Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 91/2021-79

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

o žalobě: právnická osoba., IČO IČO

sídlem adresa, adresa

zastoupena obecným zmocněnce Jméno zmocněnce

bytem Adresa zmocněnce

na obnovu řízení, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č. j. -64,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl „návrh na obnovu rejstříkového řízení č. j. B 20415/RD213/MSPH, Fj 422957/2018/MSPH“ (výrok I.), navrhovateli uložil povinnost zaplatit „účastníkům“ (Anonymizováno a Anonymizováno), k rukám jejich společného zástupce na nákladech řízení částku 5 440 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na , (dále jen „“) a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , tím, že „navrhovatelem“ uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 29. ledna 2020, není důvodem pro povolení obnovy řízení (byť posuzuje vymezené otázky, tj. otázky zda byl správce konkursní podstaty oprávněn rozhodovat jako jediný akcionář s akciemi společnosti, jež sepsal do své konkursní podstaty). Je tomu tak proto, že žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci (nebo procesních vad).

3. O nákladech řízení rozhodl dle , ve věci „procesně úspěšným účastníkům“ přiznal právo na náhradu nákladů právního zastoupení podle , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za dva úkony po 3 100 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč a DPH.

4. Proti tomuto usnesení podala společnost Anonymizováno (dále jen „společnost“) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že obnovu řízení povolí.

5. Po rekapitulaci skutkového stavu věci odvolatelka cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu (ze dne 2. května 2019, sp. zn. , ze dne 14. září 2017, sp. zn. , či stanoviska Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 8. září 1982, sp. zn. ), z nichž se – dle jejího názoru podává – že pokud je rozhodnutí „obsahující řešení předběžné otázky odklizeno (zrušeno), je dán bez dalšího důvod obnovy řízení, kde bylo vydáno rozhodnutí, které z takto odklizeného rozhodnutí vycházelo“. Městský soud v Praze, jenž o zápisu (Anonymizováno) rozhodoval, vycházel ze stavu, jenž byl zapsán v obchodním rejstříku na podkladě návrhu Anonymizováno ze dne 30. května 2016, jež dosáhla úspěchu u Vrchního soudu v Praze v rozhodnutí sp. zn. , to však bylo následně rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 29. ledna 2020 zrušeno. Uzavírá, že musí existovat prostředek nápravy, v opačném případě by se totiž jednalo o (ústavou zapovězený) případ svévole; předkládá argumentaci opírající se o německé právo (konkrétně § 580 „ZPO“).

6. Vrchní soud v Praze přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k následujícím závěrům.

7. Jak již zdejší soud objasnil v usnesení ze dne 13. listopadu 2020, sp. zn. , účastníky řízení o žalobě na obnovu řízení jsou - jak vyplývá z povahy této žaloby jakožto mimořádného opravného prostředku - ti, kdo byli účastníky původního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese; uvedenému odpovídá, že zákon (srov. ) ani nepožaduje, aby žaloba obsahovala označení účastníků řízení (mutatis mutandis srov. právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010 sp. zn. nebo v obdobné věci v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2003 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 43 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, dostupné shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). V daném případě se jedná o rejstříkové řízení, zapsanou osobou podle z. v. r. se rozumí osoba, o které se vede rejstříkový spis, nikoliv osoba zapsaná do veřejného rejstříku teprve v rámci takové osoby. Účastníkem (původního) řízení před soudem prvního stupně, byla (coby navrhovatelka) toliko zapsaná osoba, tj. společnost, nikoli již Anonymizováno a Anonymizováno, ti tak účastníky řízení o žalobě na obnovu (rejstříkového) řízení nejsou. Uvedená skutečnost proto našla rovněž odraz v záhlaví tohoto usnesení. Takto vymezený okruh účastníků předmětného řízení soud prvního stupně nerespektoval, když na rámec zákonem vymezeného okruhu účastníků jednal i s Anonymizováno a Anonymizováno, jako účastníky řízení.

8. Odvolací soud dále nepřehlédl, že soud prvního stupně se nezabýval ani tím, zda žaloba na obnovu řízení splňuje zákonem vymezené náležitosti ( ), a ve svém důsledku tedy ani tím, zda žaloba na obnovu řízení byla podána včas ( ).

9. Podle žaloba musí vedle obecných náležitostí () obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (odstavec první). Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě (odstavec druhý).

10. Podle žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

11. Z judikatury Nejvyššího soudu k nastolené problematice podává, že:

1) Žalobu na obnovu řízení lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v Uplatněným důvodem žaloby – důvodem obnovy řízení – je soud vázán a nemůže napadené rozhodnutí posuzovat z jiného důvodu, než který byl označen v žalobě nebo který byl uplatněn dodatečně v době, kdy ještě běžela lhůta k žalobě;

2) Je-li důvodem obnovy řízení rozhodnutí soudu, které nemohl účastník bez své viny v původním řízení použít, může jím být jen rozhodnutí pravomocné;

3) Subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby na obnovu řízení podle běží účastníkovi, který byl rovněž účastníkem řízení, v němž bylo vydáno nové rozhodnutí, od právní moci nového rozhodnutí.

12. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. , ze dne 14. prosince 2010, sp. zn. , či ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. .

13. Subjektivní lhůta k podání žaloby na obnovu řízení zakotvená v se u důvodů obnovy řízení uvedených v počítá od okamžiku, kdy se ten, kdo obnovu řízení navrhuje, o důvodu obnovy dozvěděl.

14. Z obsahu spisu se podává, že společnost podala předmětnou žalobu na obnovu řízení (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. ) u soudu prvního stupně dne 12. května 2020, resp. 14. května 2020 (doplněná o podpis osoby jednající jménem společnosti); k problematice okamžiku, kdy se o důvodu obnovy dozvěděla, v návrhu ničeho netvrdí (pouze poukazuje na dodržení – objektivní - lhůty dle ).

15. Aniž by soud prvního stupně posuzoval, zda žaloba na obnovu řízení splňuje zákonem vyžadované náležitosti ( ), mezi něž patří rovněž vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba na obnovu řízení byla podávána včas [tj. zejména o vylíčení skutečností, které svědčí o zachování subjektivních lhůt ( a 234 ), k otázce počátku běhu subjektivní a objektivní lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení, resp. k nemožnosti prominutí zmeškání této lhůty, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013 sp. zn. ], a v případě negativní odpovědi na položenou otázku, přistoupil k odstranění uvedeného nedostatku takto mu předložené žaloby, vydal odvoláním napadené usnesení, v němž se zodpovězením této (primární) otázky nezabýval.

16. Již jen z uvedených důvodů odvolací soud podle a odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť nastolenou otázku (pro absenci jakýchkoli tvrzení) není možno (v tomto okamžiku) zodpovědět.

17. V dalším řízení bude soud prvního stupně respektovat zákonem vymezený okruh účastníků předmětného řízení, přičemž primárně se bude zabývat otázkou včasnosti podané žaloby ve smyslu

18. Věc následně znovu projedná, o žalobě rozhodne, přičemž nepřehlédne, že z judikatury Nejvyššího soudu se k tvrzenému důvodu obnovy řízení podává, že zatímco k nově uplatněným skutečnostem, jež nastaly až po skončení původního řízení, při rozhodování o povolení obnovy řízení přihlížet nelze (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 8, ročník 2004, str. 293), důvodem pro povolení obnovy řízení může být i pozdější rozhodnutí jiného orgánu, vypovídá-li toto rozhodnutí o skutečnostech a důkazech, které byly předmětem původního řízení, zejména řeší-li předběžnou otázku, jejíž zodpovězení bylo rozhodující pro výsledek původního řízení. Tato úprava přípustnosti obnovy řízení je odůvodněna potřebou vyjádřit ty případy, kdy důvodem obnovy je vydání rozhodnutí jiného orgánu, a nikoliv skutečnosti z něho vyplývající (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne 8. září 1982, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2, ročník 1983; dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2010, sp. zn. ). Takovým rozhodnutím přitom zákon míní rozhodnutí o předběžných otázkách ve smyslu ustanovení a 2 , to jest případy, kdy příslušný orgán rozhodl odlišně o předběžné otázce, jestliže byl soud rozhodnutím předchozím vázán () či z dřívějšího rozhodnutí vycházel (), anebo posoudil-li předběžnou otázku sám (), a poté bylo zjištěno, že příslušný orgán kdykoli vydaným rozhodnutím ji posoudil jinak (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2010, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.