Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 18/2025-19

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

oprávněné: Anonymizováno, IČO IČO sídlem Anonymizováno adresa zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

Anonymizováno

povinné: Jméno povinné, narozená Datum narození povinné bytem Adresa povinné

o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, k odvolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2024, č j. -12,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2024, č. j. -22.

2. Proti tomuto usnesení podala povinná včasné odvolání. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně „zrušil a věc přikázal k dalšímu řízení jiným soudům“ a „prohlásil jeho nicotnost“. Namítá, že předmětné žaloby byly a jsou důvodné, včasné a projednatelné. Vznesla námitku podjatosti soudce prvního stupně (tituly před jménem jméno FO) i „všech soudců i nesoudců krajského, vrchního i okresního soudu“, navrhla, „jejich neprodlené vyloučení a předložení věci k rozhodnutí dle (delegace nutná).“

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení a a 6 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a dospěl k závěru, že odvolání povinné není důvodné.

4. Odvolací soud je zajedno se soudem prvního stupně v tom, že žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení podané povinnou zákonné náležitosti nesplňují. K nutnosti poskytnout v případě této konkrétní (několikáté v pořadí) žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení poučení podle odvolací soud uvádí, že z obsahu spisu a ze skutečností jemu známých z rozhodovací činnosti (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. -18, ze dne 25. 11. 2024, č. j. -20, či ze dne 29. 10. 2024, či č. j. -22) je zřejmé, že povinná reaguje na jakékoli rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, případně i na obnovu řízení, tyto mimořádné opravné prostředky jsou podávány prakticky „automaticky“ proti každému rozhodnutí soudu. Všechna tato podání jsou zcela nedostatečná, ze zákonných náležitostí je u nich splněno jen označení rozhodnutí, proti kterému směřují. Povinná byla opakovaně poučována, jak má nedostatky žalob odstranit a že neučiní-li tak, bude její podání odmítnuto. Odvolacímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že podobný (obstrukční) procesní postup (podávání všech existujících řádných i mimořádných opravných prostředků proti všem rozhodnutím, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2025, sp. zn. ) povinná volí i ve všech dalších řízeních, jichž se účastní, přičemž i v nich byla opakovaně poučena o tom, jaké náležitosti musí žaloba na obnovu řízení, případně žaloba pro zmatečnost, splňovat, aby byla projednatelná. Z uvedeného je podle odvolacího soudu možno uzavřít, že povinné je a musí být dobře známo, jaké náležitosti mají její podání obsahovat.

5. Z uvedených důvodů je i odvolací soud ve světle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2021, sp. zn. , přesvědčen, že poučení povinné o nutnosti odstranit vady žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení, nebylo nutné a soud prvního stupně postupoval správně, pokud i bez jeho poskytnutí tuto žalobu odmítl.

6. Odvolací soud nepřehlédl, že odvolatelka vznesla námitku podjatosti ve věci rozhodujícího soudce tituly před jménem jméno FO, stejně jako i všech výše uvedených soudců (odvolatelka tak činí opakovaně, jak je odvolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti, např. viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2023, č. j. -599, ústavní stížnost podaná proti tomuto usnesení odvolateli byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. , či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. -18, ze dne 25. 11. 2024, č. j. -20, či ze dne 29. 10. 2024, č. j. -22). Takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti zmíněných osob (tvrzení o poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům). Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany [srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2025, sp. zn. ]. Uvedené platí i s přihlédnutím k a ke způsobu, jakým odvolatelka (opakovaně jak je odvolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti, viz např. řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , čp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ) přistupuje k využití (zneužití) svých procesních práv.

7. Z totožného důvodu se nezabýval ani návrhem na delegaci nutnou (návrhem na přikázání věci jinému soudu). Odvolací soud má za nepochybné, že záměrem počínání odvolatelky je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží, ať již na straně soudu nebo jiných účastníků. Takový zneužívající procesní postup však ve shodě s a nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9- 10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , či ze dne usnesení 3. 2. 2025, sp. zn.

8. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle potvrdil.

9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vzhledem k ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), odpadá, neboť o nákladech řízení přísluší rozhodnout soudnímu exekutorovi.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; dovolání se podává do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.