Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 167/2020-44

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci

žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum a navazovala na dříve uzavřenou Rámcovou smlouvu. Podle žalobních tvrzení může k uzavření Rámcové smlouvy i úvěrových smluv na ni navazujících dojít pouze prostřednictvím internetových stránek právnická osoba, www.kamali.cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci právnická osoba k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Rámcové smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce anonymizována dvě slova, je Rámcová smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy v její části " Smluvní strany", v případě žalovaného na email, zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je v souladu s částí Smlouvy "Jak Vám úvěr poskytneme" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána částka na bankovní účet právnická osoba, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud ovšem žalobkyně ověřila vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li příjmení, výše uvedené již není vyžadováno. V tomto případě klient zaslal kopii výpisu z účtu, případně printscreen z internetového bankovnictví. Protože jméno žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření Smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Na základě Úvěrové smlouvy ze dne datum byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši částka. Úvěr společně s poplatky byl splatný 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalovaného č. bankovní účet. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši částka a poplatek za SMS servis ve výši částka Poplatky se hradí měsíčně po celou dobu trvání Smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání Rámcové smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí Smlouvy " Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla dne datum žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta, ve výši částka, smluvní pokuta je vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne datum účelně vynaložené náklady ve výši částka a dne datum účelně vynaložené náklady ve výši částka. Účelně vynaložené náklady účtovala žalobkyně v souladu s ustanoveními částmi Smlouvy„ Úvěrová smlouva“ - "Parametry a podmínky úvěru" a " Náklady úvěru" - "Sankce", jedná se o náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a ničeho nehradil, žádala žalobkyně, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit pohledávku v celkové výši částka sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za bezpečnou splátku ve výši částka, poplatku za nadstandardní službu SMS ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Dále žalobkyně požadovala příslušenství představující - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 30 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn) a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %.

2. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaný, ve chvíli, kdy uzavírá Smlouvu, žádá o konkrétní výši úvěru, a když je úvěr schválen, je mu zaslána SMS zpráva s informací o tom, že byla žádost schválena, a že je nutné v chráněném webovém rozhraní Klientské sekce tzv. název, zadat SMS kód pro to, aby byla smlouva podepsána. Předsmluvní informace stejně jako návrh smlouvy, se zobrazí po vyplnění žádosti o úvěr na internetových stránkách právnická osoba, anonymizováno. V tuto chvíli je žadatel o úvěr seznámen s obsahem obou těchto dokumentů, následně, ve chvíli, kdy smlouvu podepíše SMS kódem, který mu je zaslán na mobilní číslo, které vyplnil v žádosti o úvěr, odejdou mu oba tyto dokumenty na e-mail. K prokázání těchto skutečností navrhla žalobkyně printscreen systému právnická osoba, ze kterého je patrno odeslání SMS kódu. Oba dokumenty jsou mu zároveň v souladu se Smlouvu zpřístupněny v jeho klientské sekci. Podpisový kód, kterým žalovaný smlouvu podepsal, byl zadáván v zabezpečeném webovém rozhraní společnosti žalobkyně anonymizováno, do kterého má žalovaný přístup pouze na základě zvoleného hesla. Žalovaný v tomto případě na internetových stránkách právnická osoba vyplnil výše uvedené údaje, které jsou pro posuzování, zda bude úvěr schválen, požadovány, následně v rámci schvalovacího procesu byla žádost schválena, žalovanému se na obrazovce zobrazil text Rámcové smlouvy a první smlouvy Úvěrové, na telefonní číslo tel. číslo byl zaslán podpisový kód číslo, který byl následně na internetových stránkách anonymizováno zadán z IP adresy číslo. Podpisový kód, kterým žalovaný smlouvu podepsal, byl zadáván v zabezpečeném webovém rozhraní společnosti žalobce anonymizováno, do kterého má žalovaný přístup pouze na základě zvoleného hesla. Smlouva je tedy opatřena tzv. elektronickým podpisem, a to v souladu s  a , .

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Úvěrovou smlouvu ID žádosti číslo, datovanou dnem datum, ve formě elektronického dokumentu v textovém formátu, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu předsedy představenstva žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Za Vás jako za klienta celé jméno žalovaného IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: číslo Podepsáno kódem: číslo; SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána na telefonní číslo: číslo SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne: datum Smlouva byla úspěšně podepsána podpisovým kódem dne: datum anonymizováno“ Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou.

6. Žalobkyně předložila soudu Úvěrovou smlouvu ID žádosti číslo, datovanou dnem datum, ve formě elektronického dokumentu v textovém formátu, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu předsedy představenstva žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Za Vás jako za klienta celé jméno žalovaného IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: číslo Podepsáno kódem: číslo; SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána na telefonní číslo: číslo SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne: datum anonymizováno Smlouva byla úspěšně podepsána podpisovým kódem dne: datum anonymizováno“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou.

7. Dále žalobkyně soudu předložila printscreen ze systému žalobkyně, ze kterého vyplývá, že dne datum v anonymizováno údaj o čase hod. byla na tel. číslo odeslána SMS s příjmení pro podpis smlouvy.

8. Z dalšího printscreenu ze systému žalobkyně bylo zjištěno, že dne datum v anonymizováno byl odeslán e-mail na adresu anonymizováno s podepsanou úvěrovou smlouvou.

9. Dále byla soudu předložena kopie Občanského průkazu žalovaného a potvrzení o vlastnictví účtu, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni datum veden účet č. bankovní účet u právnická osoba

10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne datum byla na účet žalovaného převedena částka částka s variabilním symbolem„ číslo“.

11. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný zaplatil žalobkyni nějakou částku.

12. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši částka nejpozději do 30 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne datum, jak vyplývá z podacího archu.

13. Podle jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

14. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovanému byl zřízen uživatelský účet v zabezpečeném webovém rozhraní kamali.cz, že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil, požádal o úvěr a projevil souhlas se smlouvou. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl - byly předloženy pouze 2 printscreeny, které dokládají odeslání SMS a e-mailu ze strany žalobkyně.

15. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu , neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

17. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže ě při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

18. Dle ustanovení a násl. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení.

19. Písemná forma je v souladu s ustanovením zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

20. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu y. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

21. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

22. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

23. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

24. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly uzavírány distančně. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl zřízen uživatelský účet v zabezpečeném webovém rozhraní anonymizováno, že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil, požádal o úvěr a projevil souhlas se smlouvou. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

25. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

26. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalovanému dne datum finanční prostředky ve výši částka. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu částka. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný je proto povinen žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).

27. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, a to ve lhůtě 30 dní od sepsání výzvy, proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení, tedy datum.

29. Dnem následujícím po datum se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (viz výrok I.). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 79,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. )

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.