Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 232/2020-17

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 21 990 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 12 990 Kč od 5.12.2018 do zaplacení, a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 12 990 Kč od 28.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 9 000 Kč, jakož i ohledně požadovaného příslušenství ve formě úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku a úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 12 990 Kč od 5.12.2018 do zaplacení, a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 12 990 Kč od 28.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 9 000 Kč, jakož i ohledně požadovaného příslušenství ve formě úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku a úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 21 990 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 17.10.2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizována tři slova smlouvu o půjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 11 100 Kč sestávající z poplatku ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, rovněž si žalovaný sjednal doplňkovou službu životní pojištění ve výši 406 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na dluh uhradil pouze částku 365 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 29.11.2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 29.11.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 21 990 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (15 000 Kč) a dlužných úhrad ve výši 6 990 Kč (dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 688,50 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 965,50 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 336 Kč), dále kapitalizovaný úrok (3 627,18 Kč) ve výši 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 28.11.2018 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do 29.11.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (1 350 Kč) ve výši 9% ročně z částky 15 000 Kč od 5.12.2018 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do 29.11.2019, dále úrok ve výši 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Přes výzvy žalobce žalovaný zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována tři slova a žalovaný uzavřeli dne 17.10.2017 smlouvu o půjčce číslo na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 26 506 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v hotovostním režimu, životní pojištění ve výši 406 Kč Částku 15 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni 29.11.2019 převedena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 29.11.2019 (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne 29.11.2019). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 29 148,51 Kč byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 7.5.2020 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu ze dne 7.5.2020). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 2 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na úrok, poté na poplatky, poté na doplňkové služby hotovostní inkasa splátek a životní pojištění (pokud si ho zvolí) a teprve poté na vlastní půjčku. V čl. 5 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má úvěrující právo požadovat následující platby: a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny, b) zákonné úroky z prodlení, c) smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je zákazník v prodlení, d) náhradu účelně vynaložených nákladů, které příjmení jméno vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, e) náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Před tím, než se Spotřebitelský úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným vyzve příjmení jméno příjmení k uhrazení dlužné splátky a k uhrazení dlužné splátky mu poskytne lhůtu alespoň 30 kalendářních dnů. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle a násl. zákona číslo , (dále jen „ “). Ust. o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

9. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel ( ) a žalovaný jako spotřebitel ( ) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. a násl. Podle ust. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas.

11. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a , podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 15 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.

14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě byla vedle pevného úroku ve výši 2 100 Kč ujednána i tzv.„ poplatek za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 6 000 Kč. Není jasné, za co je odměna za inkaso sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Podstatou půjček poskytovaných touto formou je skutečnost, že dlužník, který není dostatečně solventní, aby dosáhl na bankovní půjčku, dostane peníze ihned po uzavření smlouvy na ruku, zatímco v případě bezhotovostní varianty by musel na peněžní prostředky čekat až čtrnáct dní. Nadto dlužníci mnohdy ani žádným bankovním účtem nedisponují, nebo jej mají postižený exekucí. Z těchto důvodů jsou automaticky odkázáni na bezhotovostní způsob splácení, a to až do konce platnosti smlouvy. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Smlouva dále stanoví, že v případě zesplatnění celé zápůjčky je dlužník povinen věřiteli zaplatit neuhrazenou část odměny za hotovostní inkaso, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za hotovostní inkaso neměla výlučně krýt náklady žalobce spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště dlužníka, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní zápůjčky, neboť v případě zesplatnění celé zápůjčky byl dlužník povinen splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Z povahy věci tak v případě odměny za hotovostní inkaso nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobce, který poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku.

15. Ze všech výše uvedených důvodů soud k ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitele jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (Viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. , , , ). Při zohlednění výše odměny za hotovostní inkaso a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobce měl činit více než 54% z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Z tohoto důvodu nárok na odměnu za inkaso splátek nevznikl.

16. K otázce poplatku za administrativní činnost musí soud konstatovat, že tento není po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné.

17. Úrok byl ve smlouvě sjednán jako úrok pevný ve výši 2 100 Kč, tj. 14% z poskytnuté jistiny. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že sjednaný pevný úrok lze považovat za přiměřený.

18. Žalovaný byl dle smlouvy povinen vrátit věřiteli celkovou částku 21 990 Kč sestávající se z jistiny ve výši 15 000 Kč a tzv. poplatku ve výši 11 100 Kč a životního pojištění ve výši 406 Kč. Žalovaný na dluh uhradil částku 4 516 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. Částka, kterou žalovaný na dluh uhradil, tak pokryje životní pojištění ve výši 406 Kč, pevný úroku ve výši 2 100 Kč, část jistiny ve výši 2 010 Kč, na jistině tak zbývá doplatit částka 12 990 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

19. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné částky jistiny ve výši 12 990 Kč. Žalobce se dále domáhal úroků ve výši 23,72% ročně z částky 15 000 Kč (dlužná jistina bez poplatků), které kapitalizoval částkou 3 627,18 Kč za období od 28.11.2018 do 29.11.2019 (postoupení) a dále úroku 23,72% z téže částky ode dne následujícího do zaplacení. Soud s odkazem na shora uvedené přiznal žalobci pouze sjednaný úrok v souladu s § 2392 ve výši 23,72 % ročně z přiznané částky 12 990 Kč od 28.11.2018 (27.11.2018 nastala splatnost poslední splátky) do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu náleží žalobci též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ( ), které soud stanovil podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky když žalovaný se ocitl v prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých splátek. Splatnost poslední splátky nastala dne 27.11.2018, žalovaný je tedy v prodlení ode dne 28.11.2018 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení, soud však přiznal úrok od 5.12.2018 v souladu s žalobním návrhem. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle , kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníku byl přibližně stejný, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. Rozsudku, že žádný s účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na závěry obsažené v Nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. ze dne 30.8.2010„ Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.“.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.