Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

119 C 39/2020-50

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa, obec - část obce

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného, obec

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky účelně vynaložených nákladů dle bodu 6.2 úvěrové smlouvy

ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení, smluvní pokuty dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy ve výši částka a úroku ve výši

34,61 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10% ročně od datum do zaplacení a úrok ve výši 27,87 % ročně z částky částka od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se do částky účelně vynaložených nákladů dle bodu 6.2 úvěrové smlouvy</b> <b>ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy ve výši [částka] a úroku ve výši</b> <b>34,61 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 27,87 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení nezaplacené jistiny a smluvní pokuty z úvěrové smlouvy a příslušenství k této jistině náležející včetně úroků, poplatků a úroků z prodlení - zaplacení částky částka, smluvní pokuty a příslušenstvím po žalovaném, která představuje dluh z úvěrové smlouvy.

Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.

Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy číslo předsmluvní informace, dokladu o vyplacení úvěru, splátkového kalendáře, karty klienta, oznámení o zesplatnění, výzvy k zaplacení a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne datum účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl žalobce žalovanému částku částka na určený účet. Smluvní úroková sazba činila 83,87 % p.a. ze zůstatku jistiny, Žalovaný se zavázal hradit úvěr v 60 splátkách po částka vždy k 22.dni v měsíci a dále se žalovaný zavázal k hrazení poplatků za služby spojené s vedením úvěru, podle sazebníku žalobce. Žalovaný nehradil splátky řádně, byl proto vyzván žalobcem ke splnění svého závazku. Žalovaný adekvátně nereagoval, proto žalobce ke dni datum závazek zesplatnil. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem částka.

Ke dni datum (sepis žaloby) činila pohledávka dle žalobce tyto částky:

a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím.

b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.

c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.

d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka.

e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,48 % ročně.

Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 62,48 p.a.

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. -85 zdůrazňuje, že dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy.

ani zákon o spotřebitelském úvěru č. přímo nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky ze spotřebitelského úvěru. Proto je možné za určité vodítko pro posouzení, zda byl sjednán nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru či nikoliv, považovat právě (judikaturou Nejvyššího soudu uznávané) srovnání účastníky sjednané úrokové sazby s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. V rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. Nejvyšší soud vyslovil názor, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Současně ale připustil, že u půjček (úvěrů) poskytovaných nepeněžními y, kde je vyšší míra rizikovosti, nemusí být za nepřiměřený považován ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Stejný názor je vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 21. 8. 2014.

Nelze souhlasit s žalobkyní předestřeným vyjádřením znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum, vysvětlující vztah mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, stanovící mechanismus přepočtu efektivní úrokové sazby na nominální obecně, neboť neobsahuje potřebné údaje k posuzovanému období. Rovněž nelze za takový důkaz považovat obvyklé úročení náhodně vybraných bank zejména v neaktuálním období. Soud proto v souladu s judikátem odvolacího soudu - rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 6.4.2020 č.j. -85 jako vodítko pro zjištění úrokové míry v únoru 2018 pro daný druh spotřebitelského úvěru při zohlednění sjednaných podmínek použil s úřední činnosti mu známé údaje o úrokových sazbách v databázi ARAD ČNB. V době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy činila dle této databáze úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR 9. 29 %, přičemž trojnásobek činí 27,87% ročně. Obchodní úrok v této výši byl žalobci přiznán ode dne následujícího po zesplatnění dluhu podle § 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé s použitím § 577 o.z., kdy soud nepovažoval toto ujednání úvěrové smlouvy za neplatné. Co do požadavku na zaplacení úroku ve výši 34,61% ročně z částky částka od datum do zaplacení žalobu zamítl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle o.z. ve výši dle nař. vlády č. dle požadavku žalobce ode dne sepisu žaloby.

Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

Smluvní pokuta podle článku 6.1 úvěrové smlouvy tj. 2 x částka v celkové výši částka s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu podle č.l. 6 úvěrové smlouvy, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto i v této části byla žaloba zamítnuta.

Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů podle čl. 6 smlouvy, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu, přestože se snaží vzbudit dojem jejich specifikace. Nepochybně by se tyto náklady musely lišit podle výše jednotlivých nezaplacených splátek a nemohou být stanoveny paušálně pro různou výši dlužné splátky, což v souhrnu vždy činí částka u každé jedné dlužné splátky.

Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 80 % a neúspěch z 20% a má dle , odst. 2 , právo na poměrnou 60% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek částka, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. za dva úkony po částka, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. a DPH ve výši 21% podle Celkové náklady řízení by činily částka a žalobce má nárok na náhradu 60 % takto vyčíslených nákladů, což činí částka, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.