Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 316/2024-21

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, 434 01 Most

o 31 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky částka a požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta se sídlem v Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ohledně částky , částka, a požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem v , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně doručila původně Okresnímu soudu v adresa dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení.

2. Podle žaloby společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo, na základě níž poskytla žalované částku částka, kterou se žalovaná zavázala splatit v 78 pravidelných týdenních splátkách. Nadto měla žalovaná uhradit poplatek částka. Žalovaná vyplnila zákaznickou kartu, v níž uvedla o své osobě rozhodné skutečnosti. Žalovaná doložila výplatní pásky, výpis z bankovního účtu, složenky rozhodnutí o přiznání dávky/důchodu/podpory, resp. dalšími listinami. Výše čistého příjmu žalované měla činit částka měsíčně. Žalovaná však na úvěr nezaplatila ničeho a úvěr se tak stal splatným nejpozději dne datum. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastnice souhlasily dle s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu se má za to, že s takovým postupem souhlasí (žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu).

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Dle zákaznické karty ze dne datum je zřejmé, že žalobkyně o sobě uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, má Anonymizováno vzdělání, je vdaná, má Anonymizováno, nevlastní automobil, žalovaná byla na rodičovské dovolené s čistým příjmem částka měsíčně. Žalovaná tvrdila, že její domácnost má ostatní příjmy ve výši částka. Odhadované měsíční výdaje žalované měly údajně činit částka.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši částka (zahrnujícím úrok částka, poplatek za zpracování úvěru částka, poplatek za komfortní splácení částka a poplatek za flexibilní splácení částka). Žalovaná tak měla splatit celkem částka v 78 týdenních splátkách. Částka úvěru byla žalované poskytnuta při podpisu smlouvy v hotovosti.

8. Dle smlouvy o postoupení ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. O postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum

9. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne.

10. Z provedeného dokazování je patrné, že úvěruschopnost žalované žalobkyně věřitelka nezkoumala.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České Anonymizováno z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 [3225/2015 Sb. NSS]).

18. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesih Kalhan [Právní rozhledy 12/2014 s. 452]).

19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

20. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

21. Je zřejmé, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované jen formálně. Vycházel pouze z lustrace žalované v databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB), avšak skutečné příjmy a výdaje žalované nijak nezjišťoval.

22. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. .

23. Je třeba připomenout, že již dne 1. června 2015 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015/11). Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o orgánu EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit od data účinnosti transponující legislativy. Česká národní banka následně sdělila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily. Z těchto pokynů bude ČNB vycházet i při výkonu dohledu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Je zřejmé, že žalobkyně se uvedenými pokyny zjevně neřídila, zejména ve vztahu ke zjišťování výdajů žalované.

24. Podle pokynu 1.1, při ověřování pravděpodobnosti, že spotřebitel splní své závazky ze smlouvy o úvěru, podle článku 18 směrnice 2014/17/EU, by měl věřitel přiměřeně prošetřit základní výši příjmů spotřebitele, historii příjmů spotřebitele a případné výkyvy v průběhu času a učinit odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Podle pokynu 3.1, věřitel by měl pro účely spolehlivého posouzení úvěruschopnosti koncipovat dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala odhalovat a předcházet zkreslení informací spotřebitelem, věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru. Podle pokynu 5.1, při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru by měl věřitel přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako např. aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele.

25. V projednávané věci je zřejmé, že poskytovatel úvěru řádně výdaje žalované nezkoumal a nevyhodnotil. Poskytovatel úvěru nezkoumal a neprověřoval příjmy a výdaje žalované. Bez dalšího vycházel z žalovanou uvedených příjmů domácnosti, které nebyly nijak doloženy. Úvěruschopnost byla vyhodnocována na základě tvrzení dlužníka a doklady o jejím posouzení žalobkyně nemá k dispozici. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na mateřské dovolené a měla minimálně vyživovací povinnost a dále náklady spojené s nájemním bydlením. Je zřejmé, že i pokud by měla příjem částka měsíčně, bylo by splácení úvěru pro žalovanou problematické. Metodika EBA pro zkoumání úvěruschopnosti dodržena nebyla. Poskytnutí úvěru žalované tak bylo krajně nezodpovědné.

26. Úvěrová smlouva je tak neplatná podle § 86 z. s. ú., neboť úvěruschopnost žalované řádně prověřována poskytovatelem spotřebitelského úvěru nebyla.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Žalovaná obdržela od věřitelky částku částka, avšak nesplatila nic. adresa Anonymizováno Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto tuto částku žalobkyni přiznal. V souladu s § 87 z. s. ú. je pak žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

30. Ve zbytku proto okresní soud žalobou uplatněný nárok zamítl.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle v, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch (při zohlednění příslušenství) v rozsahu celkem hodnota % a neúspěch v rozsahu 18 %, žalobkyni tak náleží 64 % nákladů. Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 2,5 x částka (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) dle , třemi režijními paušály po částka dle , 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek ve výši částka dle a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích. Podíl 64 % z částky nákladů částka přitom činí částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení a řádu exekučního,