Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 122/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů L. a T.P., zastoupených advokátkou JUDr. E.B.,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé dne 18.8.1994 podali návrh v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. , ze dne 3.2.1993, dále v souvislosti s rozsudkem Krajského soudu v Brně, sp. zn. , ze dne 30.6.1993 a konečně v souvislosti s usnesením Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 30.12.1993. Nutno uvést, že zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně nabyl právní moci dne 9.8.1993 a zmíněné usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci dne 9.3.1994.

Návrh podali navrhovatelé jak již řečeno dne 18.8.1994, tento návrh byl upřesněn advokátem dne 10.10.1994 a označen jako návrh na zahájení řízení, o vrácení daru. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona). Právní moci rozhodnutí, vůči kterým směřuje uvedená stížnost, potom nastaly jak uvedeno výše. Ohledně rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jak shora zmíněno, je v daných souvislostech nutno upozornit na nález Ústavního soudu ČR

sp. zn.

ze dne 3.2.1994, který se uvedenou problematikou rovněž zabývá a řeší také otázku, kdy jest dovolání považovat za poslední prostředek, který zákon poskytuje k ochraně práva, a který stěžovatel před podáním ústavní stížnosti musí vyčerpat. Nutno dodat, že v daném případě projednávaná věc je totožná s případem, který byl v uvedeném nálezu řešen. Přesto je na místě dodat, že lhůta 60 dnů uplynula marně i s ohledem na zmíněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

Ústavnímu soudu ČR potom s ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo, než podle , návrh odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 1994

JUDr. Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR