Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 87/2021-48

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Stanislava Bernarda v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A., IČO IČO navrhovatele A

sídlem Adresa navrhovatele A

za účasti: právnická osoba, IČO IČO

sídlem adresa

zastoupeného advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o určení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27,

takto:

I. Odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi právnická osoba uložena povinnost zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. února 2021, odmítá.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi právnická osoba uložena povinnost nepotvrdit zvolení jakýchkoli osob před datem 26. února 2021, mění tak, že tento návrh na předběžné opatření se odmítá.

III. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi právnická osoba uložena povinnost zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. února 2021, určuje jako nezákonné.

Odůvodnění:

I. Odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi , právnická osoba, uložena povinnost zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. února 2021, odmítá.II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi , právnická osoba, uložena povinnost nepotvrdit zvolení jakýchkoli osob před datem 26. února 2021, mění tak, že tento návrh na předběžné opatření se odmítá.III. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2021, č. j. -27, se v části, ve které byla účastníkovi , právnická osoba, uložena povinnost zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. února 2021, určuje jako nezákonné.

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) výše specifikovaným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) uložil právnická osoba (tj. účastníkovi) zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. února 2021 a nepotvrdit zvolení jakýchkoli osob před datem 26. února 2021. Předmětné usnesení s odkazem na neodůvodnil.

2. Účastník podal proti předmětnému usnesení včasné odvolání, v němž namítá jeho nepřezkoumatelnost. Při jeho vydání měl soud zohlednit repliku účastníka podanou k návrhu ve věci samé, kterými vyvrací argumenty navrhovatele. Stanovám účastníka nelze nic vytknout, když jejich schvalování dostálo všem potřebným náležitostem. Předmětné usnesení je zcela v rozporu se zásadou proporcionality, neboť tím, že došlo k zablokování voleb do orgánů spolku naplánovaných na den 26. 2. 2021, vzniká nepoměrně větší škoda, než kdyby proběhly, neboť za situace, kdy nebudou řádně zvoleni členové jednotlivých orgánů, dojde de facto k zablokování činnosti účastníka. Tento následek znamená např. ohrožení účasti sportovců na letních olympijských hrách v Anonymizováno naplánovaných na letošní rok a na zimních olympijských hrách v Anonymizováno naplánovaných na rok 2022. Požaduje zamítnutí návrhu.

3. Navrhovatel v rámci vyjádření k takto podanému odvolání navrhuje, aby odvolání vyhověno nebylo. Účastníkem předložené stanovisko Anonymizováno nedopadá na období po účinnosti , , protože složky účastníka tak, jak jsou vymezeny v nyní platných stanovách, právní osobnost nemají.

4. Podle v platném znění, (dále jen „ ), odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Podle odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle , současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.

5. Podle ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení , 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, až d), , a se použijí obdobně. Podle návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení se nepoužije.

6. Podle předsednictva České národní rady o vyhlášení D jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále též „Listina“), právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Podle y, výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

7. Podané odvolání účastníka odvolací soud ve smyslu ve spojení s , 4, a v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), v rozsahu specifikovaném ve výroku I. tohoto usnesení odmítl, neboť se stalo v důsledku okolností nastalých po vydání předmětného usnesení bezpředmětným, což je zřejmé z toho, že jeho obsahem je uložení povinnosti zdržet se konání voleb dne 26. února 2021, jejíž účinky v celém rozsahu nastaly a zanikly v minulosti (k odmítnutí pro bezpředmětnost srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. , či usnesení ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. ; k procesnímu postupu odvolacího soudu je možno odkázat též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. , či ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. , jakož i např. na nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. , který takovýto postup obecných soudů aprobuje).

8. Ze závěrů rozhodovací praxe Ústavního soudu vyplývá, že výjimku z odůvodňování předběžných opatření stanovenou v je třeba s ohledem na její zásadní postavení jako integrální složky práva na spravedlivý (řádný) proces vykládat restriktivně. Zejména je nutno vykládat ji tak, aby nebylo nepřiměřeným způsobem zasahováno do práv účastníka řízení; tj. musí sledovat legitimní cíl, musí být způsobilá tento cíl naplnit a nesmí být vzhledem k dosahovanému cíli neproporcionální. Absence povinnosti odůvodnit usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na vydání předběžného opatření, nepochybně zasahuje do práva na spravedlivý (řádný) proces pro povinného z tohoto předběžného opatření. Ten se totiž z písemného vyhotovení usnesení nedozví více, než že soud má tvrzené skutečnosti za osvědčené. V takové situaci je pro povinného velmi obtížné pochopit, proč soud předběžné opatření vydal, a podat řádně odůvodněné odvolání (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. ). Ústavní soud dále dovodil, že v případě, v němž důsledkem nařízení předběžného opatření může být omezení ústavně zaručeného práva (v posuzované věci na svobodu projevu ve smyslu , 2 y), musí být odůvodněno, jaké úvahy soud vedly k závěru, že je v daném případě nezbytné (k tomu srov. např. nález ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. ).

9. Odvolací soud neshledává žádný důvod k odlišnému náhledu na posuzované předběžné opatření, kterým se taktéž zasahuje do ústavně zaručeného práva, a to práva na spolkovou autonomii ( , 3 y), nadto v situaci, kdy účastník s návrhem ve věci samé vyjadřuje nesouhlas a uvádí konkrétní argumenty, svědčící pro jeho nedůvodnost.

10. Z principu proporcionality jako obecné zásady právní (vyjádřenému např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. , v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. , či v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. ), dle něhož soudy mohou zasahovat do vnitřních poměrů právnických osob [a tedy i účastníka; , , , v platném znění, (dále jen „o. z.“)] jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. , shodně též Šuk, P., Ingerence soudů do vnitřních poměrů obchodních korporací, Bulletin advokacie 11/2017, s. 21), pak vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu na nařízení předběžného opatření s újmou, jež by vznikla účastníku, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje i posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, pak není zásadně důvodu účastníku ukládat navržené právní povinnosti. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je proto nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, č. j. -38, ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. , ze dne 9. 3. 2020, č. j. -21, ze dne 28. 5. 2018, č. j. -33, či ze dne 20. 1. 2020, č. j. -38, či ze dne 9. 3. 2020, č. j. -21).

11. Soud prvního stupně, navzdory námitkám účastníka, směřujícím k nedůvodnosti návrhu ve věci samé, se však těmito hledisky nezabýval, resp. je v odůvodnění předmětného usnesení nijak nehodnotil, pročež není zřejmé, zda a z jakých důvodů lze pokládat za pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, třebaže tak byl povinen učinit (k tomu srov. např. recentní nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. ).

12. Podle je předmětné usnesení v této části nezákonné, protože nebyly splněny podmínky pro to, aby soud návrhu na nařízení předběžného opatření v tomto rozsahu vyhověl, jak bylo vyloženo, bez odůvodnění. Odvolací soud proto předmětné usnesení v této části určil jako nezákonné, neboť pokud by odvolání nebylo shledáno bezpředmětným, byl by dán důvod v této části pro jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů dle (výrok III.).

13. V rozsahu specifikovaném ve výroku II. tohoto rozhodnutí pak odvolací soud předmětné usnesení podle per analogiam, ve spojení s , a z. ř. s. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. ), změnil, neboť v tomto rozsahu je návrh neurčitý, pročež je namístě jej odmítnout ( ve spojení s a z. ř. s.).

14. Je tomu tak proto, že navrhovatel tento výrok odůvodňuje tím, že předseda účastníka v seznamu kandidátů uvedl, že někteří členové účastníka již byli zástupci složek Anonymizováno do těchto orgánů zvoleni, přičemž z jeho vnitřně rozporného rozhodnutí není zřejmé, zda tyto osoby budou voleny znovu, ač už byly zvoleny, anebo budou považovány za zvolené, ačkoli volby mají proběhnout až 26. února 2021.

15. Je-li v rámci účastníka (§ 3045 o. z.) prováděna volba členů jeho orgánů (např. dle § 244 či dle § 247 odst. 1 o. z.), pak člen po splnění zákonných předpokladů buď zvolen je, nebo není. Není potom objektivně zřejmé, co má být obsahem povinnosti nepotvrdit zvolení jakýchkoliv osob před datem 26. února 2021, tj. co je vůbec konkrétním předmětem této povinnosti, o jaké potvrzení jde či z jakého důvodu a ve vztahu ke komu by k takovémuto potvrzení mělo dojít (k požadavku na určitost srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. , v: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 21/1981, s. 161, resp. oddíl Vykonatelné rozhodnutí, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2020, č. j. -32).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.