Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 35/2025-50

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Evy Hodanové ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o zaplacení náhrady škody 71 786,15 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. října 2024, č. j. -43

takto:

I. Usnesení se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. 10. 2024 v bodu I. výroku zastavil řízení. V bodu II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 536 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobou, doručenou původně Okresnímu soudu v Chomutově dne 22. 11. 2022, se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 71 786,15 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou měl žalovaný coby jednatel společnosti právnická osoba. zavinit nesplněním povinnosti podle .

3. Vrchní soud v Praze usnesením č. j. -40 ze dne 11. 7. 2023 rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou věcně příslušné krajské soudy a věc byla postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“).

4. Soud zjistil, že dne 1. 12. 2020 bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného pod sp. zn. . Žalobce nepřihlásil pohledávku za žalovaným do shora uvedeného insolvenčního řízení. Soud odkázal na a dovodil, že žaloba byla podána v době, kdy probíhá insolvenční řízení žalovaného, proto rozhodnutí o úpadku představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Z toho důvodu soud řízení v souladu s zastavil.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ve prospěch žalovaného.

6. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl je změnit a v řízení pokračovat. V odůvodnění odvolání uvedl, že lhůta pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení sp. zn. marně uplynula dne 10. 2. 2021, avšak v tuto dobu žalobce neměl pohledávku za žalovaným. Pohledávka žalobci vznikla teprve v okamžiku, kdy se žalobce dověděl o míře uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení dlužníka právnická osoba, IČO IČO, ve kterém žalovaný vykonával funkci statutárního orgánu, tj. dne 22. 8. 2022 a to z rozvrhového usnesení č. j. -33. Teprve z rozvrhového usnesení žalobce zjistil, že jeho pohledávka ve výši 72 915,99 Kč bude uspokojena toliko v částce 1 129,84 Kč. Jedná se tedy o nový závazek žalovaného vzniklý za trvání jeho oddlužení.

7. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [ ], přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

8. Podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ): „V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují ( ).“

9. Podle : „Po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle a podle .“

10. Odvolací soud dodává, že byly-li splněny podmínky pro zastavení řízení, měl soud prvního stupně postupovat podle , nikoliv podle Ustanovení je zvláštní právní úpravou ve vztahu k , proto má toto ustanovení přednost.

11. Podle : „Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.“ Podle odst. 2: „Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.“

12. Podle : „Osoba, která v rozporu s ustanovením nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.“ Podle odst. 2: „Škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.“ Podle odst. 3: „Osoba uvedená v odstavci 1 se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2 zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat.“

13. Odvolací soud uvádí, že odpovědnost dlužníka a členů statutárního orgánu dlužníka za porušení právní povinnosti podat insolvenční návrh je pojímána v jako odpovědnost objektivní s liberačními důvody uvedenými v . O této odpovědnosti dlužníka a člena jeho statutárního orgánu rozhodují obecné soudy na základě žaloby podané věřitelem, řízení o této žalobě není incidenčním sporem ( ). Předpoklady nároku žalobce na náhradu škody dle jsou:

a) existence pravomocného rozhodnutí o úpadku povinné osoby (dlužníka dle ),

b) pohledávka poškozeného (věřitele) byla v insolvenčním řízení zjištěna,

c) porušení povinnosti žalovaného podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku Společnosti,

d) vznik škody vymezené v , tj. rozdíl mezi zjištěnou výší pohledávky přihlášeného věřitele a v insolvenčním řízení uspokojenou výší,

e) příčinná souvislost mezi porušením výše uvedené povinnosti žalovaného a vznikem škody (zavinění se s ohledem na konstrukci objektivní odpovědnosti nevyžaduje, může být pouze posuzováno v rámci žalovaného tvrzených liberačních důvodů uvedených v ).

14. Co se týče podmínky d) (vznik škody), odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu obsažené v usnesení sp. zn. z 26. 7. 2016, podle kterých „Odpovědnost osob uvedených v za porušení povinnosti podat insolvenční návrh je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Má-li být náhrada škody či jiné újmy ve formě peněžitého plnění poskytnuta v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel, pak dnem, kdy taková škoda vznikla (nejpozději mohla vzniknout), je den, kdy byl podán insolvenční návrh. Od tohoto dne totiž již případný pokles míry uspokojení věřitelovy pohledávky z majetku dlužníka nelze odvozovat od porušení povinnosti podat insolvenční návrh.“ Stejný závěr učinil Nejvyšší soud i v rozsudcích sp. zn. z 29. 6. 2016 a sp. zn. ze dne 17. 12. 2015.

15. Žalobou, doručenou dne 22. 11. 2022 původně Okresnímu soudu v Chomutově, se žalobce vůči žalovanému, coby bývalému jednateli z obchodního rejstříku již vymazané společnosti právnická osoba., domáhal náhrady škody ve výši 71 786,15 Kč jako rozdílu mezi výší pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení společnosti právnická osoba. vedeného pod sp. zn. a jejím uspokojení v rámci insolvenčního řízení uvedené společnosti v částce 1 129,84 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný coby statutární orgán společnosti právnická osoba nesplnil povinnost podat v souladu s insolvenční návrh na tuto společnost, a proto podle odpovídá za vzniklou škodu.

16. Odvolací soud z obsahu insolvenčního rejstříku v případě insolvenčního řízení společnosti právnická osoba. vedeného pod sp. zn. ověřil žalobní tvrzení, že na základě usnesení o rozvrhu č. j. -33 ze dne 22. 8. 2022, které bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 23. 8. 2022 a nabylo právní moci dne 20. 9. 2022, měla být pohledávka žalobce, přihlášená pod č. P 24 v celkové výši 72 915,99 Kč, uspokojena v částce 1 129,84 Kč. Žalovaný byl jednatelem společnosti právnická osoba od 12. 10. 2009 až do výmazu společnosti z obchodního rejstříku dne 17. 1. 2023.

17. Usnesením č. j. -7 ze dne 10. 12. 2020 byl zjištěn úpadek žalovaného, bylo povoleno jeho řešení oddlužením a věřitelé byli vyzváni k přihlašování pohledávek za žalovaným ve lhůtě do 10. 2. 2021.

18. Žalobci vznikla škoda (nejpozději) v den úpadku společnosti právnická osoba (viz výše závěr usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. z 26. 7. 2016), přičemž úpadek uvedené společnosti byl prohlášen dne 29. 10. 2019 (viz usnesení č. j. -19). Lhůta pro podání přihlášek v insolvenčním řízení žalovaného byla stanovena do 10. 2. 2021. Bylo na žalobci, aby pohledávku v rámci této lhůty do insolvenčního řízení přihlásil. Vzhledem k nejasnosti ohledně výše mohl žalobce jako věřitel tuto pohledávku podle podat s tím, že výše pohledávky bude činit nejvýše 72 915,99 Kč pro případ, že by v insolvenčním řízení společnosti právnická osoba nebylo nic uhrazeno.

19. Z uvedených důvodů byly splněny podmínky pro zastavení řízení dle (nikoliv dle , jak nesprávně uvedl soud prvního stupně) a pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného dle první věty Náklady žalovaného spočívaly v odměně za právní zastoupení v rozsahu 3 úkonů právní služby po 3 980 Kč (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu a písemné vyjádření ve věci samé) a v hotových výdajích v rozsahu 3 paušálních úhrad výdajů po 300 Kč ke 3 úkonům právní služby podle , a d) a (advokátního tarifu), ve znění pozdějších předpisů, a v náhradě 21% daně z přidané hodnoty dle , ve znění pozdějších předpisů. Celková částka nákladů žalovaného v tomto stupni řízení činila 15 536 Kč. Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle jako věcně správné.

20. Nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly v odvolacím řízení náklady, které by byl povinen hradit žalobce dle a Odvolací soud proto rozhodl, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu – vyjma rozhodnutí o náhradě nákladů řízení jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.