Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 291/2025-99

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem Adresa žalobkyně,

proti žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení 86 794,97 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 308 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 48 308 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky 38 486,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 384 Kč od 18. 2. 2025 do 18. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 076 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 48 308 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 568,24 Kč a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 61 217,77 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 2. 2025 dosáhne částky 139 564 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 308 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 48 308 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se, co do částky 38 486,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 384 Kč od 18. 2. 2025 do 18. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 076 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 48 308 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 568,24 Kč a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 61 217,77 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 2. 2025 dosáhne částky 139 564 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 9.9.2025, doplněnou podáním ze dne 7.10.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 86 794,97 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 16.9.2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 64 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 65,47 % v 24měsíčních splátkách po 4 846 Kč, splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu uhradil pouze částku 15 692 Kč, zbytek neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala úhrady dlužné jistiny, úroku za poskytnutý úvěr, smluvní pokuty, náhrady nákladů na vymáhání.

2. Žalovaný ve svém podání ze dne 29.10.2025 uvedl, že nárok neuznává, neboť nejde o nárok z úvěrové smlouvy, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. Úvěrovou smlouvu označila za absolutně neplatnou, když nebyla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. U jednání soudu žalovaný potvrdil, že od žalobkyně obdržel 64 000 Kč a vrátil jí celkem 15 692 Kč. Požádal o možnost dluh splácet po 3 000 Kč měsíčně. V rámci svého účastnické výpovědi ke svým poměrům uvedl, že Je od 1. 11. 2025 zaměstnám u společnosti právnická osoba., adresa, se sjednaným příjmem 38 500 Kč hrubého a má přislíbeno dalších 7 500 Kč po uplynutí 3měsíční zkušební doby. Pracovní smlouvu má na rok. Od poloviny listopadu 2025 začal chodit na brigádu do Anonymizováno adresa, přes víkendy, odměnu ještě žádnou nepobíral. Má sjednáno 190 Kč/h. Je vlastníkem dvou garáží v Kadani a jsem vlastníkem vozidla Škoda Octavia rok výroby 2011, je svobodný, má vyživovací povinnost k synovi 13 let. Platí na něj 5 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bytě o velikosti 2+KK s nájemným 25 000 Kč včetně energií. Dále platí spoření a telefon v celkové výši asi 800 Kč měsíčně. Jinak nemá jiné pravidelné měsíční výdaje. Jeho zdravotní stav je dobrý. Není schopen platit vyšší částku než 3 000 Kč měsíčně. Má další dluhy u společnosti právnická osoba ve výši 500 000 Kč, tento splácí po 10 000 Kč měsíčně. Dále dluží dalším asi 7 společnostem celkem asi 300 000 Kč. Splácím to různě, pravidelně, ale v nepravidelných částkách. Se splacením tohoto dluhu mu pomůže přítelkyně. Žijí ve společné domácnosti. Přítelkyně pracuje na Anonymizováno jako prodavačka energií s příjmem 40 000 Kč měsíčně čistého. Přítelkyně má jedno dítě ve střídavé péči.

3. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

4. Z Návrhu na uzavření smlouvy/Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 16.9.2024 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, v jejím závěru je uveden údaj o jejím podpisu jedinečným kódem Anonymizováno. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 64 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 65,48 % ročně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit ve 24 splátkách po 4 846 Kč měsíčně.

5. Z Dokladu o vyplacení úvěru plyne, že dne 16.9.2024 byla na účet č. č. účtu odeslaná částka 64 000 Kč, jako „Anonymizováno Anonymizováno“.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že je svobodný.

7. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc květen 2024 plyne, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Počáteční zůstatek na účtu činil 11 616,38 Kč a konečný zůstatek činil zápornou hodnotu -1 471 Kč. Dne 7.5.2024 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba půjčka 40 000 Kč. Dne 31.5.2024 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba. půjčka ve výši 6 500 Kč. Dne 9.5.2025 byla na účet vyplacena od společnosti právnická osoba mzda ve výši 23 436 Kč.

8. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc červen 2024 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil zápornou hodnotu -1 471 Kč a konečný zůstatek činil 5 404,43 Kč. Dne 14.6.2024 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba. půjčka ve výši 10 000 Kč. Dne 19.6.2024 pak od společnosti Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno částka 20 000 Kč a 11 183 Kč. Dne 26.6.2024 pak od společnosti Anonymizováno právnická osoba. půjčka ve výši 6 000 Kč. Dne 11.6.2025 byla na účet vyplacena od společnosti právnická osoba mzda ve výši 21 984 Kč.

9. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc červenec 2024 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil 5 404,43 Kč a konečný zůstatek činil 1 708,44 Kč. Dne 1.7.2024 byla žalovanému poskytnuta půjčka 10 000 Kč od společnosti právnická osoba, dále dne 19.7.2024 ve výši 11 000 Kč a dne 22.7.2024 ve výši 9 000 Kč. Dne 24.7.2024 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba. půjčka ve výši 15 000 Kč. Dne 25.7.2024 pak od společnosti Anonymizováno právnická osoba. půjčka ve výši 18 000 Kč. Dne 10.7.2025 byla na účet vyplacena od společnosti právnická osoba mzda ve výši 21 992 Kč.

10. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc srpen 2024 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil 1 708,44 Kč a konečný zůstatek činil 5 872,87 Kč. Dne 4.8.2025 byla žalovanému poskytnuta půjčka 20 000 Kč od společnosti právnická osoba, dále dne 12.8.2024 ve výši 20 000 Kč. Dne 16.8.2024 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba. půjčka ve výši 30 000 Kč. Dne 19.8.2024 pak od společnosti Anonymizováno právnická osoba. půjčka ve výši 20 000 Kč. Dne 30.8.2024 byl na účet vyplacen od společnosti Anonymizováno právnická osoba. úvěr 3 000 Kč. Dne 10.7.2025 byla na účet vyplacena od společnosti právnická osoba mzda ve výši 21 652 Kč.

11. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 11.9.2024 neplyne žádný relevantní údaj.

12. Z Oznámení ze dne 16.9.2024 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření předmětné smlouvy o úvěru.

13. Z Oznámení ze dne 16.2.2025 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 72 384 Kč.

14. Z Karty klienta plyne, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč, žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 9 692 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 20.8.2025 plyne, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 20.8.2025, jak plyne z Podacího archu.

16. Z Výpisů z účtu žalovaného (čl. 71-73, 75 spisu) plyne, že žalovaný na účet č. č. účtu uhradil dne 15.11.2024 částku 4 846 Kč, dne 11.10.2024 částku 4 846 Kč, dne 9.9.2025 částku 3 000 Kč a dne 9.9.2025 částku 3 000 Kč.

17. Skutkový závěr: Dne 16.9.2024 žalobkyně se žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit včetně úroku z úvěru formou splátek. Žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný dne 16.9.2024 obdržel od žalobkyně finanční prostředky ve výši 64 000 Kč a vrátil žalobkyni celkem částku 15 692 Kč. Zbytek nevrátil ani po výzvě právní zástupkyně žalobkyně předané k poštovní přepravě dne 20.8.2025.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen z části.

25. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16.9.2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřená úvěrová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše 24měsíčních splátek po 4 846 Kč. Úvěrová smlouva je opatřena podpisem žalovaného. Uzavření úvěrové smlouvy potvrdil sám žalovaný.

26. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

27. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila k poměrům žalovaného, že byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán s pravidelným příjmem, avšak v žalobě ani v jejím doplnění netvrdila, z jakých konkrétních příjmů žalovaného vycházela. Soud má z předložených výpisů z účtu žalovaného za prokázané, že tento byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán u výše specifikované společnosti a dosahoval výše uvedeného příjmu (přes 21 000 Kč měsíčně). Zároveň žalobkyně netvrdila, z jakých konkrétních výdajů měla při ověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházet.

28. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (nájemné, energie), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice žalobkyně ověřila, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy zaměstnán s dosahovaným průměrným výdělkem přes 21 000 Kč měsíčně. Žalobkyně však neověřovala délku trvání pracovního poměru žalovaného a nedoložila výši jeho mzdy za období měsíce srpna 2024 (výplatní termín v září 2024), což vyvolává pochyby o tom, zda byl žalovaný v době před uzavřením úvěrové smlouvy zaměstnán. Dále žalobkyně neprokázala, že by ověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného (nájem, jeho náklady spojené s bydlením (včetně energií) a další jeho závazky z půjček a úvěrů. Z předložených výpisů z účtu žalovaného má soud za prokázané, že žalovanému v období před uzavřením úvěrové smlouvy (od května do srpna 2024) byla poskytnuta celá řada jiných půjček a úvěrů od jiných společností, jak uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zároveň je z výpisů z účtu žalovaného zřejmé, že počáteční a konečné zůstatky na účtu v době před uzavřením úvěrové smlouvy vykazovaly velmi nízké, či záporné zůstatky. U jednání soudu sám žalovaný potvrdil, že žádal žalobkyni o peněžní prostředky z důvodu své finanční tísně. Všechny tyto skutečnosti měly vést žalobkyni k obezřetnosti a splnění své povinnosti jako poskytovatele úvěru, tj. řádně zjistil nejenom příjmy žalovaného, ale také jeho zcela konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřit. Pokud totiž žalobkyně poměry žalovaného řádně nezjistila a zároveň neověřila, zcela zjevně rezignovala na ověřování jeho zejména výdajových poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

29. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

30. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 64 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu č. č. účtu, z nichž má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu zaslala dne 16.9.2024 částku 64 000 Kč. Výplatu peněžních prostředků potvrdil i sám žalovaný. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu ( ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila ( ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil žalobkyně celkem částku 15 692 Kč, jak plyne ze shodných tvrzení účastníků řízení. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 308 Kč, představující rozdíl mezi vyplacenými a vrácenými peněžními prostředky. Co do částky 38 486,97 Kč s úrokem z úvěru pak nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

32. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ( ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení ( ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu ( ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde ( ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 20.8.2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu ( ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 17.10.2025, kdy byla zásilka doručena do datové schránky žalovaného. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 18.10.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 19.10.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

34. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 48 810,20 Kč (tj. jistina 48 308 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 502,20 Kč; 48,17 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 52 509,71 Kč (tj. jistina 38 486,97 Kč + kapitalizované úroky 2 568,24 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 11 454,50 Kč; 51,83 %). S ohledem na téměř totožný úspěch a neúspěch účastníků řízení a vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný výslovně vzdal případných nákladů řízení, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Podle ustanovení , uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Z citovaného ustanovení vyplývá, že základním pravidlem je plnění rozhodnutím uložené povinnosti do tří dnů, a každé prodloužení obecné lhůty je tak výjimkou z uvedeného pravidla. Při úvaze o stanovení splátek dluhu dle je nutno vycházet nejen z konkrétních okolností případu a osobních a majetkových poměrů účastníků, ale soud by měl rovněž přihlédnout k projevené snaze o splnění závazku či jeho části a posoudit, zda umožnění plnění ve splátkách nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky, délku prodlení dlužníka s placením a dobu, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. V souzené věci dluží žalovaný žalobkyni částku 48 308 Kč s příslušenstvím představující nevrácený úvěr. Žalovaný ve svém podání uvedl, že není schopen dluh uhradit ihned, pracuje a je ve zkušební době, navíc si přivydělává brigádně. Uvedl i jiné své dosud nesplacené závazky s tím, že s úhradou předmětného dluhu mu vypomůže jeho partnerka, která rovněž pracuje. Soud s ohledem na skutečnost, že žalovaný nárok žalobkyně uznal, s ohledem na všechny jeho výše popsané poměry a při zohlednění výše dluhu, stanovil žalovanému povinnost dluh uhradit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Povolení splátek dluhu nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaného (dlužníka) na úkor žalobkyně (věřitele) a výrazně žalobkyni nezatíží. Pokud však žalovaný některou ze splátek řádně a včas neuhradí, má žalobkyně právo požadovat vyrovnání celé pohledávky; toto právo může uplatnit nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.