Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4452/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobců a/ K., a. s., , zastoupené JUDr. P. M., advokátem, a b/ Ing. J. K., , jako správce konkursní podstaty úpadkyně E. G. a. s., , zastoupeného JUDr. K. U., advokátem, proti žalovaným 1/ D. J., , zastoupené Ing. J. J.., a 2/ Ing. I. K., , zastoupené Mgr. Z. P., advokátem, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2006, č. j. -166, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 9. prosince 2004, č. j. -61, připustil Krajský soud v Plzni (odkazuje na ustanovení , - dále též jen „ “) vstup Ing. J. K. do řízení jako dalšího účastníka řízení na straně žalobce.

K odvolání druhé žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ze dne 10. července 2006, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Odvolání neměl za důvodné, s tím, že teprve usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. února 2006, č. j. -121, bylo postaveno najisto, že věcně příslušným je okresní soud, nikoliv krajský soud. Až po něm by rozhodnutí vydané krajským soudem trpělo nedostatkem věcné příslušnosti.

Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, namítajíc, že je dán dovolací důvod uvedený v , tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Konkrétně dovolatelka tvrdí, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno věcně nepříslušným soudem, neboť po jeho vydání Vrchní soud v Praze rozhodl (usnesením ze dne 17. února 2006), že k projednání a rozhodnutí věci je věcně příslušný Okresní soud v Chebu.

Žalobkyně a/ navrhuje ve vyjádření dovolání odmítnout nebo zamítnout, žalobce b/ navrhuje dovolání odmítnout. Poukazuje i na to, že Okresní soud v Chebu mezitím pravomocným rozsudkem ze dne 22. listopadu 2006, č. j. -232, žalobu zamítl.

Dovolání, jež je přípustné dle , odmítl Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení a , protože se stalo v důsledku okolností nastalých po vydání rozhodnutí bezpředmětným (k odmítnutí pro bezpředmětnost srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Je tomu tak právě proto, že žaloba v této věci již byla zamítnuta výše označeným rozsudkem Okresního soudu v Chebu, který (jak se podává ze spisu) ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 10. května 2007, č. j. -266, nabyl právní moci ve výroku o věci samé 28. prosince 2006 a ve výroku o nákladech řízení 14. června 2007. I kdyby totiž Nejvyšší soud podanému dovolání vyhověl a napadené usnesení by zrušil, nemohlo by již řízení pokračovat a dovolatelka by lépe než podle rozsudku okresního soudu již z hlediska výsledku sporu dopadnout nemohla.

Výrok o nákladech dovolacího říjení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že dovolání bylo odmítnuto (dovolatelka v řízení pokračovala a dovolání nevzala zpět ani po právní moci usnesení odvolacího soudu ze dne 10. května 2007, kdy už jí muselo být jasné, že další vedení sporu o aplikaci u dovolacího soudu je bezúčelné), takže žalobcům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají u každého z nich z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 vyhlášky činí sazba odměny 1.000,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 % tj. na částku 500,- Kč, jelikož advokáti žalobců učinili v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300,- Kč, tak dovolací soud přiznal každému ze žalobců k tíži dovolatelky vždy 800,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 23. října 2008

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu