Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 239/2023-33

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 27 600 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 10. 2022 do zaplacení z částky 27 600 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 125 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 10. 2022 do zaplacení z částky 27 600 Kč, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 125 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 27 600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky, která byla žalované poskytnuta na základě smlouvy ze dne datum. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.

4. Soud zjistil a vzal za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně zápůjčku žalované ve výši 20 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 10. 7. 2022. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Předmětem této žaloby je i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 600 Kč.

5. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o zápůjčku právě přes webové stránky Anonymizováno a následně byla posuzována schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního /hesla přístup jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 20 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 7 600 Kč; oba nároky splatné společně dne 10. 7. 2022. Žalovaná dosud žádnou částku z titulu zápůjčky žalované neuhradila. Předžalobní výzva byla advokátem žalobce předána k poštovní přepravě dne 25. 2. 2023.

6. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalované a současně navrhla, aby soud, pokud z tohoto důvodu dospěje k závěru, že smlouva je neplatná, aby nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení.

7. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc by byla potřeba i úprava , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s . V dané věci se jednalo hypoteticky o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobkyně je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona).

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

9. Podle , o spotřebitelském úvěru platí: „(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.

10. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. V posuzované věcí právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobkyně nedisponuje důkazy ohledně ověřování úvěruschopnosti žalované, jak sama v žalobě uvedla.

13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice prokázala uzavření smlouvy, avšak původní věřitel zřejmě zcela nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalované (když žalobkyně jako nová věřitelka a právní nástupkyně) nedisponuje důkazy ohledně ověřování úvěruschopnosti žalované, tudíž smlouva je z tohoto důvodu neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobkyně nepředložila jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobkyně nepředložila žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované v době sjednávání úvěru. To je ale zcela nesprávný přístup (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Postup věřitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

14. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z.

15. Protože bylo žalované poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ( o.z.) a žalovaná je proto povinna toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatila ( o.z.). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou dle a násl. na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč a že zbývá uhradit 20 000 Kč, proto soud ohledně částky 20 000 Kč žalobě vyhověl. Ohledně zbývající částky soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství.

16. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo mu postoupeno v souladu s ust. , právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila, tedy jistina ve výši 20 000 Kč, neboť žalovaná doposud nic neuhradila. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a neprokázala, že by alespoň částečně dlužnou částku žalobkyni uhradila. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ).

17. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na jejichž základě by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust.

18. Ve zbytku nároku soud návrh žalobkyně zamítl (výrok II.), neboť ujednání o zbývajících nárocích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , kdy převážně úspěšné žalobkyni (úspěch z 72 % a neúspěch 28 %, tedy 44 % činí rozdíl významný z hlediska náhrady nákladů řízení) náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 104 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle vyhl. č. , za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři režijní paušály po 100 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek (189 Kč). Náhrada nákladů řízení by celkem činila částku 2 556 Kč, avšak žalobkyni přísluší jen 44 % z celkové výše vypočtených nákladů řízení, proto z částky 2 556 Kč činí náhrada nákladů řízení 1 125 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám jejího právního zástupce ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.