Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 295/2020-42
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci
žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené dne datum. Původním věřitelem byla právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Na základě Smlouvy bylo žalovanému poskytnuto k užívání telefonní číslo anonymizováno byl povinen poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet anonymizováno (dle čl. 4 Všeobecných podmínek). anonymizováno zcela v souladu se Smlouvou služby žalovanému poskytoval a tyto poskytnuté služby vždy žalovanému vyúčtoval v pravidelném Vyúčtování služeb, která zasílal na žalovaným zvolenou adresu pro doručování. Žalovaný však přestal právnická osoba platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu žalovaný dluží žalobci z níže uvedených vyúčtování ceny služeb, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb.„ Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud neuhrazených vyúčtování částka a úroku z prodlení od data datum“
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že telefonní číslo nikdy nevlastnil a po oznámení pohledávky se pokoušel zjistit nějaké další informace, což se mu však nepodařilo.
3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z Objednávky služeb ze dne datum vyplývá, že žalovaný uzavřel účastnickou smlouvu se právnická osoba, IČO, sídlem adresa.
5. Z vyúčtování číslo ze dne datum bylo zjištěno, že za telefonní číslo byly žalovanému vyúčtovány služby (bez podrobnějšího rozlišení) v částce částka a smluvní pokuta ve výši částka se splatností do datum.
6. Z vyúčtování číslo ze dne datum bylo zjištěno, že za telefonní číslo byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši částka za prodlení s úhradou Vyúčtování déle než 90 dnů se splatností do datum.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni.
8. Z předžalobní výzvy ze dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši částka nejpozději do tří dnů od doručení výzvy.
9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému k užívání tvrzené telefonní číslo že žalovaný v rámci smlouvy o poskytování elektronických komunikací využil nějaké služby třetích stran.
11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění - služby třetích stran. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
13. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb s nimi souvisejících prostřednictvím telefonního čísla číslo a dále že anonymizováno žalovanému poskytl tzv. služby třetích stran, jejichž cenu žalovaný neuhradil. Tato tvrzení však nebyla provedeným dokazováním prokázána, neboť předložené důkazy svědčí o tom, že žalovanému bylo smlouvou ze dne datum poskytnuto jiné telefonní číslo (číslo) a vyúčtování, která měl soud k dispozici, nedokládají žádné použití služeb třetích stran ani u tohoto ani u jiného telefonního čísla.
14. Provedenými důkazy sice bylo prokázáno, že žalovanému byly vyúčtovány 2 smluvní pokuty, avšak k jejich účtování nebyla uplatněna žádná tvrzení, jejichž oprávněnost by soud mohl prozkoumat.
15. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Podle konstantní judikatury je občanské soudní řízení ovládáno zásadou dispoziční a projednací; je tedy věcí žalobce, co učiní předmětem řízení a jaké skutkové okolnosti vnese do řízení. Předmětem občanského soudního řízení je žalobci uplatněný nárok, který je vymezen předmětem (žalobním petitem) a základem, který tvoří právně relevantní skutečnosti, na nichž žalobce svůj nárok zakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1646/2000, Soubor C 1103). Nárok na smluvní pokutu má svůj vlastní skutkový základ odlišný od nároku na úhradu ceny služeb třetích stran; je založen na jiném skutkovém stavu odvíjejícím se od jiné skutkové podstaty, vychází z jiného skutkového děje – tvrzení, že byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta, že žalovaný porušil smluvní povinnosti, jejichž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, v důsledku čehož byla smluvní pokuta uplatněna. V posuzovaném případě tyto rozhodující skutečnosti v žalobě uvedeny nejsou. Přiznání plnění na základě jiného skutkového stavu, než který byl tvrzen v žalobě, by bylo překročením návrhu a porušením dispoziční zásady řízení (srov. mutatis mutandis např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1414/2006, ze dne 1. 10. 2008).
16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo prokázat svá žalobní tvrzení a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je nedůvodná, proto ji zamítl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.