Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 47/2020-69
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení částky 62 147 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty
takto:
I. Žaloba se do částky smluvní pokuty dle bodu 12.7 úvěrové smlouvy ve výši 19.106,50 Kč a úroku ve výši 31,87 % ročně z částky 36.460,07 Kč od 21.4.2018 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 43.041 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43.041 Kč ve výši 8,5% ročně od 21.4.2018 do zaplacení a úrok ve výši 31,2 % ročně z částky 36.460,07 Kč od 21.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132.422 Kč to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokátky titul jméno příjmení náklady řízení ve výši 4.883 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se do částky smluvní pokuty dle bodu 12.7 úvěrové smlouvy ve výši 19.106,50 Kč a úroku ve výši 31,87 % ročně z částky 36.460,07 Kč od 21.4.2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 43.041 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43.041 Kč ve výši 8,5% ročně od 21.4.2018 do zaplacení a úrok ve výši 31,2 % ročně z částky 36.460,07 Kč od 21.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132.422 Kč to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 4.883 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení nezaplacené jistiny a smluvní pokuty z úvěrové smlouvy a příslušenství k této jistině náležející včetně úroků, poplatků a úroků z prodlení - zaplacení částky 62.147 Kč, která představuje dluh z úvěrové smlouvy.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce byl z jednání omluven a žalovaná, která měla doručeno, se k němu nedostavila a ve věci se nevyjádřila.
Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy číslo předsmluvní informace, dokladu o vyplacení úvěru, splátkového kalendáře, karty klienta, karty klienta, oznámení o zesplatnění, výzvy k zaplacení a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne 25.10.2016 účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl žalobce žalované částku 40.001 Kč na určený účet. Smluvní úroková sazba činila 84,9 % p.a. ze zůstatku jistiny, Žalovaná se zavázala hradit úvěr v 48 splátkách po 2.299 Kč vždy k 17.dni v měsíci a dále se žalovaná zavázala k hrazení poplatků za služby spojené s vedením úvěru, podle sazebníku žalobce. Žalovaná nehradila splátky řádně, byla proto vyzvána žalobcem ke splnění svého závazku. Žalovaná adekvátně nereagovala, proto žalobce ke dni 19.4.2018 závazek zesplatnil. Do zesplatnění úvěru bylo žalovanou uhrazeno 29.887 Kč. Po zesplatnění nebylo na dluh uhrazeno ničeho.
Ke dni 28.7.2020 (sepis žaloby) činila pohledávka dle žalobce tyto částky:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 42 147,33 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 36 460,07 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 687,26 Kč) s příslušenstvím.
b) smluvní pokuty dle bodu 12.1 smluvních ujednání smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 894,00 Kč s příslušenstvím.
c) smluvní pokuta dle bodu 12.7 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 42 147,33 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 21.04.2018 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 19 106,50 Kč.
d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 36 460,07 Kč ode dne 21.04.2018 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 63,07 % p.a.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 63,07% p.a., neboť tato výše je v rozporu s dobrými mravy, jak má na mysli občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst.3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 3 odst. l soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle § 6 odst.1 má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst.2 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
Obchodní úrok byl žalobci přiznán ode dne následujícího po zesplatnění dluhu podle § 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé s použitím § 577 o.z., kdy soud nepovažoval toto ujednání úvěrové smlouvy za neplatné a řídil se přitom judikovaným názorem odvolacího soudu. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. 35 Co 48/2020 -85 zdůrazňuje, že dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy.
Občanský zákoník ani zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. přímo nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky ze spotřebitelského úvěru. Proto je možné za určité vodítko pro posouzení, zda byl sjednán nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru či nikoliv, považovat právě (judikaturou Nejvyššího soudu uznávané) srovnání účastníky sjednané úrokové sazby s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. V rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 Nejvyšší soud vyslovil názor, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Současně ale připustil, že u půjček (úvěrů) poskytovaných nepeněžními ústav y, kde je vyšší míra rizikovosti, nemusí být za nepřiměřený považován ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Stejný názor je vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 212/2014 ze dne 21. 8. 2014.
Nelze souhlasit s žalobkyní předestřeným vyjádřením znalce titul jméno příjmení ze dne 25. 10. 2018, vysvětlující vztah mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, stanovící mechanismus přepočtu efektivní úrokové sazby na nominální obecně, neboť neobsahuje potřebné údaje k posuzovanému období. Rovněž nelze za takový důkaz považovat obvyklé úročení náhodně vybraných bank zejména v neaktuálním období. Soud proto v souladu s judikátem odvolacího soudu - rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. 35 Co 48/2020 -85 jako vodítko pro zjištění úrokové míry v únoru 2018 pro daný druh spotřebitelského úvěru při zohlednění sjednaných podmínek použil s úřední činnosti mu známé údaje o úrokových sazbách v databázi ARAD ČNB. V době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy činila dle této databáze úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR 10,40 %, přičemž trojnásobek činí 31,2% ročně. Soud takto stanovený úrok žalobci přiznal z částky 36.460,07 Kč (z částky původní zbývající jistiny) a co do požadavku na zaplacení úroku přesahujícího tuto výši žalobu zamítl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po zesplatnění dluhu Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
Smluvní pokuta podle článku 12.1 úvěrové smlouvy tj. 3 x 298,87 Kč v celkové výši 894 Kč s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu podle č.l. 12 úvěrové smlouvy, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů a požadavek na zaplacení této smluvní pokuty soud žalobu rovněž zamítl.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 69 % a neúspěch z 31% a má dle § 142 , odst. 2 o.s.ř. , právo na poměrnou 38% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 3.108 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. z částky 43.041 Kč za dva úkony po 2.860 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 12.849 Kč a žalobce má nárok na náhradu 38 % takto vyčíslených nákladů, což činí 4.883 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.