Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2356/2016

29 Cdo 2356/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně ECONTAX, s. r. o., se sídlem v Praze 8, U Pentlovky 466/7, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 61856223, zastoupené Helenou Dvornou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Hurbanova 1305/11, PSČ 142 00, proti žalovanému V. M., zastoupenému Mgr. Ing. Petrou Hýskovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Tyršova 1835/13, PSČ 120 00, o zaplacení 61.067,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2015, č. j. -104, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.694,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že i když dovolatelka ohlašuje, že dovolání podává „proti prvnímu výroku a proti na něj navazujícímu druhému výroku“ rozsudku odvolacího soudu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje pouze rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé; tou částí prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o nákladech řízení, a druhým výrokem rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení se dovolací soud proto nezabýval.

Dovoláním otevřenou otázku počátku běhu objektivní promlčecí doby k uplatnění práva na náhradu škody podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), resp. možnosti převzetí judikatorních závěrů přijatých ohledně této otázky za podmínek , o konkursu a vyrovnání (ve znění účinném do 31. prosince 2007) [dále též jen „ZKV“], odvolací soud vyřešil v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2016, sp. zn. , podle něhož:

1) Přestože institut odpovědnosti dlužníka (resp. jeho statutárního orgánu či dalších osob stanovených zákonem) za škodu [či jinou újmu] způsobenou porušením povinnosti podat insolvenční návrh doznal oproti předcházející úpravě v zákoně o konkursu a vyrovnání četných změn (viz důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2015, sp. zn. ), na jeho občanskoprávní povaze ničeho nezměnil. Ani neobsahuje vlastní speciální úpravu promlčení, pročež se nadále podpůrně použije úprava zakotvená v . Závěry formulované a odůvodněné Nejvyšším soudem v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 33/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 30. června 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 103/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, o občanskoprávní povaze odpovědnosti osob uvedených v ZKV a o nejzazším možném dni vzniku škody (o počátku běhu objektivní promlčecí doby) se tudíž uplatní přiměřeně i v poměrech .

2) Odpovědnost osob uvedených v za porušení povinnosti podat insolvenční návrh je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Má-li být náhrada škody či jiné újmy ve formě peněžitého plnění poskytnuta v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel, pak dnem, kdy taková škoda vznikla (nejpozději mohla vzniknout), je den, kdy byl podán insolvenční návrh. Od tohoto dne totiž již případný pokles míry uspokojení věřitelovy pohledávky z majetku dlužníka nelze odvozovat od porušení povinnosti podat insolvenční návrh.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 26. července 2016

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu