Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 214/2020-22
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 825 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení
z částky 2 560 Kč v roční výši 8,05 % od 12.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 5 400 Kč a částky 5 865 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 570 Kč v zákonné výši za dobu od 12.5.2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 130,14 Kč od 5.5.2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 4 516,90 Kč v zákonné výši za dobu od 1.3.2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 516,90 Kč od 22.2.2017 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 560 Kč v roční výši 8,05 % od 12.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 5 400 Kč a částky 5 865 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 570 Kč v zákonné výši za dobu od 12.5.2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 130,14 Kč od 5.5.2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 4 516,90 Kč v zákonné výši za dobu od 1.3.2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 516,90 Kč od 22.2.2017 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 13 825 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 24.3.2016 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizována tři slova smlouvu o půjčce (dále Smlouva I.), na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 6 660 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, úroku ve výši 1 260 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 7 960 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (6 130,14 Kč) a dlužné části poplatku (1 829,86 Kč), dále kapitalizovaný úrok (3 820,97 Kč) ve výši 23,72% ročně z částky 6 130,14 Kč od 5.5.2017 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (1 287,15 Kč) ve výši 8,05% ročně z částky 6 130,14 Kč od 12.5.2017 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále úrok ve výši 23,72% ročně z částky 6 130,14 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 130,14 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Přes výzvy žalobce žalovaná zbytek dluhu neuhradila. Dále dne 12.1.2016 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizována tři slova smlouvu o půjčce (dále Smlouva II.), na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 7 400 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 5 865 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (4 516,90 Kč) a dlužné části poplatku (1 348,10 Kč), dále kapitalizovaný úrok (3 029,71Kč ) ve výši 23,72% ročně z částky 4 516,90 Kč od 22.2.2017 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (1 021,14 Kč) ve výši 8,05% ročně z částky 4 516,90 Kč od 1.3.2017 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále úrok ve výši 23,72% ročně z částky 4 516,90 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 516,90 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Přes výzvy žalobce žalovaná zbytek dluhu neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
5. Právní předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována tři slova a žalovaná uzavřeli dne 24.3.2016 smlouvu o půjčce číslo (Smlouva I.), na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 15 660 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 270 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 9 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, úroku ve výši 1 260 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč v hotovostním režimu. Částku 9 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce). Pohledávka žalované byla s účinností ke dni 6.12.2019 převedena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne 6.12.2019 (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne 6.12.2019). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 2 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na poplatky a životní pojištění (pokud si ho zvolí) a teprve poté na vlastní půjčku. V čl. 8 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaná neuhradí včas splátku, má úvěrující právo na požadovat následující platby a to jednotlivě i společně dle uvážení Úvěrujícího a) zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši; b) zaplacení úroků z prodlení z příslušné splátky, se kterou je Zákazník v prodlení; c) zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 9, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Právní předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována tři slova a žalovaná uzavřeli dne 12.1.2016 smlouvu o půjčce číslo (Smlouva II.), na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce). Pohledávka žalované byla s účinností ke dni 6.12.2019 převedena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne 6.12.2019 (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne 6.12.2019). K zaplacení zbývající dlužné částky z obou smluv ve výši 24 430,95 Kč byla žalovaná řádně vyzvána dopisem ze dne 7.5.2020 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu ze dne 7.5.2020). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 2 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na poplatky a životní pojištění (pokud si ho zvolí) a teprve poté na vlastní půjčku. V čl. 8 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaná neuhradí včas splátku, má úvěrující právo na požadovat následující platby a to jednotlivě i společně dle uvážení Úvěrujícího a) zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši; b) zaplacení úroků z prodlení z příslušné splátky, se kterou je Zákazník v prodlení; c) zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 9, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce).
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
7. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje
9. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z. ) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o.z. ) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas.
11. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a § 547 o.z. , § 580 o.z. podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 9 000 Kč (Smlouva I.) a dále ve výši 10 000 Kč (Smlouva II.). Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.
14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě I. byla vedle pevného úroku ve výši 1 260 Kč ujednána i tzv.„ odměna za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 3 600 Kč a ve Smlouvě II. byla vedle pevného úroku ve výši 1 400 Kč ujednána i tzv.„ odměna za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 4 000 Kč. Není jasné, za co je odměna za inkaso sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Podstatou půjček poskytovaných touto formou je skutečnost, že dlužník, který není dostatečně solventní, aby dosáhl na bankovní půjčku, dostane peníze ihned po uzavření smlouvy na ruku, zatímco v případě bezhotovostní varianty by musel na peněžní prostředky čekat až čtrnáct dní. Nadto dlužníci mnohdy ani žádným bankovním účtem nedisponují, nebo jej mají postižený exekucí. Z těchto důvodů jsou automaticky odkázáni na bezhotovostní způsob splácení, a to až do konce platnosti smlouvy. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Smlouva dále stanoví, že v případě zesplatnění celé zápůjčky je dlužník povinen věřiteli zaplatit neuhrazenou část odměny za hotovostní inkaso, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za hotovostní inkaso neměla výlučně krýt náklady žalobce spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště dlužníka, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní zápůjčky, neboť v případě zesplatnění celé zápůjčky byl dlužník povinen splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Z povahy věci tak v případě odměny za hotovostní inkaso nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobce, který poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku.
15. Ze všech výše uvedených důvodů soud k ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitele jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (Viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. 22Co 215/2015 , 27Co 219/2015 , 30Co 217/2017 , 30Co 218/2017 ). Při zohlednění výše odměny za hotovostní inkaso a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobce měl činit více než 54% z poskytnuté částky u obou smluv, což je zcela nepřiměřené. Z tohoto důvodu nárok na odměnu za inkaso splátek nevznikl.
16. K otázce poplatku za administrativní činnost musí soud konstatovat, že tento není po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné.
17. Úrok byl ve smlouvě sjednán jako úrok pevný ve výši 1 260 Kč, tj. 14% z poskytnuté jistiny ve Smlouvě I. a ve výši 1 400 Kč, tj. 14% z poskytnuté jistiny ve Smlouvě II. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014 ). Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že sjednaný pevný úrok lze považovat za přiměřený.
18. Žalovaná byla dle Smlouvy I. povinna vrátit věřiteli celkovou částku 15 660 Kč sestávající se z jistiny ve výši 9 000 Kč a tzv. poplatku ve výši 6 660 Kč. Žalovaná na dluh uhradila částku 7 700 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. Částka, kterou žalovaná na dluh uhradila, tak pokryje pevný úrok ve výši 1 260 Kč a část jistiny ve výši 6 440 Kč, na jistině tak zbývá doplatit částku 2 560 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Žalovaná byla dle Smlouvy II. povinna vrátit věřiteli celkovou částku 17 400 Kč sestávající se z jistiny ve výši 10 000 Kč a tzv. poplatku ve výši 7 400 Kč. Žalovaná na dluh uhradila částku 11 535 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. Částka, kterou žalovaná na dluh uhradila, tak pokryje pevný úrok ve výši 1 400 Kč a celou jistinu ve výši 10 000 Kč, která je tímto uhrazena, z tohoto důvodu byl nárok žalobce ohledně Smlouvy II. zcela zamítnut.
19. Žalobce se dále domáhal úroků dle článku 1 smluvních podmínek ve výši 23,72% ročně z částky 6 130,14 Kč (dlužná jistina bez poplatků), které kapitalizoval částkou 3 820,97 Kč za období od 5.5.2017 do 6.12.2019 (postoupení) a dále úroku 23,72% z téže částky ode dne následujícího do zaplacení. Podle článku 1.2 smluvních podmínek platí, že dojde-li k prodloužení trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle článku 9.7. smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou – do dne splatnosti poslední splátky. Účinnost smlouvy se však prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Soud tedy musí konstatovat, že z příslušných smluvních podmínek výslovně vyplývá, že si strany smlouvy ujednaly, že po dobu prodloužení smlouvy se jistina neúročí. Je tak nepochybné, že žalobce nemá nárok na to, co bylo výslovně smluvně vyloučeno, a proto soud v této části žalobu zamítl.
20. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné částky jistiny ve výši 2 560 Kč u Smlouvy I. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu náleží žalobci též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení (§ 1970 o.z. ), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky když žalovaná se ocitla v prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých splátek. Splatnost poslední splátky nastala dne 4.5.2017, žalovaná je tedy v prodlení ode dne 5.5.2017 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení, v souladu s žalobním návrhem však soud přiznal úrok z prodlení od 12.5.2017 O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná, která byla v tomto řízení úspěšnější by měla vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žádná náhrada nákladů řízení však žalovanou nebyla požadována a vznik nákladů řízení žalované z obsahu spisu ani nevyplývá, náhrada nákladů řízení jí tedy nebyla přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.