Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 147/94

Ústavní soud

rozhodl v senátě v právní věci o ústavní

stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10.

1994 čj. -5 ve spojení s rozhodnutím Okresní volební

komise v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 1994 čj. 1/94 a rozhodnutím

Místní volební komise v Mladé Boleslavi ze dne 30. 9. 1994, za

účasti Krajského soudu v Praze jako účastníka řízení a Okresní

volební komise v Mladé Boleslavi jako vedlejšího účastníka řízení,

t a k t o :

Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10.října 1994 čj. -5 ve spojení s rozhodnutím Okresnívolební komise v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 1994 čj. 1/94a rozhodnutím Místní volební komise v Mladé Boleslavi ze dne 30.9. 1994 se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé jakožto kandidáti odmítnuté kandidátní y

pro volby ve dnech 18. a 19. 11. 1994 do Městského zastupitelstva

v Mladé Boleslavi ve své ústavní stížnosti namítali nedostatky

v postupu všech orgánů, které se podílely na vydání odmítavých

rozhodnutí s tím, že tyto nedostatky vedly k porušení jejich

zaručeného práva, upraveného v y základních

práv a svobod (dále jen ), tj. práva mít za rovných

podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím a dále práva

upraveného v y. Konkrétně rozhodnutí místní volební

komise vytýkali, že požadovala za nezbytné, aby podmínky nabytí

pasivního volebního práva byly beze zbytku splněny již v den

předložení kandidátních listin, ačkoliv ustanovení o aktivním

volebním právu je v zákoně konstruováno tak, že podmínky jeho

nabytí musí být splněny až ke dni voleb. Důvodem pro vydání

rozhodnutí o odmítnutí kandidátní y byl přitom formální

nedostatek v uvedení povinných dat, která neodpovídala stavu

současnému, ale stavu předpokládanému ke dni voleb. Dále nebylo

vzato v úvahu, že tento stav vznikl dvaapůl roku trvajícím

dědickým řízením, jehož výsledku je z hlediska vyznačení trvalého

pobytu dle třeba. Navíc místní volební komise

k možné úpravě kandidátní y tak, aby odpovídala stavu ke dni

voleb a respektovala současný stav, své stanovisko neposkytla.

Další pochybení spatřovali ve skutečnosti, že důvodem pro

odmítnutí kandidátní y se stala i nesrovnalost v uvedení

křestních jmen jednoho z kandidátů, aniž by tento nedostatek byl

vůbec vytknut. Tytéž nesprávnosti pak navrhovatelé vytýkali

i rozhodnutí okresní volební komise, zatímco pokud jde o Krajský

soud v Praze, namítali, že tento si nevyžádal důkazní materiály,

ačkoliv mohl, s tím, že navrhovatel je neměl k dispozici

z časových důvodů. Navíc rozhodnutí Krajského soudu v Praze dále

navrhovatelé vytýkali, že se pouští do spekulativních úvah

o nesplnitelnosti podmínky trvalého bydliště kandidáta, ačkoliv se

sám k naplnění této otázky, tj. vyslovení jasného stanoviska, zda

tato podmínka musí být splněna v den předložení volební y

nebo zda postačí, bude-li splněna do dne konání voleb, vyhýbá.

Dále v odůvodnění svého návrhu rekapitulovali navrhovatelé věc

z hlediska skutkového tak, že místní sdružení ODS podalo 13. 9.

1994 kandidátní u pro volby do Městského zastupitelstva

v Mladé Boleslavi. Místní volební komise konstatovala nedostatky

této kandidátní y a předložila ji ODS zpět k odstranění

nedostatků dopisem ze dne 23. 9. 1994. Zmocněnec ODS opravil

nesprávné údaje přípisem z 28. 9. 1994, přičemž ponechal

u kandidáta ing. V. K. V., CSc. údaj o předpokládaném trvalém

bydlišti ve dnech konání voleb. Dále navrhovatelé poukázali na

skutečnost, že zmocněnec ODS navrhl odvolání nebo vyškrtnutí

tohoto kandidáta sporného jak z hlediska trvalého pobytu, tak

jména z kandidátní y. Odvolání kandidáta však nebylo místní

volební komisí provedeno s poukazem na prošlou lhůtu k opravě

kandidátních listin, neboť zasedání místní volební komise se

konalo 49. den před konáním voleb.

Krajský soud ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění svého

rozhodnutí.

Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a za použití § 63

a dospěl k závěru, že

z obsahu návrhu, zejména z údajů pod bodem III lze dovodit, že

ústavní stížnost směřuje proti všem rozhodnutím, tedy i rozhodnutí

krajského soudu, jež mělo být správně v petitu jako konečné

rozhodnutí uvedeno (srov. zejm. odstavec 2

Sb.). Stejně tak nejsa vázán důvody stížnosti, Ústavní soud

především zkoumal, zda navrhovatelé, jakožto fyzické osoby, jsou

oprávněné domáhat se ochrany u Ústavního soudu.

Dle ustanovení je

ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že

pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením

nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně

zaručené základní právo nebo svoboda.

Dle ustanovení věta prvá

proti rozhodnutí místní volební komise o odmítnutí kandidátní

podle odst. 1 nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní

podle odst. 2 může volební strana, u rozhodnutí o škrtnutí

kandidáta rovněž tento kandidát, podat do 24 hodin po doručení

rozhodnutí odvolání k okresní volební komisi, v územně členěných

statutárních městech a v hlavním městě Praze k městské volební

komisi.

Dle ustanovení k odst. 1 písm. a) , jestliže

volební komise, příslušná podle zvláštního zákona vydat konečné

rozhodnutí, rozhodla o odmítnutí kandidátní y pro volby do

zastupitelstva v obci, může se volební strana obrátit na soud

s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní

.

Dle ustanovení k odst. 1 písm. b) , jestliže

volební komise, příslušná podle zvláštního zákona vydat konečné

rozhodnutí, rozhodla o škrtnutí na kandidátní ě pro volby do

zastupitelstva v obci, může se volební strana jakož i kandidát

obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání

kandidáta na kandidátní ě.

Dle věty prvé y lidé jsou svobodní a rovní

v důstojnosti i v právech.

Dle y občané mají právo podílet se na

správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

Dle y občané mají za rovných podmínek

přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Dle y zákonná úprava všech politických práv

a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat

svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Dle y každý se může domáhat stanoveným

postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve

stanovených případech i jiného orgánu.

V projednávané věci proběhlo řízení o odmítnutí kandidátní

dle a dle k; l

Účastníkem těchto řízení byla pouze volební strana, jak vyplývá

z ustanovení a z ustanovení §

200 k odst. 1 písm. a) a nikoliv jednotliví kandidáti jako

fyzické osoby. Ústavnímu soudu se však nabízela otázka

i z pohledu, zda stěžovatelé právě jako fyzické osoby nejsou

účastníky řízení proto, že šlo o jiný zásah orgánů veřejné moci

dle O tento případ ale nejde právě

proto, že řízení o těchto otázkách je upraveno zvláštním předpisem

( ), kdy fyzická osoba je účastníkem řízení,

jen když byla z kandidátní y vyškrtnuta, navíc o jiný zásah

orgánu veřejné moci dle nejde proto, že

je tu "ono" rozhodnutí, kterému předcházelo řízení, jehož však

nebyli navrhovatelé účastníky. Z těchto důvodů má Ústavní soud za

to, že jde o návrh podaný osobami neoprávněnými, a proto byl návrh

zamítnut.

Konečně bylo třeba vzhledem k úpravě obsažené v § 78 odst.

2 , aby Ústavní soud posoudil, zda právní

úprava, obsažená v a k a 200

l , která vylučuje, aby se jednotlivec v případě odmítnutí

kandidátní y domáhal soudní cestou práva být volen (

a y) a která ale přiznává toto právo vyškrtnutým

kandidátům z kandidátní y, není v rozporu s y,

dle kterého jsou si lidé v právech rovni a dospěl k závěru, že

nikoliv, neboť je věcí svobodného rozhodnutí každého jednotlivce,

zda bude kandidovat za politickou stranu, čímž sebe dobrovolně

podřídí nejen vnitrostranickému režimu i s tím, že třebas vůbec

nebude kandidován, ale též právnímu režimu, který upravuje

postavení a práva politických stran ve volbách. Navíc sama soudní

ochrana, upravená v y předpokládá slovy "stanoveným

postupem", že je k jejímu uplatnění třeba zákonného podkladu.

P o u č e n í:

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 10. 11. 1994