20 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 200 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 8 400 Kč a úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 600 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 496,40 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 200 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 8 400 Kč a úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 600 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 496,40 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně (původně právnická osoba, poté její nástupkyně právnická osoba; o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 16 C 293/2020-41) se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 600 Kč a příslušenství. Tvrdila, že dne datum se žalovaným uzavřela její pr. předchůdkyně, spol. právnická osoba smlouvu o úvěru. Žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku 10 000 Kč vrátit a zaplatit 7 900 Kč (úrok 2 000 Kč, úplata 4 900 Kč, administrativní poplatek 300 Kč). Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit částku 16 900 Kč (poplatek 300 Kč byl splatný jednorázově při výplatě úvěru) ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas – dostal se do prodlení s druhou splátkou, žalobkyně tak žádá i úrok z prodlení a smluvní pokutu 5 000 Kč, tj. 0,2 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (postupně dle splatnosti jednotlivých dlužných splátek), kterou však omezil polovinou jistiny.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit a vedle toho zaplatit„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ v celkové výši 7 200 Kč: úrokem ve výši 20 % jistiny, tj. 2 000 Kč, administrativním poplatkem a úplatou v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. V čl. IV.2 je stanovena smluvní pokuta 0,2 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení. Smluvní pokuta není omezena časově ani absolutní částkou. V čl. IV.3 byla ujednána možnost zesplatnění. V případě zesplatnění bylo ujednáno, že se náklady spotřebitelského úvěru stávají součástí jistiny.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na právnická osoba Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba zanikla fúzí sloučením se současnou žalobkyní.
6. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil více než z žaloby vyplývajících 1 300 Kč.
7. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která jsou ve vzájemném souladu.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:
9. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o úvěru podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).
10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 577 OZ platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
13. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
14. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
15. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
16. Ze skutkových zjištění a citované úpravy je zřejmé, že žalobkyně má právo na vrácení jistiny.
17. Co se týče„ nákladů spotřebitelského úvěru“, tyto jsou cenou služby, jsou proto vyloučeny z přezkumu optikou přiměřenosti dle § 1813 OZ. Je však možné je přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. Celková výše„ nákladů spotřebitelského úvěru“ činila 7 200 Kč, tedy 72 % jistiny (ročně cca 66 %). Tato částka plní funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků (úroku) a má pokrývat náklady žalobce, jeho rizika a umožnit dosažení zisku. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v únoru 2014 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupné z https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang) 14,18 % p. a. Při zohlednění rizik a nákladů žalobkyně jako nebankovního poskytovatele úvěrů by bylo možné uvažovat o přípustnosti dvojnásobné sazby oproti sazbám bankovním, tedy kolem 30 % p. a. Roční„ Náklady spotřebitelského úvěru“ byly oproti takto uvažované sazbě ovšem více než dvojnásobné.
18. Soud proto postupně posuzoval jednotlivé složky„ nákladů spotřebitelského úvěru“. Ujednání o úroku 2 000 Kč považoval za souladné s dobrými mravy i zákonem. Ke stejnému závěru došel i ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 300 Kč.
19. Spolu s úrokem 2 000 Kč by však další položka nákladů, tj.„ úplata“ 4 900 Kč, již dosahovala právě více než dvojnásobku shora dovozené maximální přípustné výše odměny za poskytnutí peněžních prostředků. Bylo by tak na místě uvažovat o neplatnosti ujednání o úplatě pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 OZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost opřenou o množstevní rozsah (výši částky), přistoupil soud k moderaci tohoto rozsahu podle § 577 OZ tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.„ Úplatu“ proto moderoval na 1 500 Kč (po moderaci i s úrokem 35 % jistiny, cca 32 % p. a.).
20. Žalobkyně nemá nárok ani na smluvní pokutu. Smluvní pokuta není cenou plnění, lze ji tedy poměřovat optikou § 1813 OZ. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,2 % z dlužné částky denně, stanovené pouze pro případ nesplnění povinnosti žalované – spotřebitele, ve smlouvě předtištěné (tedy individuálně neprojednané), za situace, kdy pokuta není nijak smluvně omezena (časově ani maximální výší – je tedy umožněn její nárůst do extrémní výše), s ohledem na její denní výši zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. K ujednání o smluvní pokutě se tedy nepřihlíží (§ 1812 odst. 2 OZ). Žalobou tedy nebylo možno uplatnit ani smluvní pokutu v omezeném rozsahu.
21. Lze shrnout, že po moderaci a zohlednění zdánlivosti ujednání o smluvní pokutě měla žalovaná zaplatit (bez poplatku 300 Kč) celkem 13 500 Kč. Zaplatila celkem 1 300 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 12 200 Kč, a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení (§ 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Úrok soud přiznal pouze z původní jistiny, neboť nad rámec jistiny by se jednalo o úrok z úroku (připojení nákladů spotř. úvěru bylo ujednáno pouze pro případ zesplatnění, což však v posuzované věci učiněno nebylo. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla žalobkyně v poměru 60:40, má tedy právo na 20 % účelně vynaložených nákladů řízení. Při plném úspěchu by žalobkyně měla právo podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy částku 1 452 Kč, spolu se soudním poplatkem celkem 2 482 Kč. Z toho 20 % činí 496,40 Kč. Žalobkyně sice navrhovala, aby jí byly přiznány náklady bez aplikace § 14b advokátního tarifu, nicméně jen u Okresního soudu ve Svitavách jsou žaloby žalobce založené na formulářových smlouvách právnická osoba podávány ve velkém množství (namátkou sp. zn. 7 C 19/2021, 9 C 48/2021, 9 C 40/2021, 10 C 327/2020) a jsou obsahově velmi podobné – přičemž skutečnost, že jsou podávány jinými společnostmi nehraje roli, neboť postoupením se nemůže zhoršit právní postavení dlužníka – jedná se tedy o typickou„ formulářovou“ žalobu ve smyslu § 14b advokátního tarifu. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce.
23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.