Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 189/2020-20

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 36 964 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 800 Kč od 4.9.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 27 164 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 800 Kč od 4.9.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 27 164 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce právnická osoba, uzavřeli dne 1.6.2016 smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 74 244 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 238 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 26.7.2017. Celkovou částku tvoří jistina (40 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (7 080 Kč), poplatku za administrativní činnost (9 964 Kč) a poplatku za hotovostní inkaso splátek (17 200 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20.1.2020. V souladu s ustanovením čl. 8 smlouvy bylo plnění žalovaného započteno nejprve na příslušenství pohledávky a následně na jistinu. Žalobce požadoval zaplatit částku 36 964 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (23 652,92 Kč) a dlužné části poplatku (13 311,08 Kč), dále kapitalizovaný úrok (16 107,64 Kč) ve výši 27% ročně z částky 23 652,92 Kč od 27.7.2017 (od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do 20.1.2020, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (2 980,27 Kč) ve výši 9% ročně z částky 23 652,92 Kč od 4.9.2018 (od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do 20.1.2020, dále úrok ve výši 27% ročně z částky 23 652,92 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 23 652,92 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 1.6.2016 smlouvu o zápůjčce., na základě které věřitel žalovanému poskytl částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný podpisem stvrdil, že hotovost v částce 40 000 Kč převzal. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu (40 000 Kč) a dále tzv. poplatek sestávající se z pevného úroku (7 080 Kč), poplatek za administrativní činnost (9 9964 Kč) a poplatek za hotovostní inkaso splátek (17 200 Kč), tj. celkovou částku 74 244 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 8 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na souhrnný poplatek a poté na vlastní půjčku. V čl. 12 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 si strany sjednaly fixní úrok 20,50% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 20 věty 2, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 (prokázáno smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 adresované žalovanému). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 23.4.2020 včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle a násl. zákona číslo , (dále jen „ “). Ust. o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

9. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel ( ) a žalovaný jako spotřebitel ( ) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. a násl. Podle ust. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas.

11. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a , podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 40 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.

14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě byla vedle pevného úroku ve výši 7080 Kč ujednána i tzv.„ odměna za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 17200 Kč. Není jasné, za co je odměna za inkaso sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Podstatou půjček poskytovaných touto formou je skutečnost, že dlužník, který není dostatečně solventní, aby dosáhl na bankovní půjčku, dostane peníze ihned po uzavření smlouvy na ruku, zatímco v případě bezhotovostní varianty by musel na peněžní prostředky čekat až čtrnáct dní. Nadto dlužníci mnohdy ani žádným bankovním účtem nedisponují, nebo jej mají postižený exekucí. Z těchto důvodů jsou automaticky odkázáni na bezhotovostní způsob splácení, a to až do konce platnosti smlouvy. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Smlouva dále stanoví, že v případě zesplatnění celé zápůjčky je dlužník povinen věřiteli zaplatit neuhrazenou část odměny za hotovostní inkaso, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za hotovostní inkaso neměla výlučně krýt náklady žalobce spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště dlužníka, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní zápůjčky, neboť v případě zesplatnění celé zápůjčky byl dlužník povinen splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Z povahy věci tak v případě odměny za hotovostní inkaso nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobce, který poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku.

15. Ze všech výše uvedených důvodů soud k ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitele jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (Viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. , , , ). Při zohlednění výše odměny za hotovostní inkaso a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobce měl činit více než 60,7% z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Z tohoto důvodu nárok na odměnu za inkaso splátek nevznikl.

16. K otázce poplatku za administrativní činnost musí soud konstatovat, že tento není po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné.

17. Úrok byl ve smlouvě sjednán jako úrok pevný ve výši 7 080 Kč, tj. 17,7% z poskytnuté jistiny. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že sjednaný pevný úrok lze považovat za přiměřený.

18. Žalovaný byl dle smlouvy povinen vrátit věřiteli celkovou částku 74 244 Kč sestávající se z jistiny ve výši 40 000 Kč a tzv. poplatku ve výši 34 244 Kč. Na jistině a poplatku žalovaný žalobci dlužil žalovaných 36 964 Kč. Z toho vyplývá, že na dluh žalovaný uhradil 37 280 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. Částka, kterou žalovaný na dluh uhradil, tak pokryje pevný úrok ve výši 7 080 Kč a část jistiny ve výši 30 200 Kč, na jistině tak zbývá doplatit částku 9 800 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

19. Žalobce se dále domáhal úroků dle článku 4 smluvních podmínek ve výši 27% ročně z částky 23 652,2 Kč (dlužná jistina bez poplatků), které kapitalizoval částkou 16 107,64 Kč za období od 27.7.2017 do 20.1.2020 (postoupení) a dále úroku 27% z téže částky ode dne následujícího do zaplacení. Podle článku 4 smluvních podmínek platí, že dojde-li k prodloužení trvání smlouvy dle článku 20 smluvních podmínek, nebude v období překračující původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou – do dne splatnosti poslední splátky (26.7.2017). Účinnost smlouvy se však prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Soud tedy musí konstatovat, že z příslušných smluvních podmínek výslovně vyplývá, že si strany smlouvy ujednaly, že po dobu prodloužení smlouvy se jistina neúročí. Je tak nepochybné, že žalobce nemá nárok na to, co bylo výslovně smluvně vyloučeno, a proto soud v této části žalobu zamítl.

20. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné částky jistiny ve výši 9 800 Kč. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu náleží žalobci též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ( ), které soud stanovil podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky když žalovaný se ocitl v prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých splátek. Splatnost poslední splátky u Smlouvy nastala dne 26.7.2017, žalovaný je tedy v prodlení ode dne 27.7.2017 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení, vzhledem k tomu, že žalobce požaduje úroky z prodlení od 4.9.2018, přiznal je soud v souladu s žalobním návrhem. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle , když převážně úspěšnému žalovanému, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.