Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 330/2023-26

Zmenené rozhodnutím 64 Co 589/2024-39
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců Mgr. Timma Šmehlíka a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému[[Anonymizováno]] [[Jméno žalovaného]], narozený [[rodné přijmení]] [[Datum narození žalovaného]] bytem [[Adresa žalovaného]] o 30 488 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 4. 2024, č. j. 19 C 330/2023-26 takto: I. Výrok I rozsudku soudu prvního stupně se v části o lhůtě ke splnění uložené povinnosti mění tak, že se žalovanému poskytuje výhoda splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou této výhody při nezaplacení, byť jen jediné z nich. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 30 488 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabyde právní moci.

II. Co do částky 21 888 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od , datum, do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabyde právní moci.II. Co do částky 21 888 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 30 488 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 991,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 389,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 920,34 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 12 001,60 Kč od datum do zaplacení; nadto žalobkyně požadovala zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 10 621 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaný při jednání připustil, že z titulu úvěrové smlouvy obdržel částku 15 000 Kč, přičemž uhradil pouze částku 6 400 Kč; současně osvětlil důvody, pro které inkriminovanou smlouvu uzavřel (kdy v rozhodné době „neměl na nájem“), přičemž požádal, aby mu soud umožnil dlužnou částku zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o úvěru ze dne datum, uzavřenou mezi obchodní společností právnická osoba. a žalovaným, a předžalobní výzvou ze dne datum.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které se mu právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, za což měl žalovaný v čtrnácti měsíčních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 27 888 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu a násl. ve spojení se , o spotřebitelském úvěru.

6. Veden mj. ustanovením soud přiměřeně přihlížel ke skutečnosti, že o obdobném právním vztahu rozhodoval zdejší soud rozsudkem ze dne datum sp. zn. spisová značka, ve kterém shledal tamní úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou.

7. Podepsaný soud přitom neshledal důvod, pro který by se měl od tohoto právního názoru odklonit.

8. Nelze totiž přehlížet, že podle inkriminované smlouvy měl žalovaný během čtrnácti měsíců zaplatit celkem částku 27 888 Kč, tedy 85,9 % poskytnuté jistiny; nemůže tak být pochyb, že daná smlouva obsahuje disimulované ujednání o úroku v celkové výši 73,6 % ročně, tedy ve výši, již je nutno označit za rozpornou s dobrými mravy.

9. Uvedená skutečnost by sama o sobě nevedla k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku, neboť soud by měl možnost nepřiměřeně vysoký úrok zásadním způsobem „moderovat“ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022 sp. zn. ).

10. Podepsaný soud nicméně v posuzované věci dospěl k závěru, že předmětná smlouva ve svém souhrnu vytváří – v rozporu s ustanoveními – natolik zjevnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran, a to v neprospěch žalovaného jakožto spotřebitele (viz inter alia i požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty), že tuto nerovnováhu již nelze považovat za právně nepodstatnou, a to ani s poukazem na princip autonomii vůle.

11. Za této situace vyšel soud z mezi stranami nesporné skutečnosti, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 15 000 Kč a z titulu (neplatné) úvěrové smlouvy zaplatil pouze částku 6 400 Kč. Je tak nutno uzavřít, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil v rozsahu částky 8 600 Kč. Podle ustanovení přitom platí, že kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného obohatí, musí mu příslušnou částku – v daném případě částku 8 600 Kč – vydat. Jelikož tak žalovaný dosud (patrně) neučinil, zavázal jej k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozsahu – v souladu s ustanovením – vyhověl taktéž žalobkyni v jejím požadavku, aby žalovaný musel uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.

12. Současně se sluší dodat, že v tomto rozsudku přijaté závěry soud učinil v kontextu přiměřeného zohlednění Ústavním soudem opakovaně vyjádřeného imperativu, podle kterého by dlužníci měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2017 sp. zn. ).

13. V návaznosti na posledně uvedenou skutečnost soud přikročil k použití ustanovením věta za středníkem a umožnil žalovanému zaplacení přisouzené částky ve splátkách, a to ve výši, která odráží veškeré výše uvedené okolnosti posuzované věci.

14. Ve zbývajícím rozsahu soud druhým výrokem v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, žalobu zamítl.

15. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení s tím, že žalovanému žádné relevantní náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.