Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 145/2024-41

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Česká republika - Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

pro zaplacení 6 867 568 Kč

takto:

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 867 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 867 568 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku .

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 867 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 867 568 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku .

1. Žalobou ze dne 3. 5. 2024 uplatnila žalobkyně u Obvodního soud pro Prahu 1 svůj nárok na náhradu škody ve výši 6 867 568 Kč, a to podle ustanovení , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ “).Žalobkyně tvrdí, že , od 3. 5. 2021 do 7. 6. 2021, včetně (dále jen „Rozhodné období“) v důsledku mimořádných opatření v žalobě specifikovaných (dále MOMZDR), v Rozhodném období vynaložila na udržení Anonymizováno v provozuschopném stavu celkové náklady ve výši 22,825.085,-Kč, které jsou doloženy jednotlivými výdajovými účetními a bankovními platebními doklady vztahujícími se k Rozhodnému období a které představují, jak níže uvedeno:úhradu nájemného hrazeného na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2008, ve znění dodatku č. 16 určujícího výši nájemného připadajícího na Rozhodné období, a to v celkové výši 11.390.124,-Kč vynaložené za Rozhodné období (výsledná částka je součtem měsíčního nájemného za měsíce květen a červen, která je následně vydělena počtem dnů v těchto měsících a tato výsledná částka denního nájemného je vynásobena počtem dní připadajících na Rozhodné období); úhradu vyplacených náhrad mezd zaměstnancům za Rozhodné období, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění, a to ve výši 5.365.124,-Kč, které je zapotřebí ponížit o poskytnutou dotaci z programu „Antivirus č. ABC “ v poměrné částce 1.004.623,-Kč připadající z tohoto dotačního programu na Rozhodné období, tj. v tomto případě se jedná o náklady ve výši 4.360.501,-Kč; úhradu nezbytných nákladů ve spojitosti s údržbou a správou Anonymizováno za účelem jeho udržení v provozuschopném stavu v Rozhodném období, jedná se o náklady v celkové výši 7.074.460 Kč.

2. Žalobkyně v Rozhodném období inkasovala ze své omezené provozní činnosti výnosy (tržby) v celkové částce 5.902.599 Kč z programu EPOS dokládajícím výnosy (tržby) za Rozhodné období a přehledem vydaných faktur, které se vztahují k Rozhodnému období, včetně vyčíslení jejich poměrné výše do Rozhodného období, dále v Rozhodném období inkasovala dotaci z dotačního programu „VÝZVA 2 Programu COVID – Nepokryté náklady“, která byla v celkové částce 21.150.000,-Kč uhrazena na účet žalobkyně pod VS 2161001878 a která při poměrném rozpočítání připadla na Rozhodné období částkou ve výši 10.054.918 Kč.

3. Žalobkyně byla nucena v Rozhodném období vynaložit na udržení Anonymizováno v provozuschopném stavu náklady v celkové výši 6.867.568,- Kč, které z důvodu Pandemických opatření: MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření pod čj. MZDR 14601/2021-8/MIN/KAN ze dne 3. 5. 2021, MZDR 14601/2021-9/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření pod čj. MZDR 14601/2021- 10/MIN/KAN ze dne 7. 5. 2021, MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN, MZDR 14601/2021- 13/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření pod čj. MZDR 14601/2021-14/MIN/KAN ze dne 25. 5. 2021, MZDR 14601/2021-18/MIN/KAN ze dne 30. 7. 2021, vydané mimořádné opatření pod čj. MZDR 14601/2021- 16/MIN/KAN, nebyly pokryty výnosy (tržbami) z návštěvnosti Anonymizováno při jeho jinak obvyklém a nikterak neomezeném provozu, a nebyly zcela pokryty ani dotacemi z dotačního programu „VÝZVA 2 Programu COVID – Nepokryté náklady“. Tyto marně vynaložené náklady v celkové částce 6.867.568,-Kč za Rozhodné období tak představují škodu vzniklou na straně žalobkyně, jejíž úhradu žalobkyně požaduje touto podanou žalobou.

4. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby . Dle názoru žalované je zejména nesprávný způsob výpočtu vlivu poskytnutých podpor a dotací ( ) neboť příslušné ustanovení hovoří o snížení náhrady škody, nikoliv o poměrném snížení za určité období, jak uvádí žalobkyně.

5. Žalobou uplatněný nárok na náhradu škody zcela absentuje na nezbytné prokázání příčinné souvislosti mezi citovanými mimořádnými opatřeními a údajným vznikem škody.

6. Žalobkyně se domáhá marně vynaložených nákladů, jejichž marnost však spatřuje ve skutečnosti, že negenerovala v rozhodném období zisk, který by tyto náklady uhradil a tuto skutečnost dokládá pouze a výhradně porovnáním příjmů a výdajů v Rozhodném období. Z obsahu samotné žaloby je zřejmé, že se jednalo o fixní resp. obvyklé náklady žalobkyně ve spojitosti s údržbou a správou Anonymizováno za účelem jeho udržení v provozuschopném stavu v Rozhodném období, a tedy tyto náklady ani dle tvrzení žalobkyně nebyly vynaloženy marně.

7. K otázce marně vynaložených nákladů lze odkázat na dosavadní rozhodovací praxi soudů zejména nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. spisová značka ve věci právnická osoba. ve kterém v obecné rovině soud přitakává žalobkyni, že marně vynaložené náklady je možno za splnění určitých podmínek považovat za skutečnou škodu. Musí se však jednat o náklady skutečně marně vynaložené, tj. náklady vynaložené (zcela) zbytečně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2006, sp zn ). Soud se však ztotožňuje s žalovanou v tom, že uvedené náklady vynaložené žalobkyní nelze považovat za skutečnou škodu vzniklou v příčinné souvislosti s předmětnými mimořádnými opatřeními. Soud připomíná, že režim zakotvuje, stručně řečeno, právo na náhradu skutečné škody (nikoliv i ušlého zisku, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení), která vznikla jednotlivci v přímém důsledku některého z mimořádných opatření určených ke zmírnění pandemie, jestliže poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možno zabránit, přičemž náhrada se krátí o plnění poskytnutá z veřejných prostředků ke zmírnění dopadů pandemie ve sféře poškozeného.

8. Jak vysvětlil Ústavní soud ve svém nálezu nemá sloužit k sanování ekonomické neaktivity v době trvání mimořádných opatření, neboť k tomu stát zavedl řadu veřejných podpor, jejichž účelem je zmírnění ekonomických dopadů pandemie, a tedy je zřejmé, že nezůstal lhostejný ani k neblahému stavu ekonomické reality v průběhu pandemie (např. Antivirus A, Antivirus A Plus, Antivirus B, Covid 2021, Nepokryté náklady, Covid – Nájemné, Kompenzační bonus, Covid – Kultura, Covid – Lázně, 2021, Covid – Veletrhy/kongresy, Covid – Cestovní kanceláře, Agrocovid Potravinářství, Mimořádná finanční pomoc Ministerstva průmyslu a obchodu Covid-19 aj.) má zjevně za účel i paušalizovanou náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními dle a b) . Snížení náhrady škody o tyto poskytnuté podpory tak sleduje racionální cíl spočívající v zamezení zdvojení náhrady za stejnou škodu, pro které neexistuje legitimní důvod, a naopak jeho připuštění by poškozené bezdůvodně majetkově zvýhodňovalo.Ústavní soud vysvětlil, že účelem musí být pouze taková podpora, kterou si stát vulgárně řečeno „může dovolit“, tato podpora tak rozhodně nemůže podnikatelským subjektům zaručit, že nedojde k žádnému snížení jejich majetku oproti stavu před covidem, účelem zákona je zajistit možnost kontinuity ekonomické činnosti.

9. K žádosti soudu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR sdělilo soudu , že společnost Jméno žalobkyně. IČO IČO žalobkyně si v rámci covidových dotačních programů administrovaných ministerstvem podala pět žádostí. Celkem obdržela na dotacích Covid Nájemné, Nepokryté náklady , Gastro a Uzavřené provozovny 71,019 2690 Kč (když soud nezahrnul do celkového úhrnu vyplacených dotací dotaci v rámci Podpory cen a energií ze dne 27.1.2023 ) viz -sdělení MPaO ČR ze dne 31-7.2024.

10. Soud zjistil z y Uplatnění náhrady škody dle a dle , který dne 31.3.2022 žalobkyně adresovala Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu zdravotnictví ČR, že žalobkyně tímto podáním žádala o kompenzaci ztráty za období od 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 podle , za znemožnění generování tržeb na pokrytí nákladů spojených s provozem bazénů, umělých koupališť, saun a wellness zařízení.V žádosti uvedla, že k datu 12. 4. 2021 jako poškozený měla 94 zaměstnanců.

11. V podání žádala o kompenzaci ztráty za období od 12. 4. 2021 do 3. 5. 2021 podle , za ušlý zisk s důvodu nemožnosti provozování Anonymizováno o částku 18.312.033,- Kč za nájem budov, o částku 793.665,- Kč za náhrady mezd zaměstnanců, o částku 7.269.795,- Kč za náklady spojené s údržbou a správou areálu, celkem požadovala částku ve výši 26.375.493,- Kč dle

12. Žalobkyně v žádosti konstatovala , že za období 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 přijala od České republiky jako částečnou kompenzaci vzniklé škody částku 17.336.066,- Kč a snižuje požadovanou částku podle č. z 26.375.493,- Kč na částku 9.039.427,- Kč.

13. Dále žalobkyně požadovala kompenzaci za škody dle a to v částce 15.411.841,- Kč za ušlý zisk z důvodu nemožnosti provozování areálu Anonymizováno dle Část žádosti týkající se náhrady škody dle byla postoupena k přímému vyřízení Ministerstvu zdravotnictví.

14. Žalobkyně uvedla, že za období 12. 4. 2021 do 31. 5. 2021 přijala od České republiky jako částečnou kompenzaci vzniklé škody částku 1.754.349 Kč.

15. Dopisem ze dne 19. 9. 2021 č. j.: MF-13070/2022/4401-10 Ministerstvo financí sdělilo žalobkyni , m.j., že: „Samotná škoda a její výše není průkazná. Ušlý zisk, kterého se k úhradě těchto nákladů žadateli nedostávalo na úhradu nákladů, pak nelze dle odškodnit, a to i kdyby tento byl v příčinné souvislosti s uvedenými mimořádnými opatřeními. Tvrzený vznik skutečné škody formou marně vynaložených nákladů s odkazy na uváděnou judikaturu nedopadá dle dosud předložených dokladů na žadatelem uváděné škody, přičemž i příčinná souvislost jejich vzniku s pandemickými opatřeními není jednoznačně prokázána. K žádosti sdělujeme, že považujeme za spornou, resp. neprokázanou, existenci a výši škody a současně i existenci příčinné souvislosti vzniku této škody s mimořádnými opatřeními dle . Po provedeném šetření bylo shledáno, že nebylo prokázáno splnění zákonných podmínek pro přiznání nároku na náhradu dle , proto Ministerstvo financí nemohlo žádosti vyhovět.“

16. Žalobkyně dále Smlouvou o nájmu mezi ní jakožto nájemcem a pronajímatelem právnická osoba. ze dne 30.4.2008 prokazovala tvrzení, že svoji podnikatelskou činnost provozuje v budově Obchodního a zábavního centra adresa („Anonymizováno“) za nájemné, jež je k 1.1.2018 dohodnuto ve výši uvedené v čl. I Dodatku ke Smlouvě o nájmu.

17. K vynaloženým nákladům na chod aquaparku žalobkyně navrhla provedení desítek faktur z nichž soud příkladmo provedl fakturu č. hodnota na 45 900 Kč, kterou vystavila společnost právnická osoba. žalobkyni dne 26.5.2021 za opravu divoké řeky –II etapa horní části a fakturu č. hodnota, kterou žalobkyni vystavila právnická osoba dne 27.5.2021 na částku 63 725 Kč za revizi hasicích přístrojů a hydrantů či fakturu č. 2 maséra jméno FO ve výši 22 416 Kč za měsíc červen 2021.

18. Žalobkyně dále Seznamem svých zaměstnanců prokázala, že v rozhodném období vyplácela mzdu 94 zaměstnancům.

19. Z Výroční zprávy žalobkyně pro rok 2021 soud zjistil, že v roce 2021 měla žalobkyně zastaven či omezen provoz 150 dní. Těchto 150 dní využila žalobkyně k údržbě a opravám areálu zejména estetického vzhledu rozšíření ploch ve Vodním světě a vytváření laser show , přičemž investice do novinek činily 3,3 mil Kč a investice do oprav a údržby byly realizovány v částce 13,8 mil. Kč .Po rozvolnění opatření v druhé půli roku nastala vysoká návštěvnost areálu , kapacita návštěvnosti byla od 50 % do 75 % kapacity a výrazný nárůst tržeb se promítl do pozitivního výsledku hospodaření a tento zisk ve výši 10 122 000 Kč by měl být zaúčtován na úhradu ztráty minulých let.

20. Soud tak vzal po provedeném dokazování v rozsahu výše uvedeném za prokázané , že dne 31.3.2022 žalobkyně adresovala Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu zdravotnictví ČR, že žalobkyně žádost o kompenzaci ztráty za období od 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 podle , za znemožnění generování tržeb na pokrytí nákladů spojených s provozem bazénů, umělých koupališť, saun a wellness zařízení.V žádosti uvedla, že k datu 12. 4. 2021 jako poškozený měla 94 zaměstnanců.V podání žádala o kompenzaci ztráty za období od 12. 4. 2021 do 3. 5. 2021 podle , za ušlý zisk s důvodu nemožnosti provozování Anonymizováno o částku 18.312.033,- Kč za nájem budov, o částku 793.665,- Kč za náhrady mezd zaměstnanců, o částku 7.269.795,- Kč za náklady spojené s údržbou a správou areálu, celkem požadovala částku ve výši 26.375.493,- Kč dle Žalobkyně v žádosti konstatovala , že za období 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 přijala od České republiky jako částečnou kompenzaci vzniklé škody částku 17.336.066,- Kč a snižuje požadovanou částku podle č. z 26.375.493,- Kč na částku 9.039.427,- Kč.Dále žalobkyně požadovala kompenzaci za škody dle a to v částce 15.411.841,- Kč za ušlý zisk z důvodu nemožnosti provozování areálu Anonymizováno dle Část žádosti týkající se náhrady škody dle byla postoupena k přímému vyřízení Ministerstvu zdravotnictví.

21. Žalobkyně uvedla, že za období 12. 4. 2021 do 31. 5. 2021 přijala od České republiky jako částečnou kompenzaci vzniklé škody částku 1.754.349 Kč. Dopisem ze dne 19. 9. 2021 č. j.: MF-13070/2022/4401-10 Ministerstvo financí sdělilo žalobkyni , že nebylo prokázáno splnění zákonných podmínek pro přiznání nároku na náhradu dle , proto Ministerstvo financí nemohlo žádosti vyhovět.“

22. Žalobkyně svoji podnikatelskou činnost provozuje v budově Obchodního a zábavního centra adresa („Anonymizováno“) za nájemné, jež je k 1.1.2018 dohodnuto ve výši uvedené v čl. I Dodatku ke Smlouvě o nájmu a jež byla žalobkyně povinna pronajímateli každý měsíc platit.

23. Žalobkyně v uvedeném období opravovala technologické zařízení, prováděla revize, vyplácela mzdu zaměstnancům a faktury OSVČ za služby pro ni v areálu aquaparku prováděné.

24. Žalobkyně celkem obdržela na dotacích v období od 28.1.2021 do 25.8.2021 Covid Nájemné, Nepokryté náklady , Gastro a Uzavřené provozovny celkovou částku ve výši 71,019 2690 Kč.

25. Žalobkyně měla v roce 2021 zastaven či omezen provoz po dobu 150 dní. Těchto 150 dní využila žalobkyně k údržbě a opravám areálu zejména estetického vzhledu rozšíření ploch ve Vodním světě a vytváření laser show , přičemž investice do novinek činily 3,3 mil Kč a investice do oprav a údržby byly realizovány v částce 13,8 mil. Kč. Po rozvolnění opatření v druhé půli roku nastala vysoká návštěvnost areálu , kapacita návštěvnosti byla od 50 % do 75 % kapacity a výrazný nárůst tržeb se promítl do pozitivního výsledku hospodaření a tento zisk by měl být zaúčtován na úhradu ztráty minulých let.Celkově hospodařila za rok 2021 se ziskem přesahujícím 10 mil. Kč

26. Takto zjištěný skutkový stav je dostatečný k posouzení věci po právní stránce a proto soud ostatní důkazní návrhy účastníků zamítl, neboť jejich provádění by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

27. Podle stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

28. Podle Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním.

29. Podle právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda (odst. 1). Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odst. 2).

30. Podle nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán (odst. 1). Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odst. 3).

31. Podle tento zákon upravuje opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „ “) a jejích dopadů na území České republiky.

32. Podle je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „ “) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s a) mimořádnými opatřeními podle , nebo b) mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání (odst. 1).

33. Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků.

34. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji způsobil sám (odst. 2).

35. Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká.

36. Škoda se hradí v rozsahu, v němž prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů , nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1 (odst. 4).

37. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

38. Domáhat se náhrady škody u soudu může pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 5). Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost (odst. 6).

39. Žalobkyně uplatnila svůj nárok touto žalobou včas, když uplatnila nárok před podáním žaloby u příslušné složky státu.

40. Ze srovnání právní úpravy odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci podle a právní úpravy odpovědnosti státu za škodu podle vyplývá, že oba předpisy se částečně vztahují na stejný okruh právních vztahů. Zatímco ale se vztahuje na veškerou újmu (tj. náhradu skutečné škody, ušlého zisku i nemajetkové újmy) způsobenou veškerými rozhodnutími, včetně opatření obecné povahy, se vztahuje pouze na mimořádná opatření (opatření obecné povahy) uvedená v zákona a toliko na jimi způsobenou skutečnou škodu, a to ještě ne veškerou a ne nutně v plném rozsahu (srov. větu druhou a odst. 4 zákona). Okruh právních vztahů upravený je tedy užší.

41. Odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci je sice přirozeným, ale nežádoucím důsledkem lidské omylnosti, neboť jde o odpovědnost za protiprávní jednání a nechtěný výsledek selhání jednotlivce vykonávajícího veřejnou moc, jemuž stát usiluje předcházet a je povinen kompenzovat jeho negativní dopady ve sféře konkrétních jednotlivců. Tuto odlišnost reflektuje právě i odlišnost ústavněprávní odpovědnosti státu. Zatímco v případě nezákonného výkonu veřejné moci je stát dle y povinen škodu nahradit a této odpovědnosti se nemůže zprostit ani s poukazem na mimořádné okolnosti, veřejné subjektivní právo na náhradu škody či jiné újmy vzniklé v souvislosti s postupem secundum et intra constitutionem ac legem při ochraně života, zdraví či jiných ústavně chráněných hodnot při mimořádných událostech či déletrvajících krizových stavech ústavní pořádek výslovně nezaručuje. Je tak zásadně věcí zákonodárce, jakým způsobem, a především jak velkoryse takové právo na kompenzaci upraví (viz nález Ústavního soudu ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. ).

42. Naproti tomu ovšem stanoví výrazně mírnější předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou opatřením obecné povahy, jestliže oproti nevyžaduje jeho zrušení pro nezákonnost, účastenství poškozeného, ani využití opravných prostředků (srov. a ).

43. Z tohoto srovnání zároveň vyplývá, že nepřichází do úvahy, aby na stejné plnění měl nárok současně podle obou právních předpisů. Není-li mimořádné opatření pro nezákonnost zrušeno, nelze o vzniku nároku na náhradu škody podle vůbec uvažovat. Bude-li splněna tato základní podmínka a současně budou splněny i zbývající předpoklady vzniku odpovědnostního vztahu (účastenství, využití opravného prostředku), může podle požadovat náhradu těch újem, na které se nevztahuje. Z toho ale současně vyplývá, že pokud dojde k zániku nároku poškozeného na náhradu škody podle , např. z toho důvodu, že svůj důvodný nárok řádně neuplatnil v prekluzivní lhůtě u Ministerstva financí, nemůže se stejného nároku domáhat podle , byť by jinak podmínky pro jeho uplatnění podle tohoto zákona splňoval.

44. Z uvedeného srovnání je tak zřejmé, že institut odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s mimořádným opatřením uvedeným v je speciální normou obsahující zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti státu za škodu, která se řídí právě tímto zákonem, nikoliv či obecným předpisem. Protože na rozdíl od nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, je pro vznik nároku na náhradu skutečné škody podle otázka případné nezákonnosti mimořádných opatření bez právního významu.

45. Stát se může odpovědnosti zprostit pouze tehdy, prokáže-li (důkazní břemeno leží na něm), že si škodu způsobil sám.

46. Žalobkyně je adresátem právní úpravy odpovědnosti za škodu podle , byla-li adresátem mimořádného opatření uvedeného v zákona, což tvrdí a v řízení bude na ní, aby to prokázala. Předmět podnikání vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku (masérské, rekondiční a regenerační služby) .

47. Pokud jde o Pandemická opatření 14601/2021 v číslech 7,10,12, 13, 16/MIN/KAN je z jejich obsahu nepochybné, že byl nejprve zakázán a později omezen provoz umělých koupališť a saun , fitness a wellnes zařízení a to jednak stanovením podmínek (např. omezení počtu osob na vodní plochu či procentem , určením povinných rozestupů.

48. Okolnost, že stanoví širší odpovědnost státu za způsobené následky, tedy i ve vztahu k ušlému zisku či nemajetkové újmě, je v daném případě nerozhodná, neboť požaduje-li žalobkyně náhradu škody podle zákona lex specialis spočívající v nákladech spojených s užíváním svých provozoven (nájemné, fixní služby, opravy vnitřní technologie, povinné revize ), domáhá se náhrady skutečné škody, která jí však vzniknout nemohla, neboť tyto náklady by žalobkyně tak jako tak vynaložila , neboť jsou nezbytné k zajištění její podnikatelské činnosti do budoucna a jejich potřeba neřkuli nutnost nejsou v příčinné souvislosti s MOMZDR .

49. Též není zřejmé, z jakého důvodu se žalobkyně domáhá náhrady za proplacené služby OSVČ provádějících v jejím areálu masérské služby za červen 2021, když rozhodné období skončilo 7.6.2021 a stran maséra (byť není účastníkem řízení) a potažmo žalobkyně jde o tzv. odložený zisk.

50. Někteří zaměstnanci žalobkyně nepochybně vzhledem k podnikatelské činnosti žalobkyně během rozhodného období nemohli být aktivní a činní , náhrada mzdy pro nepracující zaměstnance však vylučuje pojmově nárok na úhradu nákladů marně vynaložených k zajištění zisku žalobkyně. K tomu soud dodává na okraj, že žalobkyně vůbec nespecifikovala, kteří zaměstnanci nemohli během předmětného období v souvislosti s MOMZDR vůbec vykonávat svoji pracovní náplň (např. plavčík) a byl tak u nich charakterem náplně práce vyloučen home –office. Pokud však žalobkyně tvrdí , že všichni zaměstnanci ( jak administrativní tak provozní ) měli určen výkon práce v provozovně v Anonymizováno , a po dobu MOMZDR proto nemohli vykonávat náplň své práce ani tam ani jinde, tak si protiřečí, když plyne z provedeného dokazování, že dobu 150 dní své omezené činnosti žalobkyně využila k opravám areálu, k údržbě areálu , k vylepšení estetického vzhledu areálu , k rozšíření ploch ve Vodním světě a vytváření nové laser show.Již z tohoto plyne , že někteří zaměstnanci se pracovně podíleli na chodu žalobkyně činností směřující k její nutné údržbě a investicím zlepšující služby žalobkyně v provozovně.

51. Nicméně vzhledem k závěru soudu, že žalobkyně uplatnila nárok na škodu, již sama spatřuje ve vynaložení tzv. fixních provozních nákladů , která by hradila dlouhodobě bez ohledu na skutečnost , zda (ne)mohla podnikatelskou činnost vykonávat , resp. ji omezit , postrádalo by smysl žalobkyni v tomto smyslu poučit a vyzvat k doplnění tvrzení, a řízení tak prodlužovat. Dané náklady by totiž žalobkyni vznikly bez vydání mimořádných opatření , jsou spojeny s provozem čestlické provozovny žalobkyně , nelze je kvalifikovat jako škodu , neboť by vznikly , i pokud by žádná mimořádná omezení , MOMZDR, nebyla vydána.

52. Soud též zdůrazňuje, že pokud v , větě druhé se výše náhrady škody dále snižuje o výši dotací a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů , nebo dopadů mimořádných opatření , nelze toto ustanovení vykládat tak, že žalobkyně si poměrně tyto veřejné finanční podpory rozdělí na konkrétní úseky , na jednotlivá období v souvislosti s MOMZDR a bude je porovnávat s vynaloženými náklady a „ušlou tržbou“.

53. K tomu soud podotýká, že pokud žalobkyně během 150 dní omezeného provozu připravila novou laserovou show , rozšířila plochy Vodního světa a designově areál zvelebila, lze konstatovat , že tyto činnosti a náklady se promítly do budoucích vyšších zisků žalobkyně .

54. Žalobkyně tak nepožaduje náhradu v budoucnu nenastalého rozmnožení svých majetkových hodnot, nýbrž požaduje úhradu nákladu, které již nutně vynaložila na nezbytný chod provozovny a nákladů naopak vedoucích ke zvýšení čistého zisku do budoucna a které již svým charakterem nejsou v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními , vznikly by totiž i pokud by MOMZDR vydána nebyla.

55. Žalobkyně totiž vůbec netvrdila (natož aby hodlala prokazovat) že požaduje odškodnění skutečné škody ve smyslu , když náhradu ušlého zisku ustanovení vyloučilo , tj. omezilo nárok na náhradu k následku projevujícího se snížením majetku poškozeného (vyjma ušlého zisku ) a vyloučilo též náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků.

56. Žaloba je , se zřetelem výše uvedeného, co do základu nedůvodná a proto ji soud zamítl, aniž by řízení zatížil zdlouhavým a neekonomickým dokazováním.

57. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.