Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 Co 228/2024-159

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci

žalobce: Jméno žalobce, IČ IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované,

IČ IČO žalované

sídlem Adresa žalované

o zaplacení 409.536 Kč

o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11.6.2024 č. j.

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 409.536 Kč, se zamítá. Výrokem II. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání a navrhl jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Uvedl, že žalovaná je členem žalobce od datum, a nemůže být argumentováno odůvodněním rozhodnutí, kde je uvedeno, že žalovaná je členem žalobce od právní moci usnesení v řízení o dědictví po zemřelém jméno FO, které nabylo právní moci dne datum. Nelze přehlédnout, že právnická osoba se nemůže stát členem bytového družstva, které bylo založeno dle zvláštních předpisů za účelem privatizace bytových jednotek pro jejich nájemce, a to pouze pro účely bydlení. Dle názoru žalobce, jméno FO nevzniklo právo nájmu, neboť po smrti své matky nepodal přihlášku do bytového družstva. Dále uvedl, že schůze dne datum se zúčastnila i žalovaná, a pokud byla v přesvědčení, že je členem bytového družstva, mohla v souladu se stanovami vznést námitky a následně návrh soudu na přezkum rozhodnutí členské schůze, mohla tak předejít dalším sporům, kdy po podání návrhu na neplatnost usnesení mohl soud vyřešit jako předběžnou otázku oprávnění žalované k podání této žaloby s tím, že mohlo být již v té době stanoveno, že je žalovaná členem bytového družstva. Žalobce uvedl, že usnesení členské schůze ze dne datum nebylo rozporováno, a je závazné pro všechny členy družstva. Žalobce také nesouhlasí s posouzením platnosti nájemní smlouvy uzavřené s jméno FO dne datum. Tato smlouva zanikla úmrtím jmenované a na dědice přechází pouze právo nájmu a členská práva a povinnosti v družstvu. Na bytové jednotce, která je předmětem soudního sporu, vázne zástavní právo smluvní ve prospěch právnická osoba., a žalobce by v případě nestanovení tržního nájmu postupoval v rozporu s povinností řádného hospodáře, neboť nájem by mohl pokrýt větší část zbývajícího úvěru. Od úmrtí jméno FO žalovaná nepožádala o uzavření nájemní smlouvy, a to ani po právní moci usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. insolvenční spisová značka, tedy po dni datum.

3. K odvolání nebylo podáno písemné vyjádření. Při jednání odvolacího soudu žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že v odvolání jsou opakovány dosavadní námitky žalobce.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo ( věta prvá, , 5 ), a aniž dokazování opakoval či doplňoval, kdy v odvolacím řízení účastníci netvrdili nové skutečnosti a nenavrhovali provedení nových důkazů, dospěl k závěru, že odvolání žalobce nelze považovat za důvodné.

5. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně vyplývá, že k navýšení nájemného jednostranným rozhodnutím žalobce by mohlo dojít za situace, kdy by takový postup připouštěla obecná právní úprava či ujednání účastníků. Žádná z těchto podmínek však v projednávané věci splněna nebyla, kdy žalobce nebyl oprávněn, aniž by splnil podmínky v nájemní smlouvě, svým vlastním rozhodnutím jednostranně založit povinnost žalovaného platit nájemné ve vyšší (takřka čtyřnásobné) částce. Nelze též přehlédnout, že schůze, na níž mělo k rozhodnutí o navýšení nájemného dojít dne datum, nebyla podle stanov žalobce vůbec usnášeníschopná, když se jí zúčastnilo pouze číslo členů žalobce z celkových číslo.

6. Předně nutno uvést, že pokud žalobce v odvolání namítá, že právnická osoba se nemůže stát členem bytového družstva, nelze s tímto názorem souhlasit. Dle konstantní judikatury (rozsudek NS sp. zn. ) na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti ( obč. ) byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva a (výlučným) nájemcem družstevního bytu, přechází členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu. Zůstavitelovo členství v bytovém družstvu přechází nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu. Stát má při odúmrti zásadně stejné právní postavení jako dědic, přechází i při tomto projednání dědictví členství a členská práva a povinnosti zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu na stát. S ohledem na rovnost fyzických a právnických osob ani nemůže být vyloučeno, aby se právnická osoba stala členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu.

7. V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná nabyla jako odúmrť po zemřelém jméno FO členství, tj. členská práva a povinnosti v bytovém družstvu adresa, i nájem družstevního bytu č. číslo v domě adresa, a to usnesením Městského soudu v Brně ze dne datum č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Nebylo třeba, aby žalovaná požádala o členství u žalobce a aby žádala o uzavření nové nájemní smlouvy. Skutečnost, že žalovaná je členem žalobce, vyplývá i z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka, jímž bylo určeno, že žalovaná v projednávané věci je členem žalobce, a z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že členství v žalobci přešlo na žalovanou v okamžiku pravomocného potvrzení, že majetek z dědictví po jméno FO připadl jako odúmrť státu (tj. datum). Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka shora uvedené usnesení Krajského soudu v Brně bylo potvrzeno. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci shora citovaného bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2024 č. j. – 173.

8. Ze shora uvedených rozhodnutí soudů tedy plyne, že žalovaná je členem žalobce ke dni datum.

9. Domáhá-li se v tomto řízení žalobce po žalované zaplacení částky 409.536 Kč z titulu nedoplatku nájemného, kdy původní nájemné ve výši 4.624 Kč měsíčně bylo zvýšeno na základě rozhodnutí členské schůze družstva dne datum, nelze tomuto návrhu vyhovět vzhledem k ust. o obchodních korporacích.

10. Dle , na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí jako by nebylo přijato také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazujeli k nemožnému plnění.

11. Ze zápisu o konání členské schůze žalobce dne datum vyplývá, že bylo rozhodnuto o zvýšení nájmu bytu č. číslo, kdy představenstvo navrhlo zvýšení nájmu pro žalovaného za byt č. číslo na 16.000 Kč měsíčně. Ze zápisu se podává, že členové schválili zvýšení nájmu pro instituce na 16.000 Kč měsíčně. Z tohoto zápisu se však žádným způsobem nepodává, od kterého data má být takto nájem pro byt č. číslo zvýšen. Dle názoru odvolacího soudu je toto rozhodnutí členské schůze jako orgánu obchodní korporace neurčité, tudíž dle výše citovaného zákonného ustanovení se na toto rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato.

12. S ohledem na posouzení rozhodnutí žalobce o zvýšení nájmu, na něž se hledí jako by nebylo přijato, nebylo třeba se zabývat tím, zda členská schůze žalobce dne datum byla usnášeníschopná či nikoliv, kdy určující je závěr, že rozhodnutí členské schůze žalobce o zvýšení nájmu bylo s ohledem na nestanovení data, od kterého má být nájemné zvýšeno, neurčité, a hledí se na ně jako by nebylo přijato.

13. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně, jímž byla žaloba na zaplacení částky 409.536 Kč zamítnuta, je věcně správný, a byl proto odvolacím soudem v celém rozsahu včetně správného výroku o nákladech řízení účastníků potvrzen ( ).

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. a , kdy žalovaná má právo na paušální náhradu nezastoupeného účastníka za 1 úkon (účast při jednání odvolacího soudu) 300 Kč za 1 úkon.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).