Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 396/2020-55
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 19 726 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 19 726 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 19 726 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 19 726 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní (jako věřitelem) a žalovanou (jako dlužníkem) byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 18.10.2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,75 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 489 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně ověřena před poskytnutím úvěru.
Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky:
- Částka ve výši 1 489 Kč ze dne 20.11.2018
- Částka ve výši 1 489 Kč ze dne 20.12.2018
- Částka ve výši 1 489 Kč ze dne 30.01.2019
- Částka ve výši 2 978 Kč ze dne 15.03.2019
- Částka ve výši 1 489 Kč ze dne 16.05.2019
- Částka ve výši 1 489 Kč ze dne 26.06.2019
- Částka ve výši 2 978 Kč ze dne 26.06.2019
Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 1 497 Kč. K datu 20.10.2019 tak došlo z důvodů prodlení žalované se splácením splátek úvěru k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 23 501,01 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 22.10.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky:
- Částka ve výši 6 000 Kč ze dne 20.12.2019
- Částka ve výši 1 000 Kč ze dne 29.01.2020
- Částka ve výši 500 Kč ze dne 19.02.2020
- Částka ve výši 1 500 Kč ze dne 10.03.2020
- Částka ve výši 1 000 Kč ze dne 11.05.2020
- Částka ve výši 1 000 Kč ze dne 24.06.2020
- Částka ve výši 1 000 Kč ze dne 27.07.2020
Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky:
a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 11 501,01 Kč s příslušenstvím.
b) smluvní pokuty v celkové výši 1 497,00 Kč s příslušenstvím.
c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč s příslušenstvím.
d) smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 22.10.2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 5 728,50 Kč.
e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22.10.2019 do zaplacení, tj. úrok z částky 19 355,16 Kč od 22.10.2019 do 20.12.2019 ve výši 2 649,00 Kč, úrok z částky 17 501,01 Kč od 21.12.2019 do 29.01.2020 ve výši 1 596,80 Kč, úrok z částky 16 501,01 Kč od 30.01.2020 do 19.02.2020 ve výši 790,44 Kč, úrok z částky 16 001,01 Kč od 20.02.2020 do 10.03.2020 ve výši 730,00 Kč, úrok z částky 14 501,01 Kč od 11.03.2020 do 11.05.2020 ve výši 2 050,96 Kč, úrok z částky 13 501,01 Kč od 12.05.2020 do 24.06.2020 ve výši 1 355,20 Kč, úrok z částky 12 501,01 Kč od 25.06.2020 do 27.07.2020 ve výši 940,83 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 11 501,01 Kč od 28.07.2020 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 86,13 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Výše úroku je na částku 85 766,00 Kč.
U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení.
Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslal.
2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
3. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil, že dne datum byl žalovanou podepsán návrh smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu trvání 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 1 489 Kč a počtem 48 splátek, zápůjční úroková sazba činí 129,75 % ročně. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že úroková sazba úvěru sjednaná ve Smlouvě je efektivní úrokovou sazbou, která po přepočtu odpovídá nominální úrokové sazbě požadované v žalobě ve výši 86,13 % ročně, k tomuto tvrzení doložila žalobkyně Vyjádření znalce titul. jméno příjmení, příjmení příjmení (znalce pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví) k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018. Soud konstatuje po kontrole stavu evidence znalců k datu 10.12.2020 (nahlédnutím do elektronické evidence znalců na webových stránkách webová adresa), že se výše uvedený znalec v evidenci znalců pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví nenachází. Součástí předložené smlouvy o úvěru byl Předsmluvní formulář, Hodnocení klienta, Prohlášení žalobkyně o splnění informační povinnosti úvěrujícího. Dle výpisu z databáze příjmení zde nebyla žalovaná evidována a dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla žalovaná v kategorii klientů s nižším skóre značícím segment klientů s vyšším rizikem. Žalovaná před schválením úvěru doložila žalobkyni pracovní smlouvu ze dne 1.7.2016 včetně dohody o změně pracovní smlouvy, výplatnici za měsíce srpen a září 2018 a fotografii obrazovky obsahující údaj o přijetí částky výplaty za měsíce srpen a září 2018 na účet žalované, jedná se o účet žalované uvedený ve Smlouvě. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 20 000 Kč na účet žalované dne 18.10.2018, který žalovaná specifikovala v rámci Smlouvy, soud má tímto za prokázané, že k poskytnutí částky 20 000 Kč žalované ze strany žalobkyně došlo. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne 19.10.218 bylo žalované oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 20 000 Kč, viz dodejka ze dne 22.10.2018. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 3 výzvy k úhradě. U těchto výzev žalobkyně nedoložila doklad o jejich odeslání žalované. Ze dne 25.10.2018 pochází vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, ve kterém porovnává nominální a efektivní úrokovou míru, vysvětluje jejich podstatu a porovnává jejich výši, včetně přiložené tabulky hodnocení těchto úroků v jednotlivých poměrech. O okamžitém zesplatnění úvěru byla žalovaná informována prostřednictvím Oznámení ze dne 20.10.2019, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání Oznámení žalované. Předžalobní výzva je z data 7.10.2020 a žalobkyně ji zaslala žalované dne 8.10.2020, upozorňuje ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listin u vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalované, z této listin y, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná oproti částce 20 000 Kč, kterou převzala od žalobkyně, uhradila žalobkyni do podání žaloby částku 22 423 Kč.
4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu, z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou smlouvou se žalovaná zavazuje k placení úroku ve výši 129,75 % ročně; žalobkyně sice ohledně této sazby v žalobě uvedla, že se jedná o efektivní úrokovou sazbu, která odpovídá podle žalobkyní předloženého výpočtu nominální sazbě 86,13 % ročně, soud však vychází při posuzování platnosti smlouvy o úvěru z obsahu Smlouvy, tedy z roční úrokové sazby obsažené ve Smlouvě. Dohodnutou výši úroku má soud za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností jeden rok až pět let činila v říjnu 2018 7,88 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky i při vyjádření nominální sazbou převyšuje cca 9krát, u sazby skutečně uvedené ve Smlouvě cca 16x. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000 , dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud v daném případě dospěl k závěru, že ujednání o úrocích je neplatné a od ostatního obsahu smlouvy je oddělit nelze. Žalobkyně poskytla úvěr právě za účelem získání úroků, a pokud by žalovaná smlouvu za podmínek stanovených žalobkyní neuzavřela, k poskytnutí finanční částky v podobě spotřebitelského úvěru by nedošlo. Shodně rozhodl ve skutkově totožné věci Krajský soud v Plzni v rámci rozsudku č.j. 25 co 331/2019 ze dne 22.11.2019, který uvedl:„ Pro rozhodnutí v dané věci je s ohledem na argumentaci žalobkyně o oddělitelnosti nepřiměřeného ujednání od ostatních ustanovení smlouvy klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat.“ Jednalo se o adhézní smlouvu nepřipouštějící vyjednávání o jejím obsahu, a žalovaný jí mohl pouze uzavřít, či odmítnout. Žalobkyně by žalované bez sjednaných nákladů finanční částku neposkytla. Lze rovněž učinit závěr, že pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, způsobuje toto nemravné, a tudíž neplatné ujednání neplatnost celého právního jednání. Při posuzování platnosti Smlouvy vzal soud v potaz i smluvní pokutu sjednanou ve Smlouvě pro případ prodlení žalované se splácením úvěru, kterou žalobkyně uplatnila a která ještě navyšuje částku požadovanou žalobkyní dle Smlouvy.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 20 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované převodem na bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná však žalobkyni dle tvrzení žalobkyně uhradila před podáním žaloby částku 22 423 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalované tedy nelze konstatovat a soudu proto nezbylo, nežli zamítnout žalobu jako celek, neboť jistina poskytnutá žalované dle Smlouvy byla žalobkyni před podáním žaloby vrácena a další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, která je pro zjevný rozpor s dobrými mravy neplatná.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, v řízení byla pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.