Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 384/2020-29

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 972,93 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 3 972,93 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky

1 624,68 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 366,68 Kč od

datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky

2 606,25 Kč od 19. 5. 2015 do 5. 9. 2015, co do úroku ve výši 12,38 % ročně z částky 3 714,93 Kč od 19. 5. 2015 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 606,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 606,25 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 3 972,93 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 1 624,68 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 366,68 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 606,25 Kč od 19. 5. 2015 do 5. 9. 2015, co do úroku ve výši 12,38 % ročně z částky 3 714,93 Kč od 19. 5. 2015 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 606,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 606,25 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 972,93 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které byla žalovanému dne datum vyplacena na účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 4 999 Kč, úvěr měl být žalovaným, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, splacen ve 12-ti měsíčních splátkách ve výši 892 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2015. Žalovaný však žalobkyni zaplatil pouze následující částky:

Dne 12.1.2017 částka ve výši 1.535,95 Kč

Dne 24.1.2017 částka ve výši 790,50 Kč

Dne 10.7.2018 částka ve výši 66,30 Kč

Žalobkyně výše uvedený úvěr úročila, jako kdyby měl úrok sazbu 12,38 % p. a., což je sazba dle časových řad příjmení vedených anonymizována tři slova jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalovanému.

Výše uvedené platby žalovaného započetla žalobkyně nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny úvěru.

Výsledný dluh na jistině proto činí částku 3 714,93 Kč. K tomu žalobkyně dále požaduje obvyklý úrok ve výši 12,38 % p.a. z částky 3 714,93 Kč od 19.5.2015 do zaplacení.

Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru delším než 60 dnů došlo dne 23.8.2015

k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, žalobkyně proto požaduje taktéž úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 3 714,93 Kč ode dne 24.8.2015.

Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž smluvní pokutu v celkové výši 258 Kč, která vychází z článku 10.1 smlouvy o úvěru, dle kterého při prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti vzniká povinnost žalovaného uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky a dále v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dní po termínu splatnosti vzniká povinnost žalovaného uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky. Za prodlení s úhradou splátky č. 1 byla uplatněna smluvní pokuta celkem 187,32 Kč, za prodlení s úhradou splátky č. 2 byla uplatněna pouze smluvní pokuta ve výši 71,36 Kč Celkem tak smluvní pokuty činí 258,68 Kč, po zaokrouhlení dolů dle vystavených penalizačních faktur, 258 Kč.

Pohledávka žalobkyně výše uvedená byla uplatněna v rozhodčím řízení. Rozhodce titul. jméno příjmení, se sídlem adresa, vydal dne 16.11.2015 rozhodčí nález č. j. 101 Rozh 6987/2015-7, kterým bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci částku 16 314 Kč s příslušenstvím. Na základě tohoto rozhodčího nálezu byla vedena exekuce, která byla usnesením Okresního soudu v Sokolově č. j. -57, ze dne 24.6.2020, zastavena. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. -90, ze dne 2.9.2020, bylo usnesení Okresního soudu v Sokolově č. j. -57, ze dne 24.6.2020, potvrzeno. Žalobkyně proto ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce podává tento návrh na vymožení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru soudní cestou.

2. Včasným odporem žalovaného ze dne 14.10.2020 doplněným písemným podáním ze dne 13.11.2020 došlo ke zrušení elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Sokolově pod č.j.  -6 ze dne 1.10.2020. Žalovaný uvedl ve svém odporu, že smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou a dále uvedl, že žalobkyni náleží pouze částka 2 606,25 Kč, coby rozdíl mezi částkou 4 999 Kč, kterou žalovaný od žalobkyně převzal, a částkou 2 392,75 Kč, kterou žalovaný před podáním žaloby žalobkyni uhradil. Žalobkyně svým vyjádřením ze dne 24.11.2020 setrvala na podané žalobě, když dle jejího názoru smlouva o úvěru není neplatná, žalobkyně má právo požadovat vedle vrácení jistiny též obvyklý úrok za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12,38 % ročně dle údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova), jakož i smluvní pokuty uplatněné za prodlení s hrazením peněžních prostředků. Žalobkyně považuje smlouvu o úvěru za platné právní jednání, a to včetně ujednání o úrocích a smluvních pokutách, žalobkyně pouze o své vlastní vůli přistoupila k uplatnění úroků a smluvních pokut v žalobě ve snížené výši oproti výši uvedené ve smlouvě o úvěru.

3. Účastníci v rámci svých písemných vyjádření učinili tato shodná skutková tvrzení:

Dne datum došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), Smlouva obsahuje podpisy účastníků, na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 4 999 Kč.

Žalovaný před podáním žaloby vrátil žalobkyni oproti vyplacené částce ve výši 4 999 Kč částku 2 392,75 Kč.

Žalovaný se k prvnímu jednání nedostavil, řádně omluvil svou nepřítomnost a navrhl, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s  , , v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Po provedeném dokazování soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ke skutkové stránce věci, že dne datum byla žalovaným podepsána smlouva o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 999 Kč na dobu trvání 12 měsíců s měsíční splátkou ve výši 982 Kč a počtem 12 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 10 700 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 393,46 % ročně. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 4 999 Kč na účet žalovaného dne datum, který žalovaný specifikoval v rámci Smlouvy, soud má tímto za prokázané, že k poskytnutí částky 4 999 Kč žalovanému ze strany žalobkyně na základě Smlouvy došlo, jak vyplývá i ze shodných skutkových tvrzení účastníků.

Ze Smluvních ujednání smlouvy o úvěru poskytovaném žalobkyní (dále jen„ Smluvní podmínky“) soud zjistil, že v rámci čl. 10 Smluvních podmínek Smlouvy jsou obsažena ustanovení o smluvní pokutě:

- ve výši 8% z dlužné splátky, která je o více než 15 dnů po splatnosti (čl.10 písm. a) Smlouvy) – ve výši 13% z dlužné splátky, která je o více než 30 dnů po splatnosti (čl.10 písm. b) Smlouvy)

- ve výši 50% z celkové částky jistiny úvěru uvedené v oznámení o schválení úvěru (čl. 10 Smlouvy).

Výše uvedené smluvní pokuty žalobkyně uplatnila vůči žalovanému prostřednictvím 2 faktur (faktura číslo znějící na částku 187 Kč, faktura číslo znějící na částku 5 423 Kč), žalovaný však tyto faktury neuhradil, v rámci žaloby žalobkyně upustila od požadavku na uhrazení smluvní pokuty ve výši 5 352 Kč ve výši 50% z celkové částky jistiny úvěru uvedené v oznámení o schválení úvěru (čl. 10 Smlouvy).

Předžalobní upomínku ze dne 3.9.2015 žalobkyně zaslala žalovanému téhož dne, upozorňuje jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o u vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalovaného, z této y, jakož i ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný oproti částce 4 999 Kč, kterou převzal od žalobkyně, uhradil žalobkyni do podání žaloby částku 2 392,75 Kč (v rámci exekuce vedené proti žalovanému, exekutorský úřad, titul. jméno příjmení, anonymizována tři slova, sp.zn. 120 EX 11826/16). Částku uhrazenou žalovaný před podáním žaloby potvrzuje též sdělení titul. jméno příjmení, anonymizováno ze dne 3.3.2020.

Z rozhodčího nálezu titul. jméno příjmení č. j. 101/Rozh 6987/2015-7 ze dne 16.11.2015 (dále jen„ Rozhodčí nález“) vyplývá, že k zahájení rozhodčího řízení došlo dne 21.9.2015 na základě uzavřené Smlouvy a Rozhodčí smlouvy, které byly obě uzavřeny jako jeden celek dne datum.

Na základě rozhodčího nálezu bylo zahájeno exekuční řízení rozhodnutím Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. . Výše uvedené exekuční řízení bylo zastaveno – viz rozhodnutí Okresního soudu v Sokolově č.j. -57 a usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. -90. Důvodem pro zastavení exekuce byla její nepřípustnost ve smyslu ustanovení , , dále jen„ “, a to z důvodu neplatnosti Rozhodčí smlouvy, vyvolané neplatností Smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy.

4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu, z ustanovení a násl. , v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Soud dále vyšel u ustanovení a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016.

Pokud jde o nároky uplatněné žalobkyní v žalobě, tyto vycházejí ze Smlouvy, kterou soud posoudil jakožto neplatné právní jednání podle § 580 a § 588 o.z., (shodně s právním názorem Krajského soudu v Plzni vyjádřeným v rámci usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. -90), a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků a smluvních pokut. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Při hodnocení platnosti Smlouvy posuzoval soud Smlouvu jako celek, shodně s výše citovaným usnesením Krajského soudu v Plzni je soud toho názoru, že ujednání o povinnostech žalovaného k úhradě úroků a smluvních pokut zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jakožto spotřebitele a nerespektuje jeho slabší postavení dle ustanovení § 1810 a násl. o.z.

Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k placení úroku ve výši 393,46 % ročně. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností do jednoho roku činila v květnu 2015 7,9 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky převyšuje cca 49krát. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. , dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře.

Při posuzování platnosti Smlouvy vzal soud v potaz, jak je již výše uvedeno, i smluvní pokutu kumulativně sjednanou ve Smlouvě pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru, kterou žalobkyně uplatnila ve dvou fakturách celkem a rovněž i v předžalobní upomínce celkem v částce 5 610 Kč, která ještě navyšuje částku požadovanou žalobkyní dle Smlouvy. Pro účely posouzení platnosti Smlouvy je nerozhodné, že uplatněnou smluvní pokutu se žalobkyně později rozhodla po žalovaném vymáhat pouze zčásti.

Ujednání o sjednaném úroku a sjednaných smluvních pokutách nebylo možné od sebe a od ostatních ujednání Smlouvy oddělit, smluvní ujednání jsou provázaná a společně vedly k neúměrným nákladům a dalším finančním sankcím za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně poskytla úvěr právě za účelem získání úroků, a pokud by žalovaný Smlouvu za podmínek stanovených žalobkyní neuzavřel, k poskytnutí finanční částky v podobě spotřebitelského úvěru by nedošlo. Shodně rozhodl ve skutkově totožné věci Krajský soud v Plzni v rámci rozsudku č.j. ze dne 22.11.2019, který uvedl:„ Pro rozhodnutí v dané věci je s ohledem na argumentaci žalobkyně o oddělitelnosti nepřiměřeného ujednání od ostatních ustanovení smlouvy klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat.“

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 4 999 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku ve výši 4 999 Kč, žalovaný žalobkyni dle tvrzení účastníků uhradil před podáním žaloby částku 2 392,75 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému zaslána 3.9.2015, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 5.9.2015 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 6.9.2015 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní, jako je smluvní úrok či smluvní pokuta, totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když žádné neuplatnil. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při stanovení úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

7. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.