Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

76 C 27/2024-53

Zmenené rozhodnutím 4 Co 81/2025-78
„Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mědílka a soudců JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Jany Sedlářové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], narozená [[Datum narození žalobkyně]] bytem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená [[Jméno Zástupce A]], advokátem sídlem [[adresa]] za účasti: [[Anonymizováno]], narozená [[anonymizováno]] bytem [[adresa]] zastoupená [[Jméno Zástupce B]], advokátem sídlem [[Anonymizováno]] o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [[Anonymizováno]] Katastrální pracoviště [[Anonymizováno]], ze dne [[Anonymizováno]], č. j. [[Anonymizováno]], o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2025, č. j. 76 C 27/2024-53, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B, nar. Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

zastoupená advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu Anonymizováno, Katastrální pracoviště Anonymizováno, ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch jméno FO, r. č.: RČ, bytem: adresa, k ideální ¼ pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, a to na základě darovací smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2024 mezi Jméno advokáta B, r. č.: RČ, bytem: adresa, jako dárkyní a Jméno advokáta B, r. č.: RČ, bytem: adresa jako obdarovanou, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 270 Kč k rukám právního zástupce účastnice, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch , jméno FO, , r. č.: , RČ, , bytem: , adresa, , k ideální ¼ pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to na základě darovací smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2024 mezi , Jméno advokáta B, , r. č.: , RČ, , bytem: , adresa, , jako dárkyní a , Jméno advokáta B, , r. č.: , RČ, , bytem: , adresa, jako obdarovanou, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 270 Kč k rukám právního zástupce účastnice, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne 24. 9. 2024 domáhala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „správní orgán“), ze dne datum, č. j. Anonymizováno, kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem: ideální ¼ pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa (dále jen „nemovitost“), když zamítavým rozhodnutím správního orgánu byla žalobkyně zkrácena na svém právu vlastnit majetek, rozhodnutí žalobkyně považuje za věcně nesprávné, formalistické a v rozporu s praxí katastrálního úřadu.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že dne 18. 7. 2024 byla uzavřena darovací smlouva mezi žalobkyní a účastnicí, jejímž předmětem byla nemovitost. Správní orgán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí napadeným rozhodnutím zamítl s odůvodněním, že nebyl uveden údaj o katastrálním území. Žalobkyně má však za to, že předmět převodu (nemovitost) byl dostatečně identifikován, a to parcelním číslem, obcí, listem vlastnictví a dokonce odkazem na předchozí spisovou značku řízení, jehož předmětem byla totožná nemovitost. Navíc, katastrální úřad má evidentně nastavenu odlišnou míru formalismu pro různá řízení. V řízení Anonymizováno, v rámci kterého předmět převodu nabyla účastnice, totiž též absentoval údaj o katastrálním území, avšak toto řízení skončilo povolením vkladu. Lze uznat, že v kupní smlouvě byl „alespoň“ uveden místní název adresa, avšak toto není úřední název katastrálního území, které zní „adresa“. právnická osoba tak v jednom případě povolí vklad bez názvu katastrálního území, ale v následujícím případě takový návrh zamítne. Předmět převodu byl v darovací smlouvě zcela nezaměnitelně určen, nebylo možné dovodit označení jiného pozemku než předmětu převodu. Rozhodnutí katastrálního úřadu tak značí projev libovůle a svévole. I v jiných případech se katastrální úřad odchyluje od ustálené praxe a povoluje vklad i přes absenci katastrálního území.

3. Žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soud, především na rozsudek ze dne 29. 4. 2011, sp. zn. , co do zkoumání vkladové y ohledně její platnosti. Žalobkyně z uvedeného rozhodnutí dovozuje, že správní orgán zamítnutím návrhu na vklad překročil přípustnou mez pro nároky na určitost předmětu převodu. Navíc v rozhodnutí správního orgánu zmiňované katastry adresa žádnou parcelu č. hodnota neobsahují.

4. Účastnice se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí a považuje rozhodnutí správního orgánu za správné. Účastnice nad rámec uvedla, že s ostatními spoluvlastníky podepsala dne 16. 9. 2024 smlouvu o zřízení věcného břemene. Tedy v době, kdy byl vklad sp. zn. Anonymizováno katastrálním úřadem zamítnut. Vzhledem k následně podané žalobě však vklad dle předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene není možné do katastru nemovitostí zapsat. Právě na vklad do katastru je navázáno vyplacení náhrady v předmětné smlouvě o zřízení věcného břemene sjednané. Pokud by byl vklad sp. zn. Anonymizováno povolen, bude vklad dle předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene zcela nepochybně zamítnut a účastnice ani ostatní spoluvlastníci předmětné sjednané plnění neobdrží. Z důvodů prezentovaných sdělením správního orgánu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, jakož i z důvodu výše uvedených účastnice navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a přiznána ji náhrada nákladů řízení.

5. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2024, č. j. -12 byl správní orgán v souladu s , (dále jen „ “), vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 21. 10. 2024 tak, že uvedená práva v řízení uplatňovat bude. Správní orgán zrekapituloval průběh vkladového řízení a citoval část odůvodnění napadeného rozhodnutí, k žalobě uvedl, že správní orgán zkoumá náležitosti listin pouze dle a , o katastru nemovitostí (dále jen „ “), v tomto případě v návaznosti na . Pro správní orgán není závazný název obce, ve kterém se daný pozemek nachází, ani číslo listu vlastnictví, na kterém se daný pozemek nachází a ani odkaz na předchozí spisovou značku řízení, na základě které převodce nemovitost nabyl. Na území České republiky je obec adresa spadající do adresa ale také obec adresa spadající pod adresa. V obci adresa spadající do adresa se nachází několik katastrálních území, a to adresa. Pokud jde o předchozí vkladové řízení, na které žalobkyně odkazovala, k tomuto správní orgán uvedl, že ve vkladové ě (kupní smlouvě ze dne 18. 7. 2024) bylo jako identifikace nemovitosti uvedeno „v obci adresa)“. Správní orgán má za to, že by bylo zbytečně formalistické trvat v daném případě na doslovném uvedení názvu katastrálního území, které správně je adresa.

6. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu a byly provedeny k důkazu, soud zjistil (ust. ve spojení s ust. ) že:

- návrh na vklad byl správnímu orgánu doručen dne 23. 7. 2024, předmětem návrhu na vklad je vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k nemovitosti na pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ¼. Přílohou měla být kupní smlouva označená datem 18. 7. 2024;

- napadeným rozhodnutím správního orgánu ze dne datum, č. j. Anonymizováno správní orgán zamítl návrh na vklad změny vlastnického práva k nemovitosti P: Anonymizováno k. ú. adresa, v k. ú. adresa na základě smlouvy darovací ze dne 18. 7. 2024, a to z důvodu, že v darovací smlouvě není popsána nemovitost dle , jelikož není uvedeno katastrální území, ve kterém se daná nemovitost nachází. Jedná se o k. ú. adresa. Je uvedena pouze obec adresa, ale do této obce spadá více katastrálních území, mimo jiné také např. adresa. Návrh na vklad tak nesplňuje náležitosti, resp. nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí a obsah vkladové y neodůvodňuje navrhovaný vklad. Byl tak dán důvod pro zamítnutí;

- darovací smlouvou ze dne 18. 7. 2024 účastnice darovala žalobkyni nemovitou věc – podíl o velikosti ideální ¼ na pozemku parc. č. hodnota, ovocný sad o výměře Anonymizováno, v obci adresa, Anonymizováno zapsaný na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem Anonymizováno, katastrálním pracovištěm adresa. Darovací smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy jak žalobkyně, tak účastnice;

- kupní smlouvou ze dne 11. 6. 2024 převedl jméno FO, nar. datum na účastnici nemovitost – spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼ na pozemku parc. č. hodnota, ovocný sad o výměře Anonymizováno, v obci adresa, Anonymizováno zapsaný na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem Anonymizováno, katastrálním pracovištěm adresa. Kupní smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy obou stran smlouvy.

7. Soud k důkazu další y neprováděl, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené y dostačujícím podkladem.

8. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

9. Podle rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva ( ), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Podle není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

11. Podle k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

12. Podle účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

13. Podle , o katastru nemovitostí (dále jen „ “), není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

14. Podle platí, že ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové y, která je soukromou u, zda a) splňuje náležitosti y pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu y a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové y navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové y na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto y však musí mít náležitosti vkladových listin.

15. Podle v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu.

16. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

17. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. ).

18. Je-li činností soudu v řízení podle části páté nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. ), o téže věci. Také proto se v ustanovení předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

19. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu; jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté o téže věci.

20. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí . Soudní řízení podle části třetí a podle části páté je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu ( , 2 ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. ).

21. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad změny vlastnického práva do katastru nemovitostí k ideální ¼ pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa v řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno) je pouze posouzení toho, zda žalobkyní předložená (darovací smlouva) odůvodňovala navrhovaný vklad práva.

22. Na základě výše uvedeného a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně podala návrh na vklad změny vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitosti na pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ¼. Avšak k návrhu doložená , tj. darovací smlouva ze dne 18. 7. 2024 (odhlédne-li soud od toho, že dle návrhu měla být změna vlastnického práva provedena na základě kupní smlouvy ze dne 18. 7. 2024, jak je v návrhu uvedeno), neobsahuje dostatečnou identifikaci pozemku, ke kterému je změna vlastnického práva požadována. v obligatorně vyžaduje minimální náležitosti pro identifikaci nemovitosti, když uvádí, jakým způsobem v listinách pro zápis práv do katastru nemovitostí nikoli můžou ale musí být nemovitosti označeny. Darovací smlouva ze dne 18. 7. 2024, která je podkladovou u, na základě které má být změna vlastnického práva provedena, však tyto minimální náležitosti neobsahuje. Není povinností katastrálního úřadu dle dalších identifikačních znaků dohledávat, o který pozemek v jakém katastrálním území se vlastně jedná a dovozovat takové závěry z toho, zda různá katastrální území v rámci jedné obce obsahují pozemky s uvedeným parcelním číslem či nikoli, ani kontrolovat zda zjištěné souhlasí se zápisy na listu vlastnictví a dovozovat z jiného řízení, zda se jedná o tentýž pozemek či nikoli, když veškeré rozhodné skutečnosti, resp. řádná identifikace musí dle být zjevná již jen z y, jež má požadovaný vklad odůvodňovat.

23. K námitce žalobkyně, že v předchozím vkladovém řízení vkladová (kupní smlouva) rovněž neobsahovala výslovné uvedení katastrálního území, soud uvádí, že žalobkyně sama připustila, že vkladová (kupní smlouva) obsahovala alespoň konkretizaci části obce, tj. „adresa“, což však darovací smlouva neobsahovala, kdy je uvedena pouze obec adresa. Soud má (shodně se správním orgánem) za to, že pokud by nebyl povolen vklad vlastnického práva ani na základě kupní smlouvy, kde byla část obce „adresa“ identifikována alespoň tímto způsobem, pak by se opravdu o přehnaný formalismus jednalo, když z takového označení jasně vyplývá, že pozemek se nachází v k. ú. adresa a nikde jinde a není třeba dále pátrat. Darovací smlouva však ani takovéto zúžení neobsahuje a bez dalších listin a dalšího dohledávání (ověřování) není možné jednoznačně určit, o jaký pozemek se jedná.

24. Pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalobkyně v žalobě odkazuje, k tomu soudu uvádí, že z uvedeného rozhodnutí soud rovněž vychází, v daném případě co do povahy řízení podle části páté Jestliže z toho, že Nejvyšší soud se v daném rozhodnutí dále zabývá tím, do jaké míry je správní orgán a soud oprávněn zkoumat platnost smlouvy jako takové, žalobkyně dovozuje, že správní orgán zamítnutím návrhu na vklad překročil přípustnou mez pro nároky na určitost předmětu převodu, pak se jedná o dvě odlišné věci. Platnosti smlouvy jako takové, tj. zda darovací smlouva je platná nebo není, se správní orgán ani soud vůbec nezabýval, správní orgán i soud v tomto řízení pouze posuzovali, zda je převáděná nemovitost identifikovaná tak, jak požaduje a tudíž, zda darovací smlouva odůvodňuje navrhovaný vklad. To, že pozemek není řádně identifikován, automaticky nemusí znamenat, že by darovací smlouva sama o sobě nebyla platná, ač je pravdou, že z důvodu uvedené vady identifikace pozemku nelze dovršit druhou část dvoufázového převodu vlastnického práva k nemovitosti, tj. zápis do katastru nemovitostí.

25. Co se týče okolností uváděných účastnicí ohledně smlouvy o zřízení věcného břemene, těmi se soud nezabýval ani k nim nepřihlížel, neboť nejsou předmětem tohoto řízení.

26. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením svým rozsudkem návrh v celém rozsahu zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s tak, že přiznal účastnici, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 15 270 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená a (dále jen „ “), z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. 9 300 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. , 2 úkony za podání ve věci samé ze dne 26. 11. 2024 a ze dne 10. 12. 2024 dle ust. , dále z tarifní hodnoty 88 000 Kč dle ve znění účinném od 1. 1. 2025 za 1 úkon právní služby po 4 620 Kč, tj. 4 620 Kč - účast na jednání dne 23. 4. 2025 nepřesahující dvě hodiny dle ust. , dále 3x režijní paušál po 300 Kč, tj. 900 Kč podle ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1x režijní paušál po 450 Kč, tj. 450 Kč podle ve znění účinném od 1. 1. 2025.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze se jej domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí.