Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 434/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci návrhu stěžovatelky SŠ - I., s.r.o., zastoupené advokátem JUDr. J. S., na zrušení ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, spojeného s ústavní stížností proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 1998, sp. zn. , t akt o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil řízení o žalobě stěžovatelky (žalobkyně) proti žalovanému Finančnímu ředitelství Ústí nad Labem o zrušení jeho rozhodnutí ze dne 29. 6. 1998, č.j. 10089-A/130/1997. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Mostě.

Podle napadeného usnesení byla stěžovatelka za podání tohoto návrhu povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, který je splatný podáním žaloby. Tento poplatek však nebyl zaplacen ani dodatečně ve lhůtě určené soudem, když výzva k zaplacení poplatku byla právnímu zástupci stěžovatelky doručena dne 2. 9. 1998. Lhůta k zaplacení byla stanovena na 5 dnů ode dne doručení výzvy a skončila

1

tedy dnem 7. 9. 1998, leč poplatek "dosud" zaplacen nebyl. Proto Krajský soud v Ústí nad Labem podle ustanovení a 2 , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil a uvedl, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Přesto proti citovanému usnesení stěžovatelka podala odvolání, avšak Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 9. 1998, č.j. -24, řízení o tomto opravném prostředku zastavil a vyslovil, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V ústavní stížnosti proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem stěžovatelka v prvé řadě uvedla, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla vrácena krajskému soudu v příloze odeslaného doporučeného dopisu ze dne 9. 9. 1998 s nalepenou kolkovou známkou v hodnotě 1.000 Kč.

Dále argumentovala tak, že podle platné právní úpravy je správní soudnictví jednoinstančním řízením. Opravný prostředek proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví proto není přípustný, a to ani v těch případech, kdy soud rozhoduje podle jiných ustanovení (dále jen "") nebo ve věcech soudního poplatku. V jiných řízeních podle prý platí ( ), že účastník řízení může napravit pochybení způsobené nezaplacením soudního poplatku ve stanovené lhůtě tím, že zaplatí soudní poplatek ve lhůtě pro odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Pokud tedy účastník řízení soudní poplatek v této lhůtě zaplatí, soud prvního stupně usnesení o zastavení řízení zruší a účastníku je tím umožněno, aby jeho věc byla spravedlivě projednána nezávislým a nestranným soudem v přiměřené lhůtě. Není prý zřejmé, z jakých důvodů je tento postup vyloučen ve správním soudnictví.

Proto se stěžovatelka domnívá, že napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - kdy byl soudní poplatek zaplacen později, leč ještě před počátkem lhůty pro podání odvolání, pokud by bylo přípustné - bylo porušeno její základní právo, zakotvené v a 2d (dále jen "") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále

jen "Úmluva"), nebot' jí prý bylo zabráněno, "aby jí tvrzené zkrácení na právech rozhodnutím orgánu veřejné správy mohlo být přezkoumáno nezávislým a nestranným soudem". Protože napadené usnesení krajského soudu vycházelo z ustanovení , navrhla stěžovatelka, aby Ústavní soud zrušil nejen napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, nýbrž i toto ustanovení pro rozpor s citovanými základními právy. Stěžovatelka se zároveň domáhá odložení vykonatelnosti napadeného usnesení krajského soudu.

Ústavní soud již opakovaně judikoval (srov. např. usnesení

sp. zn.

), že správní soudnictví v České republice je budováno na principu jednoinstančního řízení, v němž je podání opravných prostředků podle ustanovení pro hlavu druhou, část pátou, tohoto zákona vyloučeno. V tomto směru není rozhodující, zda rozhodnutí vydané soudem v tomto řízení je rozhodnutím ve věci samé nebo rozhodnutím procesním, nebot' uvedená právní úprava v tomto směru neobsahuje žádné rozlišení. I když tedy ustanovení předpokládá možnost podání odvolání, nemůže uvedený předpis sám o sobě vyvolat v souzené věci přípustnost opravného prostředku. Při zastavení řízení ve věcech správního soudnictví podle ustanovení citovaného zákona tedy odvolání není přípustné, nebot' není přípustné ani ve věci samé (arg. a maiore ad minus) a ustanovení se proto v tomto případě neuplatní.

Zaplacení soudního poplatku patří k základním procesním podmínkám, za nichž řízení před obecným soudem může být zahájeno. Této skutečnosti si účastník příslušného řízení musí být vědom, a to zejména tehdy, pokud je - jako tomu bylo v souzené věci - zastoupen právním zástupcem a pokud je na to výslovně upozorněn vydanou výzvou. Stěžovatelka však soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradila, a to ani tehdy, když k tomu byla vyzvána. Námitky, obsažené v ústavní stížnosti, jsou proto zjevně neopodstatněné, nebot' k porušení tvrzených základních práv napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem zcela jednoznačně nedošlo.

Za těchto okolností Ústavní soud nemohl vyhovět ani o návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení, podaný spolu s ústavní stížností, sdílí její právní osudy. Je-li ústavní stížnost odmítnuta, nebot' je sama zjevně neopodstatněná a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení

sp. zn.

, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, C.H. Beck, 1996, str. 351).

Proto Ústavní soud podaný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 1999

JUDr. Vojen Güttler

předseda senátu