Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 99/2023-72

Zmenené rozhodnutím 21 Co 17/2024-129
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobce: [[Jméno zainteresované osoby 0/0]], narozený [[Datum narození zainteresované osoby 0/0]] bytem [[Adresa zainteresované osoby 0/0]] zastoupený advokátem [[Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]] sídlem [[Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]] proti žalovanému: [[právnická osoba]], IČO [[IČO zainteresované společnosti 0/0]] sídlem [[Adresa zainteresované společnosti 0/0]] zastoupený advokátem [[jméno FO]] sídlem [[Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0]] o povolení nezbytné cesty o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 6. 11. 2023, č. j. 3 C 99/2023-72, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I a II o věci samé mění tak, že se zamítá žaloba na povolení nezbytné cesty za náhradu – služebnosti stezky a cesty ve prospěch pozemku [[parcelní číslo]] v k. ú. [[adresa]] a všech jeho budoucích vlastníků, a to k tíži částí pozemků [[parcelní číslo]] a parc. č. [[parcelní číslo]] v k. ú. [[adresa]] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. [[hodnota]] vyhotoveným [[tituly před jménem]] [[jméno FO]], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 17 750 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zřízení práva nezbytné cesty

takto:

I. Zřizuje se služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno v obci adresa, katastrálním území adresa a všech jeho budoucích vlastníků, a to k tíži částí pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, oba v obci adresa, katastrálním území adresa, v rozsahu vymezeném geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. hodnota-Anonymizováno, vyhotoveným tituly před jménem jméno FO, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu za zřízení služebnosti ve výši částka, a to do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Zřizuje se služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, a všech jeho budoucích vlastníků, a to k tíži částí pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , oba v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , v rozsahu vymezeném geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu za zřízení služebnosti ve výši , částka, , a to do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zřízení nezbytné cesty s odůvodněním, že pozemek žalobce není napojen na veřejnou komunikaci a přístup k němu je možný pouze přes pozemky žalovaného, které s pozemkem žalobce sousedí. Žalovaný však žalobci dlouhodobě brání v přístupu na jeho pozemek a odmítá s ním uzavřít jakoukoli smlouvu, kterou by žalobci umožnil průchod a průjezd přes své pozemky, ačkoli jsou pokryty asfaltovým povrchem a slouží jako cesta. Žalobce tak nemůže na svém pozemku řádně hospodařit ani jej jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojen s veřejnou cestou a současně proto, že žalovaný se jakémukoli smluvnímu zřízení přístupu dlouhodobě brání. Žalobce proto navrhl, aby byla zřízena služebnost stezky a cesty přes pozemek žalovaného v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Žalovaný by nebyl zřízením nezbytné cesty jakkoli zasažen, neboť žalobce se domáhá zřízení práva nezbytné cesty pouze v rozsahu geometrickým plánem vymezené části pozemku žalovaného, přičemž daná část pozemku již slouží jako cesta a jedná se o nejbližší, nejkratší, nejméně invazivní spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou.

2. Žalobce též navrhl, aby ve výroku rozsudku bylo určeno, že „práva ze služebnosti stezky a cesty mohou vykonávat také osoby, které tato práva odvozují od práva vlastníka panujícího pozemku“, a to vzhledem k tomu, že záměrem žalobce je pronajmout předmětný pozemek jeho synovi za účelem výkonu podnikatelské činnosti a v souvislosti s tím se dá očekávat, že na panující pozemek bude dojíždět minimálně nájemce a pravděpodobně i zákazníci nebo třetí osoby.

3. Pokud jde o výši náhrady za zřízení věcného břemene, žalobce navrhl částku částka, která představuje polovinu částky vypočítané jako obvyklé nájemné části pozemku, která bude věcným břemenem zatížena, za pět let. Poloviční částku žalobce navrhl proto, že poměr, v jakém bude žalobce pozemek pro příjezd ke svému pozemku užívat, je marginální oproti tomu, v jakém rozsahu ten pozemek i nadále bude pro své potřeby užívat žalovaný, který tudy má vedenou hlavní bránu do areálu. Polovina je ještě značně nadhodnocena, nicméně žalobce je ochoten ji zaplatit.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětný pozemek se nacházejí v uzavřeném areálu podle zákona o pozemních komunikacích a tvoří funkční celek s nemovitostmi ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o sdružení osob do společnosti podle a násl. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) s panem jméno FO za účelem zajištění společného provozu v podnikatelském areálu adresa, kde je v článku V. výslovně ujednáno, že „Podnikatelský areál adresa“ je uzavřeným prostorem ve smyslu , o pozemních komunikacích a účelové komunikace v něm se nacházející nejsou veřejně přístupné. Žalovaný pozemek žalobce parc. č. Anonymizováno spolu s pozemky parc. č. Anonymizováno, které jsou s ním ve funkčním celku, užívá v rámci areálu adresa a za toto užívání platí žalobci ročně částku částka na základě rozhodnutí soudu z r. 2019. Za rok 2022 žalovaný zaplatil žalobci za užívání jeho pozemku částku částka, která je navýšena o inflaci 15,1%.

5. Pokud by soud dospěl k závěru, že je na místě zřízení nezbytné cesty, žalovaný navrhl, aby bylo toto právo zřízeno pouze ve prospěch panujícího pozemku, nikoli dalších potenciálních uživatelů. Co se týče případné náhrady za zřízení nezbytné cesty, tak tuto otázku ponechal žalovaný na úvaze soudu.

6. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, oba v obci a katastrálním území adresa.

7. Pozemek žalobce přímo nesousedí s veřejně přístupnou komunikací. Nejbližší veřejná cesta je umístěna na pozemku parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa, který je ve vlastnictví Anonymizováno. Mezi pozemkem žalobce a touto veřejnou cestou jsou umístěny pozemky žalovaného parc. č. Anonymizováno

8. Žalobce nemůže na svém pozemku řádně hospodařit ani jej jinak řádně užívat proto, že pozemek není spojen s veřejnou cestou a současně proto, že žalovaný se smluvnímu zřízení přístupu dlouhodobě brání.

9. Podnikatelský areál adresa zahrnuje zejména pozemky Anonymizováno. Podnikatelský areál je ohrazen z větší části plotem, na některých místech (u pozemku parc. č. Anonymizováno ohradou a jinde tvoří hranici areálu okraj budov; areál je uzavřený.

10. Pozemek žalobce parc. č. Anonymizováno se nachází částečně uvnitř předmětného oploceného areálu, přičemž část tohoto pozemku je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se na něm část oplocení a zejména hlavní příjezdová brána do areálu.

11. Žalovaný v rámci předmětného „Podnikatelského areálu adresa“ provozuje Anonymizováno, Anonymizováno; provoz v areálu je na denní bázi.

12. Pozemky parc. č. Anonymizováno jsou pokryty asfaltovým povrchem a slouží v současné době jako cesta.

13. Výše obvyklého nájemného za 1 m² obdobných pozemků činí částka ročně.

14. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 8. ledna. 2021 Smlouvu o sdružení osob do společnosti, s panem jméno FO jako společníkem dvě. Smlouva o sdružení byla uzavřena za účelem zajištění společného provozu v podnikatelském areálu adresa, vymezeném jeho oplocením včetně uzamykatelných bran, který je zakresleném v plánku, který tvoří nedílnou součást této smlouvy dále jen podnikatelský areál adresa. Společníci ve smlouvě konstatovali, že podnikatelský areál adresa je uzavřeným prostorem ve smyslu § 7 odstavec dva zákona č. hodnota z roku Anonymizováno o pozemních komunikacích a účelové komunikace v něm se nacházející nejsou veřejně přístupné.

15. Část pozemku žalovaného parc. č. Anonymizováno, přes kterou je navrhována nezbytná cesta, je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se částečně vně oploceného areálu, jak vyplývá z geometrického plánu a náčrtku polohy oplocení.

16. Část pozemku žalovaného parc. č. Anonymizováno, přes kterou je navrhována nezbytná cesta, je vyasfaltována, je užívána jako příjezdová cesta do areálu a nachází se vně oploceného areálu, jak vyplývá z geometrického plánu a náčrtku polohy oplocení.

17. Právo nezbytné cesty je navrhováno přes část 2 pozemků žalovaného, která je vymezena geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno, vyhotoveným tituly před jménem jméno FO, přičemž věcné břemeno je navrhováno na Anonymizováno m2 pozemku parc. č. Anonymizováno a na Anonymizováno m2 pozemku parc. č. Anonymizováno, jak vyplývá z geometrického plánu. Tyto části pozemků v současné době slouží jako cesta (hlavní příjezdová komunikace do Podnikatelského areálu adresa) a jsou vyasfaltovány. Jedná se o nejkratší možné spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Jelikož je rozhodnutí o povolení nezbytné cesty rozhodnutím konstitutivním, neboť teprve jím je založen právní poměr mezi osobou zavázanou (vlastníkem pozemku) a oprávněnou (vlastníkem nemovité věci), je nezbytné po datum posuzovat naplnění podmínek pro povolení nezbytné cesty podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. ). Protože jsou podmínky pro povolení nezbytné cesty podle a násl. o. z. vymezeny-až na některé odlišnosti - zásadně obdobně s úpravou obsaženou v , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též „obč. zák.“), lze přiměřené použít i judikaturu vytvořenou za účinnosti obč. zák. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2016, č. 16, str. 186). Konečně úprava nezbytné cesty obsažená v o. z. vychází z úpravy obsažené v zákoně č. 140/1896 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, stejně jako judikatura vytvořená za účinnosti obč. zák. (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. .

19. Podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.(2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

20. Podle § 1030 odst. 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. (2) Vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne.(3) Plnění podle odstavců 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce 1.

21. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu řídit.

22. Z prokázaného skutkového stavu vyplývá, že v daném případě je naplněna základní podmínka pro zřízení práva nezbytné cesty ve smyslu , tedy že pozemek žalovaného nemůže být řádně užíván z toho důvodu, že není spojen s veřejnou cestou.

23. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byla naplněna některá z negativních podmínek zřízení práva nezbytné cesty ve smyslu , neboť žalobce nedostatek přístupu nezpůsobil, nezbytná cesta se nežádá ani z důvodu pouze pohodlnějšího spojení ani zřízení práva nezbytné cesty ve prospěch pozemku žalobce nebrání žádný veřejný zájem. Škoda, která by vznikla žalovanému při zřízení nezbytné cesty, nemůže převýšit zřejmou výhodu nezbytné cesty, neboť žalobce se domáhá zřízení práva nezbytné cesty pouze v rozsahu geometrickým plánem vymezené části 2 pozemků žalovaného, přičemž dané části pozemku již slouží jako cesta a z prokázaných skutkových zjištění je zřejmé, že se jedná o nejbližší, nejkratší nejméně invazivní spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou.

24. Hlavní mezi účastníky spornou otázkou tak zůstalo, zda nároku na zřízení nezbytné cesty k pozemku žalobce brání skutečnost, že pozemek žalobce se nachází v uzavřeném areálu, v němž zbývající pozemky vlastní žalovaný (a jeho společník).

25. K této otázce se již vyjádřila judikatura - v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37/2018, rozh. obč.), Nejvyšší soud vyložil, že "aplikace § 1032 odst. 2 o. z. dopadá na situace uzavřených prostor, přes které nemá být nezbytná cesta zřízena, přičemž uzavřenými prostorami jsou budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob" (k tomu srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , toto a další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách dovolacího soudu - www.nsoud.cz). V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud dále přijal závěr, že pokud se žadatel o nezbytnou cestu domáhá jejího povolení nikoliv přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ale k nemovitostem, které se v takovém prostoru nacházejí, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty podle § 1032 odst. 2 o. z. zamítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ).

26. V projednávaném případě se jedná o skutkově naprosto obdobou situaci – samotný pozemek žalobce se nachází uvnitř uzavřeného areálu. Jak již bylo vyloženo výše, vzhledem k tomu, že sám pozemek se nachází v uzavřeném areálu, nelze zřízení nezbytné cesty odmítnout s poukazem na § 1032 odst. 2 o. z.

27. Soud má tedy za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro zřízení nezbytné cesty, proto se dále zabýval jejím konkrétním obsahem a rozsahem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uvedl, že pokud jde o stanovení rozsahu nezbytné cesty, soud není vázán návrhem žalobce a může jej stanovit odlišně na základě své úvahy, neboť řízení o povolení nezbytné cesty spadá mezi řízení, u nichž podle z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Přímo v poměrech , , tento závěr formuloval Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

28. Podle § 1029 odst. 2 o. z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat. Soud posuzoval, zda a v jakém rozsahu je povolení služebnosti nezbytné cesty skutečně nezbytným řešením, zohlednil zejména princip minimalizace zásahu, poměřil výhody plynoucí ze zřizované služebnosti s újmou způsobenou žalovanému,

29. Soud dospěl k závěru, že zřízení služebnosti nezbytné cesty je skutečně nutné pro to, aby žalobce mohl vůbec vstoupit na svůj pozemek a následně jej užívat. Vzhledem k okolnostem této věci lze po žalovaném spravedlivě žádat, aby vlastnické právo žalovaného bylo omezeno, přičemž je nutné zřízení nezbytné cesty jako služebnosti vzhledem k zajištění právní jistoty žalobce (a jeho případných právních nástupců) a řádnému užívání jeho pozemku. Soud má za to, že zřízením služebnosti nezbytné cesty bude žalovanému způsobena pouze minimální újma vzhledem k tomu, že již v současné době se na požadovaných částech pozemků žalovaného nachází asfaltová cesta a je takto využívána.

30. Pokud jde o obsah a rozsah služebnosti, soud má za to, že vzhledem k umístění a charakteru pozemku lze očekávat jeho využití k podnikání, proto je vhodné nezbytnou cestu zřídit jako služebnost stezky a cesty, které umožní oprávněným osobám užívat zatížený pozemek k chůzi a jízdě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. ).

31. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. se dovolací soud se zabýval rovněž situací, kdy vlastník pozemku požadující zřízení nezbytné cesty tento pozemek sám neužívá. Uzavřel, že osobou oprávněnou k užívání pozemku zatíženého právem cesty je vlastník pozemku a osoby odvozující takové právo od oprávněné osoby. Vlastník pozemku má právo na povolení nezbytné cesty i v případě, že jej sám neužívá, ale přenechává jej k užívání nájemci nebo pachtýři. Právo na povolení nezbytné cesty tak má, jsou-li splněny zákonné podmínky (§ 1029 a násl. o. z.) vlastník pozemku i v případě, že jej sám neužívá [srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. (Anonymizováno na www.nsoud.cz)]. Vlastník má právo věc pronajmout, a i v pronájmu věci lze spatřovat řádné hospodaření s ní (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 1925, sp. zn. R I 1025/25, publikované ve Vážného sbírce pod č. 5558, též v ASPI), a tudíž i užívání. K případné možnosti nájemce využívat nezbytnou cestu k hospodaření na nemovitosti lze nad rámec uvedeného odkázat na dřívější judikaturu dovolacího soudu, podle níž "přísluší-li osobě oprávněné z věcného břemene-vlastníku nemovitosti-právo, které mu zajišťuje přístup k této nemovitosti, přičemž může jít jak o chůzi, tak jízdu po zatíženém pozemku, pak od této oprávněné osoby odvozují právo užívat zatížený pozemek k chůzi a jízdě ty osoby, které tak činí v souvislosti s hospodářským účelem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. ). Osobou oprávněnou k užívání pozemku zatíženého právem cesty je vlastník stavby a osoby odvozující takové právo od oprávněné osoby (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. ). I z této judikatury se podává, že nezbytná cesta slouží již ze své povahy mimo jiné osobám vymezeným hospodářským účelem panující nemovitosti.

32. Z konstantní judikatury se tedy podává, že služebnost cesty slouží mimo jiné osobám vymezeným hospodářským účelem panující nemovitosti, přičemž je jednoznačně připouštěno, že od oprávněné osoby odvozují právo užívat zatížený pozemek k chůzi a jízdě ty osoby, které tak činí v souvislosti s hospodářským účelem panující nemovitosti. Řádné hospodaření s pozemkem přitom zahrnuje i jeho pronajmutí k užívání jiné osobě. Vzhledem k tomu, že takový rozsah užívání vyplývá přímo z právní úpravy a navazující judikatury, soud považoval za nadbytečné uvádět specificky ve výroku rozhodnutí i další oprávněné osoby.

33. Pokud jde o výši náhrady za zřízení služebnosti stezky a cesty, Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. , přijal a odůvodnil závěr, že „od stanoveného rozsahu služebnosti nezbytné cesty se pochopitelně odvíjí i částka za povolení nezbytné cesty (úplata), která náleží vlastníku zatíženého pozemku. Tato úplata zahrnuje i újmu, kterou je postižen vlastník pozemku zatěžovaného právem nezbytné cesty, a újma se promítne do výše úplaty. Služebnost nezbytné cesty může soud povolit jen za úplatu přiměřenou újmě, kterou vlastník pozemku v důsledku zřízení práva cesty utrpí“ (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. ).

34. Podle rozhodnutí sp. zn. spisová značka I. Věcné břemeno cesty může soud zřídit jen za náhradu přiměřenou újmě, kterou vlastník pozemku v důsledku zřízení práva cesty utrpí. Peněžitou náhradou poskytnutou vlastníku pozemku za zřízení práva cesty se zohledňuje i to, že dochází k právnímu zatížení vlastníkova pozemku. Také při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle § 151o odst. 3 obč. zák. je třeba přihlížet i k okolnostem, za nichž stavba zůstala bez přístupu k veřejné komunikaci, stejně jako ke všem negativním účinkům, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený pozemek přinese. II. Není dobře možné stanovit spornou náhradu jen na základě ocenění podle cenového předpisu. Náhrada za zřízení práva cesty v řízení podle § 151o odst. 3 obč. zák. není tedy upravena žádným cenovým předpisem. Soud výši sporné náhrady stanoví za pomoci znalce z oboru oceňování nemovitostí. Samozřejmým východiskem úvah v tomto směru by měla být obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, při zohlednění zatížení služebného pozemku, a to jak z hlediska věcného (především z hlediska plošného rozsahu zatížení, doby jeho trvání, četnosti a způsobu užívání oprávněnými osobami i z hlediska rozsahu rušení osob z věcného břemene povinných při užívání nemovitostí jim patřících), tak z hlediska právního (tj. z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu cestou nemovitostí ve vlastnictví povinných osob výkonem práv oprávněných osob dotčených). Při nedostatku srovnatelných údajů lze jistě přihlédnout i k obvyklé ceně nájmu zatíženého pozemku, to ovšem se zřetelem k tomu, zda a nakolik je osoba povinná omezena v právu takový pozemek rovněž (spolu)užívat, i se zřetelem k předpokládané době trvání práva odpovídajícího věcnému břemeni. (...) Soud stanoví výši náhrady po zvážení dalších skutečností individualizujících konkrétní spor účastníků.

35. V daném případě soud přihlédl k tomu, že přes předmětné části pozemků vede příjezdová komunikace do Podnikatelského areálu adresa, ve kterém žalovaný provozuje poměrně rozsáhlou podnikatelskou činnost (sklady, posklizňová linka, velkokapacitní kravín, porážka dobytka (jatka), má v něm umístěnu mechanizaci i kancelářskou budovu). Poměr, v jakém bude žalobce pozemek užívat pro příjezd ke svému pozemku bude spíše okrajový oproti tomu, v jakém rozsahu oba pozemky i nadále bude pro své potřeby užívat žalovaný, který zde má umístěnu hlavní bránu do areálu. Pokud je tedy náhrada za zřízení služebnosti navrhována v částce odpovídající polovině obvyklého nájemného za předmětné části pozemků za období pěti let, jedná se o částku přiměřenou zřizované služebnosti.

36. Zřizovaná služebnost zatíží Anonymizováno m² předmětných pozemků žalovaného a po vynásobení této výměry (nespornou) obvyklou cenou nájmu částka ročně a dobou trvání 5 let by celková částka činila částka. S odkazem na výše uvedenou argumentaci soud stanovil výši náhrady jednou polovinou vypočtené částky obvyklého nájemného, tedy ve výši částka. Vzhledem k tomu, že zřízením služebnosti soud povoluje žalobci spoluužívání soukromé cesty žalovaného, zahrnuje úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Soud má za to, že újma žalovaného vzniklá zřízením služebnosti je dostatečně kryta samotnou úplatou a není na místě určovat ještě další odčinění újmy. (výrok II.).

37. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky částka za každý z dvou úkonů právní služby dle a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé), z částky částka za účast při přípravě jednání dle a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při přípravě jednání dle a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 56 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.