Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Co 210/2025-49

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o vyklizení nemovitosti

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 4. 2025, č. j. – 22

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 030 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 030 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku č. Anonymizováno s příslušenstvím na adrese adresa, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 338,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně je výlučným vlastníkem jednotky č. Anonymizováno s příslušenstvím, na adrese adresa (dále jen „Byt“), žalovaný Byt užívá dlouhodobě přes absenci jakéhokoliv ujednání, smlouvy, dohody, které by svědčily o právním důvodu užívání Bytu.

3. Z hlediska právního posouzení vycházel soud prvního stupně z ustanovení , (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že žalobkyně prokázala naplnění zákonných podmínek pro rozhodnutí o vyklizení nemovitosti. Žalobkyně je vlastnicí Bytu, žalovaný Byt užívá, ale neprokázal a ani netvrdil, že by k užívání bytu měl nějaký právní důvod, pouze tvrdil, že na užívání má důvod morální, protože zde bydlí dlouhodobě, podílel se výrazně na rekonstrukci Bytu. Důvodem pro odepření nároku žalobkyně nemohou být žalovaným tvrzené skutečnosti, tj. vybavení Bytu movitými věci z jeho prostředků, žádost dětí žalovaného, aby v Bytě zůstal i nadále, případně žalovaným tvrzené investice do Bytu, které, pokud by je skutečně hradil žalovaný, nedosahují částky odpovídající běžnému nájemnému v místě a čase, které by byl žalovaný povinen žalobkyni hradit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle , (dále jen „“) tak, že přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém vytýkal soudu, že neprovedl dokazování výslechem dětí žalovaného, kterými by mohla být vyvrácena tvrzení žalobkyně založená na nepravdivých skutečnostech. Soud prvního stupně rovněž nepřihlédl ke skutečnosti, že během několika let, kdy dcera žalobkyně nebyla zaměstnaná, žalovaný hradil veškeré náklady spojené s užíváním Bytu v rámci soužití celé rodiny, ale i další životní náklady, které byly nepochybně vyšší než ušlý zpětný zisk za nájem. Žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že nemá žádné právní náležitosti k užívání Bytu, ale ve věci morálně nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně a nedostatečným přezkoumáním dlouholetého společného soužití jeho a dcery žalobkyně. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí a žádá, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaný sám opakovaně potvrzuje, že si je vědom, že nemá žádný právní důvod k užívání Bytu, s rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasí pouze z morálního hlediska, které by mělo vyplývat z dlouholetého soužití žalovaného s dcerou žalobkyně. Soužití s někým, komu předmětný byt nepatří, resp. nevlastní ho, nemůže založit právní vztah, který by dovozoval oprávněnost užívání nemovitosti žalovaným. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas ( a contr., , ) přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. a ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v , 2 písm. a), b), odst. 3 či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném a dostatečném pro rozhodnutí ve věci, jeho skutkové a právní závěry jsou správné a odvolací soud se s nimi ztotožňuje.

9. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, jak je zřejmý z obsahu soudního spisu a shrnut v bodě 2. odůvodnění tohoto rozsudku.

10. Soud prvního stupně především správně zjistil, že žalobkyně je vlastníkem bytu, který žalovaný užívá bez právního důvodu.

11. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. V posuzované věci se tak žalobkyně domáhala prostřednictvím žaloby na vyklizení Bytu ochrany svého vlastnického práva, které žalovaný nijak nezpochybnil ani netvrdil, že by mu svědčilo jakékoliv právo Byt užívat. Žalovaný však uváděl okolnosti, na základě kterých zjevně považuje žalobu na vyklizení nemovitosti za rozpornou s dobrými mravy.

13. Nejvyšší soud k posouzení práva realizovaného žalobou na vyklizení z hlediska dobrých mravů a případného zneužití tohoto práva přijal a odůvodnil závěry v rozsudku sp. zn. a v rozsudku sp. zn. , kde uvedl, že při posouzení, zda argumentem rozporu s dobrými má být odepřen výkon práva, musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje ten, kdo má povinnost nemovitost vyklidit, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá. Oněmi rozhodnými okolnostmi jsou pak ty, které mohou ovlivnit odpověď na otázku, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby se ochrana jeho práva podmínila či odložila.

14. Žalobkyně je vlastnicí Bytu od roku 2002, žalovaný Byt užíval od roku 1998 na základě rodinných vztahů (zeť) se souhlasem žalobkyně, který v rámci předžalobní upomínky ze dne 8. 11. 2024 žalobkyně odvolala.

15. Žalovaným uváděné okolnosti, tj. dlouholeté nepřetržité bydlení v Bytě, případné investice do Bytu, úhrada nákladů spojených s užíváním Bytu, společné hospodaření a úhrada životních nákladů dcery žalobkyně, nejsou skutečnosti, které by představovaly zneužití práva ze strany žalobkyně a převážily nad jejím právem dosáhnout účinného užívání vlastnického práva. Protože odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal žalovaným tvrzené okolnosti bez právního významu na jeho povinnost Byt vyklidit, postupoval soud prvního stupně správně, pokud neprováděl dokazování výslechem dětí žalovaného k prokázání jeho tvrzení o společném soužití v Bytě a finančním hospodaření v rámci rodinné domácnosti v Bytě, navíc za situace, kdy se jednalo o skutečnosti mezi účastníky nesporné.

16. Soud prvního stupně správně uzavřel, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení Bytu, není uplatněn v rozporu s dobrými mravy, po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby byla z důvodů namítaných žalovaným zcela vyloučena z realizace svého vlastnického práva k Bytu, a proto správně žalobě jako důvodné vyhověl.

17. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle , a , a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 030 Kč, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 22. 10. 2025) po 2 600 Kč podle ., , a g) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle a 4 advokátního tarifu a cestovné ve výši 1 363 Kč na trase adresa a zpět k jednání odvolacího soudu, celkem hodnota km osobním vozem RZ SPZ, při průměrné spotřebě paliva (benzin) 10,8 l/100 km, zjištěné z technického průkazu použitého vozidla při ceně paliva 35,80 Kč/l a základní náhradě 5,80 Kč/km podle , 21 % náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů a cestovného podle a 3 ve výši 1 567 Kč.

19. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě určené podle , na zákonné platební místo, kterým je podle zástupkyně žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.