Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 211/2024-54
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 19 023,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení
- částky 4 413,51 Kč,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 354,93 Kč,
- úroku 23,88 % ročně z částky 16 523,51 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a
- zákonného úroku z prodlení z částky 4 413,51 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení,
zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 610 Kč ode dne 29. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v rozsahu, ve kterém žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 610 Kč od 22. 6. 2019 do 28. 12. 2023, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení- částky 4 413,51 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 354,93 Kč,- úroku 23,88 % ročně z částky 16 523,51 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a- zákonného úroku z prodlení z částky 4 413,51 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení,zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 610 Kč ode dne 29. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se v rozsahu, ve kterém žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 610 Kč od 22. 6. 2019 do 28. 12. 2023, zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost k úhradě
a. částky 19 023,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky
- od 22.6.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75%,
- od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00%,
- od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00%,
- od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25%,
- od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25%,
- od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,50%,
- od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75%,
- od 1.7.2022 do 31.12.2022 ve výši 14,00%,
- od 1.1.2023 do 30.6.2023 ve výši 14,00%,
- od 1.7.2023 do 31.12.2023 ve výši 14,00%,
b. kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 354,93 Kč,
c. smluvního úroku ve výši 23,88 % ročně z částky 16 523,51 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení,
a to z titulu neuhrazených pohledávek ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, kterou dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba Celý žalovaný nárok tedy (po kapitalizaci požadovaných úroků ke dni podání žaloby) činil částku v celkové výši 48 194,67 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě navzdory písemné výzvě nevyjádřil.
3. S ohledem na nedostatečně prokázaný vznik dílčích žalovaných nároků vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů, načež žalobkyně vzala dne 10. 2. 2025 svou žalobu částečně zpět. Důvodem částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu
a. částky 4 413,51 Kč,
b. kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 354,93 Kč,
c. úroku 23,88 % ročně z částky 16 523,51 Kč od 22.06.2019 do zaplacení a
d. zákonného úroku z prodlení z částky 4 413,51 Kč od 22.06.2019 do zaplacení,
byla skutečnost, že žalovaná nebyla schopna soudu doložit smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě uvedené částky požadovala. Proto se rozhodla předmět řízení omezit toliko na částku 14 610 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení, tedy na částku představující bezdůvodné obohacení žalovaného (tj. žalovanému poskytnutý finanční obnos ve výši 19 600 Kč ponížený o žalovaným uhrazené 4 990 Kč). Kromě uvedeného požadovala žalobkyně i nadále náhradu nákladů řízení.
4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ve výše uvedeném rozsahu rozhodl soud tak, že v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I).
5. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila ve svém podání ze dne 11. 9. 2024. Žalovaný na výzvu soudu, která mu byla doručena dne datum, nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. má proto soud za to, že žalovaný s postupem podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasil.
6. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl uživatelem kreditní karty, jejímž vydavatelem byla společnost právnická osoba (prokázáno výpisy z kreditní karty) Dne datum vybral žalovaný prostřednictvím uvedené kreditní karty hotovost ve výši 10 000 Kč a dne datum hotovost ve výši 9 600 Kč (prokázáno výpisy ke kreditní kartě ze dne datum a datum + doloženou platební historií). Ve dnech datum, datum a datum žalovaný společnosti právnická osoba postupně vrátil částku v celkové výši 4 990 Kč (prokázáno výpisy z kreditní karty ze dne datum, datum a datum + doloženou platební historií). Dne datum se společnost právnická osoba přejmenovala na právnická osoba. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku) a pod touto firmou postoupila dne datum na žalobkyni několik pohledávek, mezi nimiž byla též pohledávka za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum vč. seznamu postoupených pohledávek). Společnost právnická osoba. oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 3. 7. 2019 (prokázáno oznámením ze dne 3. 7. 2019 vč. podacího lístku). Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě postoupené pohledávky předžalobní výzvou ze dne 13. 12. 2023 (prokázáno výzvou ze dne 13. 12. 2023 vč. podacího lístku).
7. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku v celkové výši 19 600 Kč, z níž mu žalovaný postupně vrátil 4 990 Kč. Zbylá část poskytnutých prostředků, tj. 14 610 Kč, tedy představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 , Sb., občanského zákoníku , povinen žalobkyni vrátit. Proto soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni uhradit (výrok II).
8. Žalobkyně kromě bezdůvodného obohacení požadovala po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení, a to od 22. 6. 2019 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně výslovně neuvedla, z jaké skutečnosti dovozuje datum splatnosti bezdůvodného obohacení, z obsahu spisu je zřejmé, že úroky z prodlení vyžaduje ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná pohledávka připsána na její bankovní účet (srov. potvrzení ze dne datum). S tímto postupem však soud nemůže souhlasit. Bezdůvodné obohacení totiž patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je tedy vázána na výzvu věřitele, případně na dohodu mezi obohaceným a ochuzeným o okamžiku splatnosti vzniklé pohledávky (srov. unesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021 ). Protože v projednávaném případě nevyšlo najevo, že by došlo k dohodě o splatnosti bezdůvodného obohacení, je tedy nutné odvozovat jeho splatnost až od doručení výzvy k jeho úhradě, resp. data splatnosti v této výzvě obsažené. Žalobkyně sice soudu předložila oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, toto oznámení však nelze považovat za výzvu k úhradě ve shora uvedeném smyslu, jelikož samotný charakter výzvy k úhradě dluhu zcela postrádá (právní předchůdce žalobkyně toliko žalovaného žádá, aby veškerá svá plnění platil na účet žalobkyně). Proto je za výzvu k plnění bezdůvodného obohacení nutné považovat až předžalobní výzvu z dne 13. 12. 2023, v níž je splatnost dluhu výslovně stanovena na 28. 12. 2023. Uvedená výzva byla na základě tzv. domněnky doby dojití upravené v § 573 občanského zákoníku žalovanému doručena dne datum. Za první den prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení je proto potřeba považovat den následující po dni splatnosti uvedeném v této výzvě, tj. 29. 12. 2023. Proto soud žalobu v části týkající se úroků z prodlení požadovaných do tohoto dne zamítl (výrok III.), a povinnost k úhradě úroků z prodlení žalovanému uložil až od 29. 12. 2023 (výrok II.)
9. Výrokem č. IV. soud rozhodl o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když úspěch žalobkyně a žalovaného po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku byl téměř stejný (žalobkyně byla ve věci úspěšná z necelých 45 %). Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. Lhůtu k plnění stanovil soud ve vztahu ke všem přiznaným nárokům jako třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou soudního výkonu rozhodnutí či exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. )