Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 312/2024-25

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 58 776 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 40 776 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 40 776 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 58 776 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 424,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 923,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 766,96 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 8 % ročně z částky 23 804,25 Kč od datum do zaplacení a paušální náhradu spojenou s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč; nadto žalobkyně požadovala zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 15 816,60 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil. Současně ve smyslu ustanovení (dále jen „ ”) vyjádřil (byť toliko fikcí) souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle ustanovení ; za dané procesní situace soud – mj. z důvodu hospodárnosti řízení – ve věci nenařizoval jednání, neboť bylo zjevné, že žalobkyně by v rámci ústního jednání z podstaty věci nebyla s to zvrátit níže přijaté právní závěry.

3. Soud proto provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o úvěru ze dne datum, uzavřenou mezi obchodní společností právnická osoba. a žalovaným, a předžalobní výzvou ze dne datum.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru, podle které se mu právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, za což měl žalovaný v čtrnácti měsíčních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 55 776 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu a násl. , přičemž shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou.

6. Bez ohledu na skutečnost, že žalovaný uzavřel předmětnou úvěrovou smlouvu v postavení podnikající fyzické osoby, totiž nelze přehlížet, že podle jejího obsahu měl během čtrnácti měsíců zaplatit celkem částku 25 776 Kč, tedy 85,9 % poskytnuté jistiny; nemůže tak být pochyb, že daná smlouva obsahuje disimulované ujednání o úroku v celkové výši 73,6 % ročně, tedy ve výši, již je nutno označit za rozpornou s dobrými mravy, a to i přes deklarované podnikatelské postavení žalovaného, neboť i na něj se podle mínění podepsaného soudu v daném kontextu vztahuje ochrana poskytovaná slabší smluvní straně (srov. ustanovení ).

7. Uvedená skutečnost by sama o sobě nevedla k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku, neboť soud by měl možnost nepřiměřeně vysoký úrok zásadním způsobem „moderovat“ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022 sp. zn. ).

8. Podepsaný soud nicméně v posuzované věci dospěl k závěru, že předmětná smlouva ve svém souhrnu vytváří natolik zjevnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran, a to jednoznačně v neprospěch žalovaného (o čemž nepřímo svědčí i formulace petitu žaloby), že tuto nerovnováhu již nelze považovat za právně nepodstatnou, a to ani s poukazem na princip autonomie vůle.

9. Za této situace vyšel soud z mezi stranami v posledku patrně nesporné skutečnosti, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 30 000 Kč a z titulu (neplatné) úvěrové smlouvy zaplatil pouze částku 12 000 Kč. Je tak nutno uzavřít, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil v rozsahu částky 18 000 Kč. Podle ustanovení přitom platí, že kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného obohatí, musí mu příslušnou částku – v daném případě částku 18 000 Kč – vydat. Jelikož tak žalovaný dosud (patrně) neučinil, zavázal jej k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozsahu – v souladu s ustanovením – vyhověl taktéž žalobkyni v jejím požadavku, aby žalovaný musel uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.

10. Jelikož soud shledal smlouvu absolutně neplatnou, nemohl žalobkyni přiznat nárok na zaplacení smluvní pokuty ani požadované poplatky či náhrady. Druhým výrokem proto soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.

11. Pro pořádek je pak vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné – a snad pouze z tohoto důvodu nařizovat ve věci jednání (viz výše) – poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle , neboť a) závěr o neplatnosti smlouvy je v daném kontextu závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem „překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení s tím, že procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.