Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 341/2024-30

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 39 811,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 10 811,73 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 525 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 735 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 10 811,73 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 525 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 735 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2024 domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích ze Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 14. 4. 2023. Nedílnou součástí byl mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. V účastníky uzavřené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala prostřednictvím údajů poskytnutých žalovaným a následujících registrů – centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík, registr „sankční seznamy“ a interní registr historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti provedla žalobkyně dle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází spol. CNCB, která provozuje registr bankovních a nebankovních klientských informací. Dále vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazující jeho pravidelný příjem. Po kontrole úvěruschopnosti žalovaného mu byl žalobkyní poskytnut na jeho bankovní účet dne 14. 4. 2023 úvěr ve výši 29 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 7 250 Kč. Dále si žalovaný sjednal volitelné služby „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč, expresní vyplacení úvěru „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Poskytnutý úvěr byl splatný dne 14. 5. 2023. Žalovaný řádně a včas úvěr nesplatil. Spolu s částkou ve výši 29 000 Kč představující nevrácenou jistinu dluhu vč. poplatků s ní spojených, žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši 3 286,73 Kč odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny od 15. 5. 2023 do 90tého dne prodlení žalovaného, tj. do 13. 8. 2023.

2. Na den 11. 11. 2024 soud nařídil ve věci jednání, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil a k žalobě se ani jinak nevyjádřil. Zástupce žalobkyně a žalobkyně se z účasti písemně omluvili.

3. Provedeným dokazováním, a z to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 14. 4. 2023 a y nazvané „Údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru“ soud zjistil, že se v ní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru (7 250 Kč) a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Žalovaná si v rámci volitelných služeb sjednal služby „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč, expresní vyplacení úvěru „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na 14. 5. 2023, kdy při čerpání celého úvěrového limitu činila celková výše 36 525 Kč.

4. Ze Sazebníku platného od 1. 2. 2021 soud zjistil, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 25 % z půjčené částky za 30 dnů, tj. 7 250 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ činí 110 Kč, poplatek za expresní vyplacení úvěru „Presto“ činí 165 Kč. Žalovaný byl v případě prodlení povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu.

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od 1. 8. 2020 soud zjistil, že ty mj. stanovují v bodu 6.4., že při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky ohledně níž je dlužník v prodlení. Omezení se neuplatní na souhrn smluvních pokut splatných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení dlužníka splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl dlužník v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatní ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných pokut, které náleží věřiteli, nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové částky úvěru.

6. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů bylo soudem zjištěno, že žalovaný podpisem Smlouvy o úvěru souhlasil se zpracováním osobních údajů mj. za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti.

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dne 14. 4. 2023 jako úspěšné, ověřila jeho čistý měsíční příjem 44 340 Kč, kdy za tímto účelem vycházela z příjmových transakcí žalovaného za období od 2/2022-2/2023. Ve výpisu dále uvedla výši pravidelných měsíčních výdajů na bydlení ve výši 12 000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 3 000 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 4 000 Kč. Žalovaný neměl žádné pravidelné měsíční výdaje na půjčky. Celkový počet členů jeho domácnosti činil 4 osoby. Disponibilní příjem žalovaného byl vypočten na částku 20 600 Kč, počet doporučených prodloužení 1.

8. Z OP žalovaného a autorizace ověření totožnosti bylo soudem zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.

9. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že došlo ze strany žalobkyně k vyplacení částky 29 000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu, a to dne 14. 4. 2023.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzýván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 40 637.99 Kč vč. nákladů právního zastoupení ve výši 11 035,20 Kč.

11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

12. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 14. 4. 2023 Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru (7 250 Kč) a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatek za expresní vyplacení úvěru „Presto“ ve výši 165 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného, a to ve výši 44 340 Kč, dále výši pravidelných měsíčních výdajů na bydlení (12 000 Kč), další nezbytné výdaje (3 000 Kč), ostatní zbytné výdaje (4 000 Kč) a disponibilní příjem 20 600 Kč. Částka ve výši 29 000 Kč byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet dne 14. 4. 2023. Dlužnou částku žalovaný neuhradil žalobkyni ani po zaslané výzvě k plnění.

13. Podle , , (dále jen „o. z.”) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy.

18. Jak plyne z výše uvedeného, v samotné Smlouvě nebyly sjednány žádné úroky, toliko poplatek za sjednání úvěru s tím, že RPSN činí 1410,33 %. Ohledně poplatku odkazuje smlouva na Sazebník. V něm je pak předmětný poplatek určen jako procentní sazba za 30 dnů, jejíž výše je závislá na výši zapůjčené částky. Takový poplatek však není nic jiného než skrytý úrok (který je ostatně jednou z náležitostí smlouvy o úvěru, bez kterého by byla smlouva o úvěru neplatná), a to ve výši vysoce převyšující běžnou úrokovou sazbu, která v době uzavření Smlouvy činila pro krátkodobé úvěry či kontokorenty úrok ve výši cca 9 % ročně. Úrok sjednaný ve Smlouvě přitom činil 25 % za 30 dnů, tedy 300 % ročně.

19. K výši úrokové sazby, kterou lze považovat za souladnou s dobrými mravy se přitom opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR např. v usnesení ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. , kdy posuzoval nárok žalobkyně uplatněný v exekučním řízení a úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a klientem dne 2. 12. 2015, na jejímž základě žalobkyně poskytla úvěr s výpůjční úrokovou sazbou 109,56 % p. a. a sjednanou smluvní pokutou ve výši 0,25 % denně, a vyhodnotil žalobkyní požadované a rozhodcem přisouzené plnění jako natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinného, že bylo namístě exekuci zastavit, a to bez ohledu na pasivitu povinného při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy a v řízení před rozhodcem.

20. Shodně tak v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků v tam řešeném případě (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.

21. Dle výše uvedeného pak soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný předmětnou žalobou vyplývající z úvěrové smlouvy, podle níž měl žalovaný poskytnutý úvěr ve výši 29 000 Kč splatit ve 1měsíční splátce s nominální úrokovou sazbou 300 % ročně, s možností prodloužení, kdy celkem měl žalobkyni při řádném splácení uhradit po měsíci částku 36 250 Kč (bez volitelných služeb). Tato sazba však výrazně převyšovala průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy (posuzováno vzhledem k obvyklé úrokové sazbě bankami poskytovaných úvěrů na spotřebu domácnostem i vzhledem k úrokovým sazbám kontokorentů). Za situace, kdy Nejvyšší soud ve výše uvedených řízeních vyhodnotil úrokovou míru u úvěrů poskytovaných žalobkyní ve výši 109,56 % p. a. a 60 % ročně jako zjevně nemravou, dospěl soud i v předmětné věci k závěru, že nominální úroková míra 300 % p. a. je dramaticky vyšší než úroková míra na trhu obvyklá a představuje hrubý nepoměr mezi sjednaným plněním stran smlouvy. Soud proto smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil shodně s právním hodnocením uvedeným výše podle ustanovení § 588 o. z. ve spojení s ustanovením § 576 a 577 o. z., arg. a contrario, jako absolutně neplatnou jako celek, a to s ohledem na to, že dle soudu moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou, výši úroku z úvěru zde možná není. Je totiž přesvědčen, že žalobkyně jako profesionálka na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru (skrytého jako poplatek za poskytnutí úvěru) a vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci osoby s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Z toho lze uzavřít, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala, tedy smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala.

22. V případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru si jsou pak strany povinny vrátit bez zbytečného odkladu vše, co si poskytly na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., tzn. že spotřebitel je povinen vrátit celou jistinu, od které se odečte jím již uhrazená částka (bez ohledu na to, kolik z této částky mělo být dle neplatné smlouvy započteno na jistinu a kolik na úroky). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistina činila ke dni podání žaloby 29 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 29 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení ode dne, kdy se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení podle o. z., a jehož výše je v souladu s , mu proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalobkyni uhradit.

23. Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 7 525 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, poplatky za žalovaným objednané volitelné služby a smluvní pokutu spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 525 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, soud výrokem II. tohoto rozhodnutí žalobu v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 46 % z celkové částky, tedy celkem 1 735 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny). Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku v částce 1 593 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 500 Kč za 1 úkon podle advokátního tarifu. V souladu s advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon, to vše navýšené o 21 % DPH. Pokud se týká aplikace advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. ze dne 25. 6. 2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. ze dne 14. 1. 2020, 72 Co 9/2020 ze dne 23. 1. 2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě žalobkyně, zastoupené vždy zástupcem Jméno advokáta, uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby na porušení ujednání plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za podání došlé zdejšímu soudu dne 5. 11. 2024, neboť v rámci něj se žalobkyně a její právní zástupce pouze omluvili z účasti na jednání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.