Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 190/2020-35
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 10 785 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 241 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 241 Kč od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 7 544 Kč s příslušenstvím, úroku z částky 3 241 Kč a úroku z prodlení z částky 3 241 Kč za dobu do datum se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 241 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 241 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 7 544 Kč s příslušenstvím, úroku z částky 3 241 Kč a úroku z prodlení z částky 3 241 Kč za dobu do [datum] se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 10 785 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že právnická osoba anonymizována tři slova (IČO) uzavřela dne datum se žalovanou jako dlužníkem úvěrovou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované jakožto dlužníkovi ve výši 7 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 980 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Úvěr byl být úročen úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Úvěr měl být splácen 58 týdenními splátkami po 210 Kč. Žalovaná podle žaloby uhradila za dobu trvání smluvního vztahu částku 2 505 Kč. příjmení příjmení jméno příjmení, anonymizováno postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 9 675 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad ve výši 2 675 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 744,27 Kč (ve výši 23,72 % za období od datum do datum z částky 7 000 Kč), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 971,83 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč za období od datum do datum), úroků a úroků z prodlení za dobu od datum do zaplacení.
3. Žalobkyně dále uvedla, že právnická osoba anonymizována tři slova (IČO) uzavřela dne datum se žalovanou jako dlužníkem smlouvu půjčce číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované jakožto dlužníkovi ve výši 4 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úvěrující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 364 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Úvěr byl být úročen úrokovou sazbou 20,98 % ročně. Úvěr měl být splácen 43 týdenními splátkami po 148 Kč. Žalovaná podle žaloby uhradila za dobu trvání smluvního vztahu částku 5 254 Kč. příjmení příjmení jméno příjmení, anonymizováno zanikla fúzí se společností. Právní nástupkyní se stala právnická osoba anonymizována tři slova (IČO), která postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 110 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 900,81 Kč a dlužných úhrad ve výši 209,19 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 454,10 Kč (úrok ve výši 20,98 % z částky 900,81 Kč za období od datum do datum), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 172,83 Kč (z částky 900,81 Kč za období od datum do datum), úroků a úroků z prodlení za dobu od datum do zaplacení.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalované se má ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena do vlastních rukou dne datum.
6. Z obchodního rejstříku vyplývá, že příjmení příjmení jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka anonymizována dvě slova, zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou právnická osoba anonymizována dvě slova, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka anonymizováno číslo ulice firma právnická osoba anonymizována dvě slova se následně změnila na příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že tvrzená pohledávka za žalovanou byla postoupena ze právnická osoba anonymizována tři slova na žalobkyni. Žalované bylo dne oznámeno postoupení dopisem ze dne datum, v němž byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení. Podle podacího lístku byl dopis odeslán datum.
8. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum vyplývá, že žalované byla právnická osoba anonymizována tři slova (IČO) poskytnuta půjčka (zápůjčka) ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit 43 týdenními splátkami po 148 Kč Celkem měla žalovaná splatit 6 369 Kč. Podle žalobkyně žalovaná splatila 5 254 Kč.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že žalované byla právnická osoba anonymizována tři slova (IČO) poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 58 týdenními splátkami po 210 Kč Celkem měla žalovaná splatit 12 180 Kč. Podle žalobkyně žalovaná splatila 2 505 Kč.
10. Žalovaná byla vyzvána rovněž předžalobní výzvou ze dne datum.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Ve vztahu k zákonům o spotřebitelském úvěru číslo Sb. i 257/ 2016 Sb. platí, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 ).
19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (číslo Sb. NSS)).
20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudní dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
22. K výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
23. V posuzovaném případě zjistil soud z karty zákazníka – žádosti o úvěr ze dne datum, že žalovaná byla ke dni datum svobodná, byla nájemkyní, pečovala o tři nezaopatřené děti, nebyla zaměstnaná a pobývala na rodičovské dovolené. Uváděla vedlejší příjem z brigád ve výši 8 000 Kč, který však nijak nedoložila, pobírala rodičovský příspěvek a sociální dávky. Její tvrzené, avšak nedoložené měsíční příjmy činily 22 300 Kč. Jí vyčíslené výdaje činily 16 400 Kč měsíčně.
24. Z karty zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla ke dni datum svobodná, byla nájemkyní, pečovala o tři nezaopatřené děti, nebyla zaměstnaná a pobývala na rodičovské dovolené. Uváděla vedlejší příjem z brigád ve výši 10 000 Kč, který však nijak nedoložila, pobírala rodičovský příspěvek, sociální dávky a uváděla, že pobírá další příjmy ve výši 1 000. Její tvrzené, avšak nedoložené měsíční příjmy činily 23 034 Kč. Jí vyčíslené výdaje činily 20 276 Kč měsíčně. Podle poskytovatele úvěru doložila pouze bankovní výpisy, doklad o přiznání rodičovského příspěvku a rozhodnutí o výživném. Z výpisu z běžného účtu za leden vyplývá, že jedinými příjmy žalované byla příjmy od úřadu práce ve výši 5 160 Kč a 5 016 Kč (č.l. 22). Výdaje žalované přesáhly 27 000 Kč. Z platebního rozpisu úřadu práce od datum do datum vyplývají celkové příjmy dávek státní sociální podpory na domácnost žalované a jejích tří dětí ve výši 17 504 Kč, v čemž jsou zahrnuty příjmy dávek za dva měsíce (prosinec 2016 a leden 2017) (č.l. 23). Podle rozhodnutí úřadu práce v obec bez dne datum byl žalované snížen příspěvek na bydlení z 1 526 Kč na 1 498 Kč (č.l. 24).
25. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované jen formálně a povrchně. Je zřejmé, že žalovaná byla v okamžiku uzavírání obou smluv na rodičovské dovolené odkázána na dávky státní sociální podpory pobírané od úřadu práce. Tvrzené vedlejší příjmy, resp. příjmy z brigád nebyly žalovanou nijak doloženy a poskytovatelkou úvěru, resp. zápůjčky nebyly prověřovány. V případě příjmů z brigád se přitom obecně jedná o příjmy nejisté jak co do výše, tak co do trvání. Pokud se jedná o žádost z roku 2016, je v ní u částky 8 000 Kč uvedena poznámka, že se jedná o brigádu u anonymizováno obec - reklama na anonymizováno. Ačkoliv obec je velmi vzdálena od bydliště žalované v obec, nebyla uvedená poznámka poskytovatelkou úvěru nijak prověřována (ačkoliv žalovaná v rozhodné době pečovala o tři děti útlého věku). Stejně tak nebyly prověřovány ani náklady žalované, zejména náklady na bydlení. Nelze přehlédnout, že žalovaná žádala v relativně krátkém časovém odstupu přibližně půl roku o dvě zápůjčky/úvěry, přičemž poskytovatelka poskytla druhý a vyšší úvěr za situace, kdy první úvěr splacen nebyl. Se splácením obou úvěrů měla přitom žalovaná problémy, byť výše splátek byla relativně nízká.
26. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudní dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudní dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 .
27. Je zřejmé, že poskytovatel zápůjčky/úvěru řádně příjmy žalované ani její výdaje nezkoumal a spolehl se převážně na tvrzení žalované. Nesplnil tak svou zákonnou povinnost prověřit řádně úvěruschopnost žadatele o úvěr.
28. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Předchůdkyně žalobkyně nesplnily svou zákonnou povinnost s řádnou péčí prověřit úvěruschopnost žalované. Smlouva o zápůjčce i úvěru tak neplatné jsou podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.
31. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku 11 000 Kč (4 000 Kč a 7 000 Kč), z níž žalovaná splatila celkem 7 759 Kč (5 254 Kč a 2 505 Kč). Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o 3 241 Kč. Uvedenou částku okresní soud žalobkyni přiznal, včetně úroku z prodlení za dobu po uplynutí desetidenní lhůty stanovení ve výzvě ze dne datum, tedy od datum (soud vychází ze zákonné domněnky doručení třetí pracovní den po odeslání), a ve zbytku žalobu zamítl.
32. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o.s.ř.
33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně měla v řízení převážně neúspěch a žalované současně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.