Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 148/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., zastoupené Mgr. P. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 1998, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 15. 9. 1998 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 1998 ( ), jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 18. března 1998 ( -23), jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky na určení neplatnosti smluv ze dnů 30. 9. 1993 a 10. 5. 1996 o nájmu pozemku p. č. 745 v k. ú. B. a stěžovatelce bylo uloženo nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 2.875,- Kč a tvrdí, že tímto pravomocným rozhodnutím porušil obecný soud ustanovení d a Úmluvy

o ochraně lidských práv a základních svobod, když věc "nebyla projednána spravedlivě a návrh na zrušení nájemních smluv o nájmu pozemku byl zamítnut". V další části ústavní stížnosti stěžovatelka soudu vytýká "nesprávné právní posouzení" a rozhodnutí, které pro ni ve svém důsledku znamenala neúspěch ve sporu.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y (ust.

odst. 1 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona). Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( zákona) a není-li takovéhoto prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti ( zákona).

Ústavní stížnost je nepřípustná také tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona).

Z výroku napadeného rozhodnutí obecného soudu (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 1998, sp. zn. ) je zřejmé, že stěžovatelka podala v průběhu odvolacího řízení před Krajským soudem v Brně návrh na připuštění dovolání proti rozsudku tohoto soudu v případě, že rozhodnutí prvoinstančního soudu bude potvrzeno (§ 239

odst. 2 ). Návrh na připuštění dovolání pak Krajský soud v Brně v napadeném rozhodnutí ústavní stížností nepřipustil. Jestliže však stěžovatelka v průběhu řízení před obecnými soudy využila možnosti dle ust. , které svěřuje do její výlučné rozhodovací sféry možnost podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, a jestliže tuto možnost zákon nepodmiňuje splněním dalších podmínek, pak dovolání je nutno považovat za poslední procesní prostředek, který byl stěžovatelce k ochraně jejího práva k dispozici.

Jak je zřejmé ze samotné ústavní stížnosti, tak i ze zprávy Okresního soudu v Blansku, kterou si Ústavní soud vyžádal, stěžovatelka ve lhůtě stanovené pro podání dovolání (ust.

) toto nepodala; je proto nutno uzavřít, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, byť si k podání tohoto procesního prostředku sama svým jednáním vytvořila před obecným soudem (odvolací soud) podmínky ( zákona).

Ústavní stížnost stěžovatelky proto musela být odmítnuta jako nepřípustná [§ 43

odst. 1 písm. e) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 15. září 1999