Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 177/2024-59

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupena advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: 1/ Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

zastoupené advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

2/ Jméno advokáta D, narozený Datum narození advokáta D

bytem Adresa advokáta D

o zrušení společnosti Anonymizováno, k odvolání 1. a 2. účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2024, č. j. -23,

takto:

I. Odvolání 2. účastníka proti výroku II. se odmítá.

II. Usnesení soudu se ve výroku I. mění tak, že se společnosti Jméno advokáta B. opatrovník tituly před jménem jméno FO, advokátka se sídlem adresa, adresa, neustanovuje.

Odůvodnění:

I. Odvolání 2. účastníka proti výroku II. se odmítá.II. Usnesení soudu se ve výroku I. mění tak, že se společnosti , Jméno advokáta B, . opatrovník , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka se sídlem , adresa, , , adresa, , neustanovuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil společnosti Jméno advokáta B., IČO IČO (dále jen „společnost“) opatrovníka jméno FO, advokátku, sídlem adresa, adresa (výrok I.), 2. účastníku uložil povinnost vyjádřil se k návrhu do 18. 5. 2024 (výrok II.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na , (dále jen „ “), tím, že společnost nemá osobu oprávněnou za ni jednat, oba původní jednatelé (tj. navrhovatelka a 2. účastník) byli na valných hromadách (konaných dne 28. 2. 2024 v 8.00 hod. a 10.30 hod.) z funkce odvoláni. Současně je zde nebezpečí z prodlení, když řízení o vyslovení neplatnosti valných hromad „může trvat…delší dobu“, řízení by mělo být projednáno bez zbytečného odkladu, přičemž „se jeví“, že se společníci vzájemně odvolávají z funkce. Společnost „může být skrze rozpory společníků … dlouhodobě paralyzována a může být ohrožena její činnost“. Přerušení řízení se „nejeví jako účelné“, neboť „v mezidobí mohou být opětovně svolávány valné hromady, kterými bude rozhodnuto o jmenování či odvolání jednatelů“. S ohledem na uvedené měl soud prvního stupně pochybnosti, zda jsou vůbec zájmy společníků v souladu se zájmy společnosti.

3. Proti výroku I. tohoto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby jej odvolací soud změnil, tak, že se jí opatrovník neustanovuje.

4. Odvolatelka argumentuje tím, že je v řízení zastoupena advokátem Jméno advokáta C, jemuž byla (řádně) udělena plná moc jednatelem, a to v době před zánikem jeho funkce. Společnost, jež byla založena za účelem koupě činžovního domu a jeho správy, není paralyzována, řádně a včas plní své povinnosti. Poukázala na skutečnost, že společníci jsou rodinní příslušníci (matka a syn), přičemž není na místě situaci „aktivně eskalovat“.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání i 2. účastník, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil, neboť společnost v řízení zastupuje advokát s řádně udělenou plnou mocí. Průběh řízení (jež podrobně rozvádí a komentuje) vyvolává dle jeho názoru pochybnosti o nepodjatosti soudce soudu prvního stupně tituly před jménem jméno FO. Je mu současně známo, že navrhovatelka „vykonávala a stále vykonává“ pro soud prvního stupně „všemožné funkce, a to zejména pro soudkyni tituly před jménem jméno FO, s kterou si tykají (pro navrhovatelku je to „Maruška“) a u které to dokonce chodilo tak, že aby se Maruška nemusela obtěžovat s psaním ustanovení opatrovníků, likvidátorů, psala za ni taková ustanovení rovnou navrhovatelka. Dále ji obdobně užívala též jméno FO“, jež se s tituly před jménem jméno FO vzájemně zastupovaly. Navrhovatelka je osoba, která pro soud prvního stupně „běžně pracuje a která je s ním spřátelená“, svými „známostmi na Městském soudě v Praze se nikdy netajila“, „říkala, že kdyby tam bylo zapotřebí, že by to mohla umět zařídit“. Za navrhovatelku se tak v řízení mohou obě jmenované soudkyně „přimlouvat“. Za nedůvodný považuje i návrh ve věci samé.

6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení [ a ve spojení s , 4 a , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a dospěl k následujícím závěrům.

7. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle z. ř. s., a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena v rámci z. ř. s.

8. Výzva 2. účastníku, aby se vyjádřil k podanému návrhu, je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, odvolání tak přípustné není, jak vyplývá z Odvolací soud proto odvolání 2. účastníka proti výroku II. napadeného usnesení jako nepřípustné odmítl dle

9. Podle , za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

10. Podle za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

11. Podle opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat ( ), je-li tu nebezpečí z prodlení.

12. Podle zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

13. Procesní pravidla, která vymezují okruh osob oprávněných jednat za právnickou osobu v civilním soudním řízení, se uplatní i v řízení o zrušení společnosti s likvidací.

14. Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení. Opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v , a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. Jinak řečeno, takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou ( ).

15. Společnost je v řízení zastoupena advokátem Jméno advokáta C (na základě plné moci ze dne 27. 2. 2024), jemuž plnou moc uvedeného dne udělil její jednatel Jméno advokáta D, tj. osoba oprávněna takový úkon uvedeného dne za společnost učinit. Je zde tedy osoba oprávněná za společnost jednat, a sice advokát na základě plné moci ( a násl ). Z obsahu spisu se (bez dalšího) nepodává, že by zájmy zástupce byly v rozporu se zájmy zastoupeného (tj. společnosti).

16. Stran 2. účastníkem navrženého vyloučení soudce soudu prvního stupně tituly před jménem jméno FO z projednávání a rozhodnutí věci odvolací soud vychází z toho, že odvolatel ve své podstatě vyjadřuje nespokojenost s dosavadním průběhem řízení, resp. postupem jmenovaného soudce ve věci.

17. Vzhledem k , podle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, odvolací soud námitku odvolatele posoudil jako obstrukční. V tomto směru odvolací soud vyšel z četné judikatury Nejvyššího soudu, např. usnesení ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce označuje přímo zákon (v ), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany“. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na celé odůvodnění zmíněného usnesení Nejvyššího soudu (včetně tam uvedené další souladné judikatury). Poukazuje-li odvolatel na vztah navrhovatelky a tituly před jménem jméno FO, pak taková skutečnost je (pro posouzení námitky jmenovaného soudce) irelevantní, nadto jméno FO již jako soudkyně (Městského soudu v Praze) nepůsobí.

18. O námitce odvolatele, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce, odvolací soud nerozhodoval podle , neboť taková námitka představuje odvolací důvod podle ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

19. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se společnosti opatrovník neustanovuje ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.