Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 283/2022-34

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za účasti: Jméno advokátky B, IČO IČO advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 27. 1. 2021, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2022, č. j. – 27,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil společnosti Jméno advokátky B, IČO IČO /dále jen „společnost“/, opatrovníka tituly před jménem jméno FO, sídlem adresa.

2. Své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na , , /dále jen „ “/, tím, že jedinou osobou oprávněnou za společnost jednat je - navrhovatel - Jméno navrhovatele, (jediný) člen její správní rady; dozorčí rada „přestala existovat“.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká, že ve svém rozhodnutí neuvedl „žádné konkrétní důvody údajného rozporu zájmu společnosti a navrhovatele“; samotný fakt, že je členem orgánu společnosti rozpor jeho zájmu se zájmy společnosti neodůvodňuje, účastníci tak nejsou ve sporu, nadto v situaci, kdy společnost odvolání navrhovatele z funkce neiniciovala (učinila tak „tehdejší akcionář jméno FO“).

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku se podává, že navrhovatel je (v současné době) jediným členem správní rady společnosti.

7. V projednávané věci není pochyb, že jde o statusovou věc právnické osoby, jde tudíž o řízení upravené , o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), spadající mezi tzv. nesporná řízení [ , z. ř. s.]; účastenství se zde řídí ustanovením z. ř. s.

8. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

9. Podle opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat ( ), je-li tu nebezpečí z prodlení.

10. Podle zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

11. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se k výkladu podává, že:

1/ Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede. Nemá-li právnická osoba obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 37/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, aktuálně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2018, sp. zn. ).

2/ Tento závěr vychází z premisy, že v řízeních, ve kterých účastníci vystupují v kontradiktorním postavení, je mezi opačnými stranami sporu přirozený střet zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu ( , resp. ).

3/ K řečenému je ovšem třeba doplnit, že bez dalšího nelze vyloučit situaci, kdy bude za účastníka řízení vystupovat jiný účastník řízení, který stojí na stejné straně sporu. Možnost, že bude jménem účastníka jednat jiný účastník stojící na téže straně sporu, je obecně připuštěna a případný střet zájmů a z něj plynoucí následky ( , resp. ) je namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo. Jinak řečeno, ke střetu zájmů v těchto případech nedochází automaticky jen kvůli procesnímu postavení účastníků (stran).

4/ Tato obecná pravidla platí nejen pro řízení, v nichž strany vystupují v kontradiktorním postavení, ale použijí se přiměřeně i v řízeních, která nejsou založena na sporném postavení stran (v poměrech řízení o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. ).

5/ Ve zvláštních řízeních soudních je situace odlišná v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.

12. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. .

13. V poměrech předmětné věci jde o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 27. 1. 2021 o odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Je tak namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází (z logiky věci) i v předmětném řízení, proto za společnost v předmětné věci nesmí navrhovatel jednat.

14. Promítnuto do poměrů projednávané věci to pak ve výsledku znamená, že nemůže-li společnost vystupovat před soudem, protože tu není osoba oprávněná za ni jednat (viz výše), aniž by za řízení vyšlo najevo, že jde o přechodný stav, který bude v dohledné době odstraněn (srov. již citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. ), je rozhodnutí soudu prvního stupně správné.

15. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.