Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 188/2022-107

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobkyně: Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o určení vlastnictví podílu a o žalobě navzájem, o odvolání žalobkyně a žalované do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2022, č. j. -68,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2019 domáhala vůči žalované určení, že vlastní podíl ve společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen též „Společnost“), o velikosti 63 %. Dále se žalobkyně vůči žalované domáhala určení, že žalovaná vlastní ve Společnosti podíl o velikosti 37 %.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je společnicí Společnosti vlastnící podíl o velikosti 63 %. Žalovaná je též společníkem Společnosti vlastnící podíl o velikosti 37 %. Žalovaná opakovaně žalobami napadá u soudu platnost usnesení valné hromady Společnosti, když tvrdí, že žalobkyně má údajně vlastnit podíl ve Společnosti o velikosti 25 % a žalovaná má údajně vlastnit podíl ve Společnosti o velikosti 75 %. Žalobkyně má vědomost minimálně o dvou takových probíhajících řízeních, a to sp. zn. o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti konané dne 2. 6. 2016, a spisová značka o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 25. 5. 2019. Žalovaná v žalobách uvádí, že odstoupila od smlouvy o převodu obchodních podílů uzavřené dne 9. 10. 2013 mezi žalovanou a žalobkyní, z čehož odvozuje jí tvrzené výše podílů žalobkyně a žalované ve Společnosti. Současně žalovaná v žalobách uvádí, že žalobkyně odstoupení neuznává, což je skutečností. Naléhavý právní závěr na určení vlastnického práva k podílům ve Společnosti je dán tím, že mezi účastníky je sporné, kdo je vlastníkem předmětných podílů ve Společnosti a kdo a v jakém rozsahu je oprávněn s podíly ve Společnosti nakládat a vykonávat práva společníků spojené s účastí ve Společnosti. Z aktuálního výpisu z obchodního rejstříku Společnosti vyplývá, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti ve výši 63 % a žalovaná vlastní podíl ve Společnosti ve výši 37 %. Žalovaná však opakovaně tyto skutečnost rozporuje a tvrdí, že výše podílů účastníků řízení ve Společnosti má být jiná. Na základě tohoto tvrzení iniciuje spory a narušuje fungování Společnosti. Pokud žalovaná tvrdí, že její výše podílu ve Společnosti je jiná než zapsaná v obchodním rejstříku, nese břemeno tvrzení i důkazní k prokázání této tvrzené skutečnosti.

3. Dne 18. 3. 2020 podala žalovaná žalobu navzájem, v jejímž petitu se dožaduje určení, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 25 % a žalovaná o velikosti 75 %. V odůvodnění žaloby navzájem tvrdí, že dne 9. 10. 2013 žalovaná jako společnice Společnosti s podílem 75 % a jakožto převodkyně uzavřela se žalobkyní jako nabyvatelkou smlouvu o převodu obchodního podílu (dále též jen „Smlouva“). Předmětem Smlouvy byl převod části podílu žalované ve Společnosti ve výši 38 % na žalobkyni za kupní cenu 76 000 Kč. Z důvodu neuhrazení kupní ceny žalovaná od smlouvy odstoupila. Odstoupení nabylo účinnosti dne 9. 10. 2015. Zákonným důsledkem odstoupení žalované od Smlouvy je, že se převod části jejího podílu ve Společnosti na žalobkyni, jak byl zamýšlen Smlouvou, od počátku zrušil. Žalovaná je proto společnicí s podílem v původní výši, tj. ve výši před uzavřením Smlouvy. Výše tohoto podílu je 75 % a odpovídá vkladu do základního kapitálu Společnosti ve výši 150 000 Kč. Obdobně platí pro žalobkyni, která se nestala vlastníkem části převáděného podílu a nadále je vlastníkem pouze původního podílu ve Společnosti ve výši 25 %. Žalovaná o shora uvedené změně ve vlastnictví podílů ve Společnosti informovala Společnost dne 26. 10. 2015. Žalobkyně, Společnost a ani jednatelé Společnosti (nominovaní žalobkyní) neuznávají shora uvedené. V rozporu s faktickým i právním stavem žalovanou bez důvodně nepovažují za společníka Společnosti s podílem ve výši 75 %, ale za společníka s podílem pouze 37 %. Z uvedeného důvodu je aktuální stav zápisu v seznamu společníků Společnosti v obchodním rejstříku v rozporu s faktickým i právním stavem. Z uvedených důvodů je návrh žalobkyně nedůvodný a měl by být zamítnut a žalovaná se domáhá určení, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 25 % a žalovaná o velikosti 75 %.

4. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobu na určení, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 65 % a žalovaná vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 37 %, zamítl. Ve výroku II. soud zamítl žalobu o určení, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 25 % a žalovaná vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 75 % (žaloba navzájem). Ve výroku III. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že mezi stranami je nesporné, že se jedná o určovací žalobu podle , (dále jen „“), která by postavila najisto, jak velký podíl vlastní každá z nich, tj. odstranila by se budoucí řízení na vyslovení neplatnosti valných hromad, případně dalších určovacích žalob na určení společníka, kdyby došlo k dalším dispozicím s podíly ve Společnosti. Soud poté citoval ustanovení a , ustanovení , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“] a ustanovení ZOK. Nato soud uzavřel, že v souzené věci ani jedna ze stran nezažalovala Společnost, ohledně níž se domáhají určení, že jsou vlastníky podílu o velikosti 63:37 (dle žalobkyně), případně 25:75 (dle žalované) na ní. Usilují-li strany předmětnou určovací žalobou podle o vyjasnění výše podílů ve Společnosti, nemůže předmětná žaloba o určení výše podílů společníka Společnosti splňovat podmínky preventivního charakteru a eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, když i v případě úspěchu jedné ze stran by takové rozhodnutí podle nebylo pro Společnost, která se řízení neúčastní, závazné. Jinak řečeno Společnost by na základě takového rozhodnutí neměla právní povinnost zapsat do seznamu společníků výši podílů, neboť by takové rozhodnutí nebylo pro Společnost závazné. Strany se tedy mohly (a měly) domáhat určení vlastnictví výše podílu společnic i vůči Společnosti, tj. měla být žalována též Společnost. Pokud tak nebylo učiněno, nemají strany, jelikož se jedná o vzájemný návrh, na požadovaném určení naléhavý právní zájem podle , neboť by takové rozhodnutí nebylo zárukou odvrácení budoucích sporů, a to proto, že by Společnost na základě takového rozhodnutí neměla povinnost uznat a zapsat do seznamu společníků výši podílů jednotlivých společnic. Soud proto žalobu zamítl, aniž by se jí dále po věcné stránce mohl zabývat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. ). Nákladový výrok III. soud odůvodnil ustanovením s tím, že v daném případě šlo o vzájemný návrh, kdy se strany domáhaly určení výše podílů a obě byly neúspěšné. Z toho důvodu soud žádné ze stran náhradu nákladů řízení nepřiznal.

5. Do tohoto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná, žalobkyně do výroku I., žalovaná do výroku II.

6. Obě odvolatelky brojily proti závěru soudu prvního stupně o nedostatku jejich naléhavého právního zájmu na požadovaném určení s tím, že dle jejich názoru v dané věci Společnost účastníkem řízení být nemusí. Obě navrhly, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.

8. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. V rozsudku ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , veřejnosti dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud uvedl „K dosažení určení, že žalobkyně je členkou družstva a nájemkyní bytu, musí žaloba směřovat vůči všem subjektům, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena a které jí toto právo upírají (tedy jak vůči tomu, kdo jako nájemce byt užívá, tak proti bytovému družstvu) Srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , nebo obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. , či ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. ).“

10. V rozsudku ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. , veřejnosti dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „Jakkoliv lze souhlasit s tím, že se v řízení řešená otázka (členství v bytovém družstvu) dotýká i právních poměrů dotčeného bytového družstva (proto bylo bytové družstvo dle věty první , ve znění účinném do 31. 12. 2013, vždy účastníkem takového řízení), není žádného důvodu nutit žalobce (prostřednictvím směšování otázek pasivní věcné legitimace a naléhavého právního zájmu) k tomu, aby žalobu (vždy, bezpodmínečně) směřoval i proti bytovému družstvu. Typicky v situaci, kdy je bytové družstvo připraveno respektovat rozhodnutí ve sporu mezi stranami smlouvy o převodu družstevního podílu (bez ohledu na to, že je takové rozhodnutí nezavazuje), není popsaný postup (vtažení bytového družstva do řízení jako druhého žalovaného) pro dosažení cíle sledovaného žalobcem nutný.“

11. V rozsudku ze dne 7. 3. 2024, sp. zn. Nejvyšší soud uvedl, že „S účinností od 1. 1. 2014 je i v řízení o určení společníka ve Společnosti s ručením omezeným řízením sporným [ ]. Uvedené závěry, byť přijaté v poměrech družstva, se obdobně prosadí i poměrech společnosti s ručením omezeným. Ani v řízení o určení společníka ve společnosti s ručením omezeným není žádného důvodu nutit žalobce, aby žalobu vždy (bezpodmínečně) směřoval i proti společnosti, jejímž společníkem má být určen; její případná neúčast v řízení nemá bez dalšího za následek nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení“.

12. Je zřejmé, že ve světle shora citovaného druhého a třetího rozhodnutí Nejvyššího soudu (změna judikatury) závěr soudu prvního stupně o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaných určovacích petitech žalobkyně a žalované (žaloba navzájem) neobstojí. Jiný důvod pro zamítnutí žaloby i žaloby navzájem soud prvního stupně neuvedl a jeho rozsudek je proto nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.

13. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle ustanovení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle mu věc vrátil k dalšímu řízení.

14. V dalším řízení o žalobě žalobkyně vůči žalované soud neopomene posoudit právním zájem žalobkyně na určení, že žalovaná vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 37 %, když se nejedná o podíl, k němuž by tvrdila své vlastnictví. To samé platí v řízení o žalobě navzájem ohledně návrhu žalované na určení, že žalobkyně vlastní podíl ve Společnosti o velikosti 25 %.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.