Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 41/2021-13

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A, IČO IČO navrhovatele A

sídlem Adresa navrhovatele A

insolvenční správce dlužníka Jméno navrhovatele B., IČO IČO navrhovatele B

sídlem Adresa navrhovatele B

za

účasti: právnická osoba., IČO IČO

sídlem adresa

o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. října 2020 č. j. -6,

takto:

Odvolání navrhovatele se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolání navrhovatele se odmítá.

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, který činí 2 000 Kč v kolcích nebo na specifikovaný účet soudu.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání.

Vrchní soud v Praze jako soud se zabýval tím, zda je proti předmětnému rozhodnutí přípustné odvolání a dospěl k závěru, že nikoli.

Odvoláním napadeným usnesením je výzva soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku ve stanovené výši.

Podle nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů…; Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví…

Dle odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

Odvolací soud uvádí, že citované zákonné ustanovení sice výslovně neobsahuje výčet usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, nicméně z povahy věci vyplývá, že se jedná jen o procesní usnesení, které v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Soud jimi není vázán, může je změnit, aniž by bylo potřebné podat odvolání. Výzva k zaplacení soudního poplatku je přitom typickým usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, proto proti takovému rozhodnutí není přípustné odvolání. Ostatně závěr odvolacího soudu je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a obecnou rozhodovací soudní praxí. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 9. 2009 sp.zn. výslovně uvedl, že „závěr odvolacího soudu, že proti usnesení, jímž byl žalobce podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu (vzor č. 064 ), není odvolání přípustné [ ], je v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit [srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 25. 1. 1980, sp. zn. , který byl uveřejněn na straně 797 Sborníku Nejvyššího soudu ČSSR, Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu SSR o občanském soudním řízení a o řízení před státním notářstvím (Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudu a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR, 1970-1983, který vydal Nejvyšší soud ČSSR, SEVT, Praha 1986), nebo obdobně - ve vztahu k výzvě k zaplacení zálohy na náklady konkursu - právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001].“ Ke shodnému závěru o nepřípustnosti odvolání proti výzvě k zaplacení soudního poplatku, neboť se jedná o typické usnesení upravující vedení řízení, ostatně dospěla i odborná právní teorie - viz komentář k in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha IV. - 250l . Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016

Odvolací soud z výše uvedeného důvodu odvolání odmítl dle jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, aniž by byl vůbec oprávněn se zabývat věcnými argumenty uvedenými v odvolání.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není přípustné podat dovolání.