Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

64 Co 609/2025-21

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:

Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 35 500 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 8. 9. 2025, č. j. -13

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, v části týkající se splatnosti pohledávky, mění tak, že žalovaná je povinna splnit uloženou povinnost formou stanovených splátek, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení třeba i jedné z nich.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 324 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, v části týkající se splatnosti pohledávky, mění tak, že žalovaná je povinna splnit uloženou povinnost formou stanovených splátek, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení třeba i jedné z nich.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 324 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 600 Kč a částku 19 900 Kč, a to ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci (výrok I). Ve zbývající části týkající se „kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 132,60 Kč za období od 28. 9. 2024 do 21. 10. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 600 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 661,63 Kč za období od 6. 12. 2023 do 21. 10. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení“ žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 324 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

Žalobkyně se proti rozsudku, výhradně však jen proti výroku I do části, týkající se lhůty a způsobu plnění, odvolala a namítla nesprávné skutkové zjištění soudu prvního stupně a nesprávné právní posouzení věci. Soud prvního stupně sice žalované uložil povinnost uhradit dluh ve splátkách, zřejmě však opomněl uvést splatnost celého závazku pro případ prodlení žalované s úhradou některé splátky. V takové situaci tak není podle žalobkyně rozsudek jako celek vykonatelný. Z toho důvodu žalobkyně žádala, aby odvolací soud žalované uloženou povinnost ve výroku I doplnil o dovětek: „… pod ztrátou výhody splátek, s tím, že v případě prodlení s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, stává se okamžitě splatným celý zůstatek výše specifikované dlužné částky včetně příslušenství dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.“ V té souvislosti žalobkyně odkázala na usnesení Městského soudu v Praze z 16. 12. 2014, sp. zn. , podle kterého „ je již od původní účinnosti procesního předpisu koncipován tak, že základním pravidlem je plnění rozhodnutím uložené povinnosti do tří dnů a každé prodloužení obecné lhůty je tak výjimkou z uvedeného pravidla, přičemž s výjimkami je třeba vždy nakládat umírněně“. S institutem povolení splácet přiznanou částku ve splátkách je tak podle žalobkyně nutno nakládat uvážlivě, neboť nepřiměřené zvýhodňování jedné strany sporu může vést k porušení zásady rovnosti účastníků řízení, tedy v tomto případě neodůvodněně v její neprospěch. Z toho důvodu žádala, aby odvolací soud v této části rozsudek soudu prvního stupně změnil.

Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

Odvolací soud podle a přezkoumal rozsudek v napadené části, učinil tak podle bez jednání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

Je třeba zdůraznit, že rozsudek nebyl s výjimkou části týkající se podmínek plnění přisouzené pohledávky odvoláním žádného z účastníků dotčen, a nabyl tedy již právní moci.

Z ustanovení vyplývá možnost soudu určit pro zaplacení lhůtu delší než do tří dnů nebo stanovit peněžité plnění ve splátkách. Obecně k tomu může dojít v případě, odůvodňují-li to poměry dlužníka a zároveň tím nejsou ohroženy oprávněné zájmy věřitele. V projednávané věci soud prvního stupně už v rámci přezkoumávaného rozsudku z těchto kritérií vycházel a žalované se souhlasem žalobkyně umožnil dluh splácet. Výši splátek přitom stanovil tak, aby na jednu stranu odpovídaly jejím poměrům, ale na druhou stranu byly v souladu s oprávněným zájmem žalobkyně dosáhnout včasného uspokojení její pohledávky. Jestli to bylo pouze nedopatřením, či záměrně, že zároveň nevyjádřil, že žalovaná přijde o dobrodiní splátek, pokud podmínky splácení poruší, tzn. pokud se dostane do prodlení s úhradou třeba i jedné splátky, není z obsahu spisu a ani z odůvodnění rozsudku patrné. V každém případě je třeba dát žalobkyni za pravdu, že „pod ztrátou výhody splátek“ je běžnou a judikaturou léta používanou formulací pamatující na situaci, kdy dlužník podmínky splácení poruší. Není proto žádný důvod ji nepoužít i v projednávaném případě. Odvolací soud z toho důvodu přezkoumávaný výrok I rozsudku o tuto formulaci doplnil, pouze na rozdíl od návrhu žalobkyně ji vyjádřil ve srozumitelnější formě, a v tomto smyslu tedy rozsudek soudu prvního stupně podle změnil.

Vzhledem k této změně bylo nutno podle rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to tak, že odvolací soud podle tyto náklady řízení ve shodě se soudem prvního stupně žalobkyni v plné výši přiznal.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a a zejména s přihlédnutím k tomu, že jednak žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala, a že žalovaná se na vyvolání odvolacího řízení nijak nepodílela a ani jej nemohla ovlivnit.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.