Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 91/2020-17

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 020 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 220 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 34,63 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 97,64 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 220 Kč ve výši 8,5% od 30. 11. 2019 do zaplacení, a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 220 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do požadavku na zaplacení částky ve výši 7 800 Kč, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 951,21 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 2 681,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 956,50 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5%, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 956,50 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 220 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 34,63 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 97,64 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 220 Kč ve výši 8,5% od 30. 11. 2019 do zaplacení, a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 220 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do požadavku na zaplacení částky ve výši 7 800 Kč, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 951,21 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 2 681,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 956,50 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5%, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 956,50 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 8 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum z částky 6 176,5 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 985,84 Kč, s úrokem ve výši 23,72% z částky 6 176,50 Kč od datum a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 779,56 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova smlouvu o půjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 9 620 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 020 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 176,50 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 843,50 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. , dále jen „ “), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova a žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 22 620 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 13 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úroku ve výši 1 820 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 600 Kč v hotovostním režimu. Částku 13 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o úvěru). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o úvěru). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum v dvojjazyčné verzi). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne datum). Z přehledu posuzované pohledávky dále soud zjistil, že aktuální zůstatek na smlouvě činí 8 020 Kč, z toho částka 6 176,50 Kč připadá na jistinu, částka 1 843,50 Kč na hotovostní inkaso. K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 8 020 Kč byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku ze dne datum).

5. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud po právní stránce soud posoudil dle , – dle a násl. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve výši 13 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.

9. Ve smlouvě byl dále vedle úroku ve výši 1 820 Kč sjednán i tzv. poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 600 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 5 200 Kč. Není jasné, za co přesně jsou tyto poplatky sjednány, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku ve výši 1 820 Kč. Výše poplatků odpovídající 60% poskytnutého úvěru není ani přiměřená případným administrativním nákladům na poskytnutí půjčky. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být hotovostní způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude splácet hotově, neboť možnost zvolit bezhotovostní (levnější) formu splátek mu věřitelem fakticky dána nebyla. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (viz ust. § 1798 o.z. a násl.). Podle článku 5.1 smlouvy musí bezhotovostní režim dlužníkovi umožnit věřitel na základě dlouhodobé dobré platební morálky posuzované zpětně po dobu alespoň jednoho roku. Tímto ustanovením jsou všichni noví zákazníci věřitele automaticky odkázáni na bezhotovostní formu splácení. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Z povahy věci tak nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý, kterým věřitel uměle navyšuje cenu zápůjčky. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, která poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na poplatek/odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku. Ostatně i sama žalobkyně označila poplatky za kapitalizovaný úrok. Soud k tomuto ujednání nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitel jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při hodnocení postavení spotřebitel jako slabší smluv strany nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz.

10. Při zohlednění výše poplatků a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobkyně měl činit 74 % z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ).

11. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. , , , ).

12. Čerpaná zápůjčka činila celkem 13 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 1 820 Kč. Žalovaný celkem zaplatil 14 600 Kč, a na jistině tedy zbývá doplatit částku ve výši 220 a sjednaného úroku tak nezbývá uhradit ničeho. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. Dále soud s odkazem na shora uvedené přiznal žalobkyni sjednané úroky ve výši 23,72% ročně z přiznané částky ve výši 220 Kč.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle neboť poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je na straně žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.