Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 62/2024-67

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatele: ″Jméno navrhovatele.″, IČO IČO navrhovatele

sídlem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

zastoupený advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o vyslovení nicotnosti, in eventum neplatnosti usnesení jediného společníka v působnosti valné hromady, o odvolání navrhovatele a účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze 13. listopadu 2023, č. j. , ve znění usnesení ze dne 17. ledna 2024, č. j. -63,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje; ve výroku II. se zrušuje a věc se mu v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje; ve výroku II. se zrušuje a věc se mu v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze shora uvedeným usnesením ukončil dle , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) účast Jméno advokáta B, narozeného dne Datum narození advokáta B, neboť o jeho právech a povinnostech není v tomto řízení jednáno (výrok I.). Výrokem II. přerušil řízení dle písmeno c) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou , neboť v tomto řízení je řešena otázka vlastnictví 100 % obchodního podílu ve společnosti ″Jméno navrhovatele.″, IČO IČO navrhovatele, přičemž tuto otázku by si soud musel posoudit v probíhajícím řízení jako otázku předběžnou.

2. Rozhodl tak o návrhu navrhovatele, kterým se domáhal vyslovení nicotnosti, event. neplatnosti rozhodnutí účastníka jako jediného společníka navrhovatele ze dne 20. 6. 2022 v působnosti valné hromady.

3. Návrhem ze dne 17. 2. 2023 navrhl navrhovatel přistoupení dalšího navrhovatele do řízení, a to Anonymizováno, narozeného dne Anonymizováno, bytem adresa (soudem prvního stupně označeného v záhlaví jako navrhovatele b).

4. Usnesení není dle odůvodněno.

5. Do výroku II. tohoto usnesení podal včasné odvolání navrhovatel, ve kterém namítá, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, jakými úvahami se soud prvního stupně řídil. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Navíc obsahuje odkaz na , jehož aplikace v daném případě nepadá do úvahy. Navrhl proto, aby odvolací soud výrok II. napadeného usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Do výroku I. usnesení podal včasné odvolání účastník. V něm namítá, že případné dotčení práv a povinností společnosti navrhovatele v této věci má zprostředkovaně dopad i na jejího jediného společníka. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil výrok I. napadeného usnesení tak, že se účast účastníka neukončuje.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustných odvolání ( , ), která byla podána včas ( ) a se všemi náležitostmi ( ), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že zatímco odvolání navrhovatele důvodné je, odvolání účastníka důvodné není.

8. Podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle nebo , nejdéle však uplynutím jednoho roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl – li v působnosti valné hromady jediný společník.

9. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je účastníkem také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.

10. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

11. Podle vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle , nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

12. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle z. ř. s., a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

13. Ohledně výroku I., jímž soud prvního stupně ukončil účast účastníka v předmětném řízení, odvolací soud uvádí následující. Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je kromě navrhovatele toliko společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala. Účastníkem takového řízení není společník společnosti s ručením omezeným, o jejíž valnou hromadu se jedná, jenž sám návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nepodal, z pozice osoby, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. ). Na základě toho soud prvního stupně nepochybil, když ukončil účast účastníka v předmětném řízení, neboť tento účastník nepodal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, ani není dotčenou společností, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti soudem.

14. Tím, že zákon dává právo určitým osobám (aktivně věcně legitimovaným, viz § 191 odst. 1 z. o. k.) domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, jsou tyto osoby těmito účastníky jen v případě, že tohoto práva využijí a příslušný návrh k soudu podají. Pak jsou účastníky z pozice navrhovatele (§ 6 odst. 1 z. ř. s.). V daném případě byl návrh podán samotnou společností jako navrhovatelem. Z obsahu předloženého spisu není zřejmé, na základě čeho (jaké právní skutečnosti s procesněprávními důsledky) se účastníkem řízení před soudem prvního stupně stal i navrhovatel b) a na základě čeho s ním soud prvního stupně začal jednat. Soudem prvního stupně v záhlaví označený navrhovatel b) žádný návrh na zahájení řízení nepodal. Proto se účastníkem řízení ze zákona spojením obou řízení ve smyslu § 88 odst. 2 z. ř. s. stát nemohl.

15. V nesporném řízení jedná každý účastník sám za sebe a povahou věci je v zásadě vyloučena jak aplikace úpravy o procesním společenství ( ), tak i úprava hlavní intervence ( ), úprava přistoupení a záměny účastníků ( ), jakož i vedlejší intervence ( ). Okruh účastníků je určen ustanovením a 2 z. s. ř. Rozhodující pro rozlišení, zda účastníky nesporného řízení soud určí podle kritérií stanovených v , či v odst. 2 z. ř. s., je charakter konkrétního řízení, resp. povaha věci, o niž v řízení jde. Na základě ustálené soudní praxe se přitom ustanovení z. ř. s. použije též ve vztahu k řízením podléhajícím z. ř. s., jež lze zahájit jen na návrh (výlučně návrhovým), není-li v nich okruh účastníků vymezen speciálně ve smyslu z. ř. s. (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. ).

16. Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech či povinnostech má být v řízení jednáno, soud usnesením tuto osobu do řízení přibere. Pokud se řízení účastní někdo, o jehož právech či povinnostech se nejedná, soud v těchto situacích usnesením účast takové osoby v řízení ukončí. Zatímco proti usnesení soudu, kterým byla osoba do řízení jako účastník přibrána, není přípustné odvolání, proti usnesení soudu, kterým byla účast konkrétní osoby v řízení ukončena, je přípustné odvolání a platí pro ně „klasická“ pravidla pro odvolání.

17. Na základě toho lze konstatovat, že v řízení o vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti usnesení valné hromady nepřichází v úvahu přistoupení účastníka do řízení podle Proto pokud se měl stát navrhovatel b) účastníkem řízení, musel by být soudem prvního stupně do řízení přibrán. To se však nestalo. Odvolací soud proto s navrhovatelem b) jako s účastníkem řízení nejednal, neboť se účastníkem řízení nestal.

18. V případě sporného řízení je z podstaty věci vyžadována existence alespoň dvou účastníků stojících na opačných stranách sporu. Tato teze se sice obecně v nesporném řízení neuplatní, nicméně v řízení o vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti usnesení valné hromady účastníkem řízení musí být nejenom navrhovatel, ale i společnost, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti soudem. Za situace, kdy po ukončení účasti účastníka bude účastníkem řízení pouze navrhovatel jako společnost, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti soudem, nebude splněna podmínka řízení, za níž by bylo možno věc meritorně projednat a rozhodnout. Za této procesní situace je nutné řízení zastavit ( z. ř. s. ve spojení s ). Přerušení řízení podle proto není na místě.

19. Nadto usnesení o přerušení řízení není usnesením o vedení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Dle právní věty usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. , veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách „Posouzení podmínek pro přerušení řízení podle závisí do značné míry na úvaze soudu a musí odrážet okolnosti konkrétního případu.“ V odůvodnění je uvedeno, že „Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. (dostupném na www.nsoud.cz, stejně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu), vysvětlil, že ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné. Dovolací soud může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení zpochybnit pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti. Stejný závěr přitom vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. , na jehož závěry odkazují dovolatelé. Důvody k přerušení řízení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám, podle Hlavní důvod pro přerušení řízení, spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát. Soud přitom bere v úvahu i stav (pokročilost) obou řízení tak, aby eventuální přerušení mělo vůbec praktický smysl s ohledem na předpokládanou délku řízení, na jehož skončení hodlá soud vyčkat [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. (uveřejněné pod č. C 13 683 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck) nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. , které zmiňují dovolatelé, ale i mnohá další]. Z uvedeného vyplývá, že posouzení podmínek pro přerušení řízení podle závisí do značné míry na úvaze soudu a musí odrážet okolnosti konkrétního případu.“

20. Výrok II. napadeného usnesení obsahuje v odůvodnění pouhé konstatování, že je vedeno další řízení u soudu prvního stupně pod sp. zn. , kde je řešena otázka, kdo je společníkem navrhovatele, což je pro řízení v posuzované věci otázkou předběžnou. Žádné další posouzení podmínek pro přerušení řízení podle s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu zde uvedeno není. Odůvodnění postrádá též zjištění, kdo jsou účastníci řízení ve věci sp. zn. a zda účastník řízení v posuzované věci bude pravomocným meritorním rozhodnutím ve věci sp. zn. vázán a zda bude pro něho i soud tvořit rozhodnutí o předběžné otázce překážku věci pravomocně rozhodnuté ( ). Spis zn. není připojen, z obsahu spisu zn. nevyplývá, že by si ho soud prvního stupně vyžádal, a ve spise sp. zn. se nenachází ani žádné y obsahující údaje významné pro posouzení splnění podmínek pro přerušení řízení podle Není tak zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že podmínky pro přerušení řízení jsou splněny ( ve spojení s ). Napadené usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. podle zrušil a podle věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

22. O náhradě nákladů této fáze řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, kterým se řízení končí ( věta před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.