Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 7/2025-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 44 844,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 991,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 674,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 873,19 Kč od 30. 5. 2024 do zaplacení a částku 1 178,73 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 991,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 674,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 873,19 Kč od 30. 5. 2024 do zaplacení a částku 1 178,73 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 44 844,31 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 62 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 3. 1. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 26. 5. 2025. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dotazem na celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto: dne 4. 12. 2023 v částce 8 000 Kč, dne 24. 1. 2024 v částce 9 000 Kč, dne 24. 1. 2024 v částce 5 500 Kč a dne 25. 1. 2024 v částce 5 500 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu Presto za poplatek ve výši 660 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 8 008,97 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 29. 5. 2024, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 30. 5. 2024. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 43 665,58 Kč a 1 178,73 Kč, přičemž žalované částky se skládají z jistiny 19 990, 93 Kč, poplatku za vyplacení úvěru 393, 20 Kč, smluvního úroku ve výši 22 792, 39 Kč a poplatku za službu Presto 489,06 Kč. Žalobkyně je dále oprávněna požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 28. 2. 2024, žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od 29. 2. 2024 do 29. 5. 2024, tj. částku 1 178,73 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak dlužná částka dosud nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. .

4. Soud z listin předložených žalobkyní, označených jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, předpis denních splátek, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, identifikované příjmy, výpis o posouzení úvěruschopnosti, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, výzva k úhradě ze dne 27. 11. 2024, vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které žalobkyně poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky celkem ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 26. 5. 2025. Na tento úvěr žalovaný dosud uhradil částku 8 008,97 Kč. Ze sdělení Anonymizováno ze dne 4. 2. 2025, vzal soud za prokázané, že účet číslo: hodnota patří žalovanému a v období 4. 12. 2023 do 29. 5. 2024 byla poskytnuta částka na výše uvedený účet pod VS var. symbol dne 25. 1. 2024 částka 5 500 Kč, dne 24.1.2024 částka 5 500 Kč, dne 24. 1.2024 částka 9 000 Kč a dne 4. 12. 2023 částka 8 000 Kč, celkem tedy částka 28 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze nahlédnutím do veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Dále pak byla úvěruschopnost žalovaného ověřována identifikovanými příjmy na jeho účet č. hodnota za období 12/2022 až 12/2023, přičemž žalobkyně tvrdila, že z takto identifikovaných příjmů byl ověřen čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 27 322 Kč, což rovněž vyplývá z tzv. výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 4. 12. 2023. Z tétoy pak také vyplývá, že žalovaný měl pravidelné měsíční výdaje na své půjčky ve výši 3 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 3 000 Kč. Nežil s nikým ve společné domácnosti, proto vypočítané minimální výdaje činí 7 860 Kč a disponibilní příjem ve výši 19 100 Kč. Z uvedeného pak žalobkyně dovodila, že žalovaný je úvěruschopný.

5. Jiné doklady k prověření úvěruschopnosti žalobkyně neměla. Zejména pak žalobkyně neměla k prověření úvěruschopnosti údaje o skutečných výdajích žalovaného, když vycházela pouze z tzv. vypočítaného minimálního výdaje ve výši 7 860 Kč. Jakým způsobem vypočetla čistý měsíční příjem ve výši 27 322 Kč nebylo možné, jakkoliv ověřit, neboť z předloženého výpisu z účtu žalovaného k identifikovaným příjmům za období 12/2022 až 12/2023 tuto skutečnost ověřit nelze, když z tohoto účtu nebylo za stejné období předložené např. identifikované výdaje. Rovněž tak nebylo zjištěno, zda žalovaný na uvedeném účtu v rámci ověřování úvěruschopnosti žalobkyní byl tzv. v plusu po sledované období, či naopak v mínusu. Upomínka byla vyhotovena dne 29. 5. 2024 a zaslána doporučeně žalovanému.

6. Soud pak tato skutková zjištění přejímá takto do zjištěného skutkového stavu, který (na rozdíl od žalobkyně) nevychází z toho, že by žalobkyně prokázala to, že řádně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného, když nebylo doloženo, že by žalobkyně ověřila výdaje žalovaného a rovněž tak nebylo zřejmé jakým způsobem žalobkyně dospěla k tzv. čistému příjmu žalovaného ve sledovaném období od 12/2022 až 12/2023, když uváděný čistý příjem zanesený vě výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne 4. 12. 2023 ve výši 27 322 Kč rozhodně nekoresponduje s identifikovanými příjmy za dané období na účtu žalovaného a není tedy možné zjistit, jaké výdaje byly odečteny z těchto příjmů, aby bylo možné dospět k čistému příjmu žalovaného v dané výši. Žádné identifikované výdaje za dané období z účtu žalovaného totiž nebyly součástí výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

7. Skutkový stav, jak byl shora zjištěn, odpovídá tomu, že žalovanému jako spotřebiteli byla žalobkyní jako poskytovatelem zaslána na jeho účet peněžní částka celkem ve výši 28 000 Kč ve formě úvěru, vyplacená mu na běžný účet, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr, žalovaný na poskytnout částku vrátil 8 008,97 Kč. Na předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou upravuje ustanovení a násl. , se aplikuje právní úprava o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení a 87 tohoto zákona.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále také i jen ZoSU), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle věta první, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle , , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. V souladu s ust. §§ 86 a 87 ZSÚ, věřitel tedy poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva absolutně neplatná dle ust. § 588 o. z. (k tomu srov. ustálenou judikaturu, např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Věřiteli je tak uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. ). Z hlediska úvěruschopnosti konkrétně žalovaného není podstatné, jakou výši činí životní minimum či normativní náklady na bydlení. Podstatné je, kolik činí výdaje právě žalovaného, jak vysvětlil i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. .

14. Žalobkyně zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťovala, resp. neověřovala majetkové poměry žalovaného, jeho reálné skutečné výdaje, a počíná-li si žalobkyně natolik lehkomyslně jako v projednávané věci, musí být srozuměna též s vysokým rizikem, které je s tím spojeno, totiž s rizikem reálné nevratnosti poskytnuté částky. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

15. Podle § 588 o. z., je soud k neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním právní předchůdce žalobkyně porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak jednoznačně vyplývá také z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18.

16. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSU. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému jistinu ve výši 28 000 Kč, žalovaný dosud nevrátil 19 991,03, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 19 991,03 Kč. Upomínka byla vyhotovena 29. 5. 2024, nicméně žalovaný ničeho na tuto předžalobní upomínku nezaplatil. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.), když zatím nebylo možné žalobkyni přiznat ani úrok z prodlení, když splatnost je určena teprve tímto rozsudkem s ohledem na shora citovanou právní úpravu.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v tomto směru je zřejmé, že procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, ovšem žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.